Alíkovina

Svobodná. Navždy?

vydáno  •  Čtenáři píší Alíkoviny
Lidé tvrdí, že jsme každý jiný. Ale je to pravda? Je mi dvanáct a všichni moji spolužáci poslouchají hudbu a hrají počítačové hry. No, prostě klasičtí puberťáci. Mě ale nechápou.

Ilustrační snímek, © Profimedia.cz

Prostě mě to nezajímá ani hudba ani počítačové hry. Možná, že vy, kdo tohle čtete, jste jako já. A možná vám vadí, že jste jiní. Já prostě utíkám do své fantazie. Ale není lehké každý den poslouchat o tom, jak kdo zpívá.

Možná, že za to, že jsem jiná než ostatní, může to, že prostě nemám internet ani počítač ani tablet. Proto píšu přes mobil a i když na mobilu internet je, tak mi to za cenu mé svobody nestojí. Nechci být tupá ovce zírající do bedny s drátama (jsem smířená s tím, že mi budete v komentářích nadávat).

Holky ze školy mi říkají, že se chovám jako malé dítě. Ale já dítě jsem. Ony svým chováním, kdy se snaží vypadat dospěle, vypadají ještě dětinštěji. Myslím, že budu mít spoustu let, abych se chovala jako dospělá. A i kdyby ne, tak raději umřu svobodná, než abych umřela a nic si neužila.

Co vlastně znamená chovat se dospěle? To je jako se pořád s někým líbat? To mi spíš připadá jako chování puberťáka.

Prosím, neodsuzujte lidi, co jsou jiní. Vám by to určitě taky vadilo.

Autorka: (11 let)

Tento článek byl zařazený ke zveřejnění bývalým vedením Alíka, jeho úroveň tedy nemusí odpovídat současným redakčním standardům.

» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (15)

Příspěvek z 16. října 2017 ve 23:50.
klobáska v něm napsal:

Ach jo... :-|

Všichni, kdo poslouchají hudbu, jsou stejní? Co se hudby týče, pravděpodobně pro tebe bude novinkou, že existují různé žánry (pop, rock, metal, grunge, jazz, sakrální hudba, dance, techno, klasika, rap, folk, disco, ...). Navíc, znám plno lidí, kteří podle oblíbené hudby spadají do stejné skupiny, ale jsou tak odlišní, jak jen si dokážeš představit.
Hudba je důležitá, má na nás nepopiratelný vliv a pokud kategoricky odmítáš hudbu, o mnoho přicházíš. (Osobně poslouchám tak nějak všechno a je velice dobré mít přehled.)
Je mi skoro 20 a byl jsem v kontaktu s hudbou prakticky „od kolébky“. Musím uznat, že se to na mně výrazně podepsalo! Ale řekl bych, že pozitivně.

Počítač a tablet a jiná zařízení připojená na internet nás dělají nesvobodnými? Od lidí kolem sebe se denně dozvídáš hlouposti (rodiče, přátelé, učitelé, ...). Pokud máš přístup k „supervědomí lidstva“, tedy internetu, máš mnohem větší množství informací, které můžeš mezi sebou porovnávat a odhalit, co je blbost a co není.
Další výhodou je, že, s pomocí výpočetní techniky si můžeš usnadnit život nevídaným způsobem. Čteš ráda knížky? Na netu se dá stáhnout/koupit prakticky všechno. Hraješ na hudební nástroj? Kde myslíš, že je největší databáze not/tabulatur/čehokoli-jiného? Ráda se vzděláváš? Informací je na internetu víc než dost! (Někdy až moc, na druhou stranu, ani v knížkách není vždy pravda a jen pravda)
Studuji na vysoké škole, obor informatika (+ další serepetičky, ale to není důležité), takže do „bedny s drátama“ zírám prakticky neustále. Jsem tupá ovce? Jsem dětinský?

Říkáš, že „utíkáš do své fantazie“. Co přesně si pod tím mám představit? Že sedíš na posteli a celé hodiny čučíš do zdi? Píšeš příběhy? Točíš filmy? Skládáš hudbu? Maluješ či kreslíš obrazy?

PS. Co je to „klasický puberťák“? Už zažívám „druhou generaci“ puberťáků a nějak se mi pořádně nedaří definovat puberťáka (kromě klasického pohlavního dospívání a fyzických změn).

Příspěvek z 16. října 2017 v 16:38.
AnezkaB v něm napsala:

Co je puberťáckého na poslechu hudby???

Příspěvek z 16. října 2017 v 9:11.
_kebaba_ v něm napsala:

to nic, sama jsem taky divna. Nemam kamarady, jsem ticha, nic me nebavi, o nic se nezajimam.. Bojim ze, ze az si nekdy nekoho najdu, ze me nepochopi