V USA vyšlo 1. května 1886 zhruba 300 tisíc dělníků pod vedením odborů do ulic. Celodenní stávkou se snažili dosáhnout zkrácení pracovní doby z desetihodinové na osmihodinovou bez ztráty peněz. Dne 3. května 1886, tedy o dva dny později po této celodenní stávce, se konalo v Chicagu shromáždění. Tam se střetli demonstranti a pořádkové síly. Policie zahájila palbu a několik dělníků zaplatilo za toto střetnutí životem.
V USA se poprvé celostátně slavil Svátek práce 1. května 1888 a měl připomenout smutné události, které se o dva roky dříve udály. Svátek práce zavedla na návrh francouzských socialistů druhá internacionála (což byla mezinárodní socialistická organizace) na paměť této stávky v roce 1889.
U nás se 1. máj slavil prvně v roce 1890 na Střeleckém ostrově v Praze. Jedním z účastníků tohoto 1. máje byl i spisovatel Jan Neruda. Zajímavostí jistě je, že v USA a Kanadě se tento svátek jmenuje „Labor Day“ a slaví se první pondělí v září.
V ČSSR bylo před rokem 1989 přímo povinností se zúčastnit oslav 1. máje. Neúčast v prvomájovém průvodu mohl člověk omluvit pouze nemocí doloženou lékařem nebo povinností zůstat v zaměstnání, pokud šlo o třísměnný nebo nepřetržitý provoz. Byly organizovány průvody, kde se nesly transparenty, a většina účastníků měla v rukách mávátka. Mnohde jely v průvodu i různé alegorické vozy upozorňující např. na splnění pětiletého plánu, větších zisků při výrobě a další. Také „soudruzi“ pronášeli k lidu projevy.
Účastníci prvomájového průvodu procházeli před tribunou, ze které celé dění sledovali představitelé KSČ, armády a lidových milicí, někde i velitelé sovětských vojsk. Celé toto dění na 1. máje mělo za cíl demonstrovat sílu režimu a jeho spjatost s lidem – to znamená jak s dělníky, zemědělci, tak i s pracující inteligencí. Protože režim loajalitu lidu postupně ztrácel, vynucoval si aspoň toto divadlo.
V současnosti v tento den také probíhají různé oslavy. Tak například ve Františkových Lázních se můžete přijít podívat na historická vozidla. Jinde jsou oslavy spojeny s dětskými radovánkami – stánky plné sladkostí, kolotoče a tak podobně. Někde si připomínají dřívější průvody včetně mávátek, ale jde jen o recesi, kdy můžete potkat příslušníky Veřejné bezpečnosti (tehdejší policie), pionýry apod.
Projevy a menší průvody provází oslavy pojaté současnou KSČM. Zde však již účast není povinná a jedná se o připomenutí neblahých událostí z roku 1886.
