Před odchodem z domu na autobus mířící do školy jsem zkontrolovala mého osmáka degu - Bublinku, jakou má náladu. Poslední dobou mi přišla hodně ospalá, vůbec nepobíhala a strašně ztloustla. Žádná změna se neděla, proto má další cesta mířila do budovy se štítkem, do kterého je vyryt název "ŠKOLA".

Celý den se děsně vlekl. Výklad učiva od našich vyučujících byl, jako pokaždé, nudný. Ani hodiny u počítačů mi nezvedly náladu. Po posledním signálu zvonku, který oznamoval začátek šesté hodiny, kdy se rozdávalo vysvědčení, jsem byla jako na trní.

Se třemi dvojkami a dobrým pocitem z dobré práce jsem se vracela celá rozzářená domů. Těšila jsem se, až budou rodiče pyšně koukat na moje vysvědčení a uslyším jejich pochvalu. Nečekala jsem však, jaký ještě lepší dárek na mě doma čeká. V kleci u mé osminky Bublinky v hnízdečku bylo pět ocásků. Pět malinkých osmáčků!