Alíkovina

Tábor v sedle

vydáno  •  Volný čas venku
Můj nejkrásnější zážitek loňských prázdnin byl tábor. Ale ne jen tak ledajaký tábor. Byl to totiž tábor v sedle, tábor u koní.

Čtrnáctihlavé stádo divokých koní ve stepní rezervaci u středočeských Milovic., © MAFRA

Můj nejkrásnější zážitek letošních prázdnin byl tábor. Ale ne jen tak ledajaký tábor. Byl to totiž tábor v sedle, tábor u koní.

Dvanáctého července jsem vyrazila na desetidenní tábor u koní. Byla jsem hrozně nervózní, ale i šťastná z toho, že jedu na svůj první koňský tábor. Táta dal můj velký kufr se všemi věcmi do auta a vyrazili jsme. Asi za necelou hodinu jsme přijeli na místo tábora. Přijela jsem jako první, seznámila jsem se s vedoucí tábora Katkou a instruktorkou Lenkou.

Pokoje byli dva a každý po čtyřech. Čtyři postele byly vedle sebe a mezi nimi noční stolky. Byly tam dvě skříně, jedna menší a druhá větší. Potom tam byl malý stůl a dvě židle. Na zdech bylo pověšených několik obrázků koní. Pokoj byl dost útulný. Vybalila jsem si všechny věci do skříně z kufru a Katka mi ukázala společnou koupelnu. Poté mi ukázala malou jídelnu, kde budeme jíst.

Šla jsem se podívat na koně. Bylo jich tam celkem 18, z toho pět bylo ustájených od jiných majitelů. Měli tam pět poníků a ostatní byli koně. Poté jsem se s mámou i s tátou rozloučila a potom přijelo pár dalších holek. Julie, Tereza, Petra, Nela, Lucka, Hana a Zuzana. 

Když už si všechny holky všechno prohlédly, vzaly jsme si plavky, ručník, opalovací krém a nějaké peníze a šly jsme k rybníku. Tam jsme se koupaly, Lenka s sebou vzala i matrace a balóny, takže jsme dováděly ve vodě a mohly jsme si koupit i zmrzlinu. Byl to super den.

Když jsme se vrátily, všechny jsme se osprchovaly a seznamovaly jsme se, hrály hry a Katka se nás ptala, co už máme společného s koňmi. Poté jsme se převlékly do jezdeckého a Lenka nás učila čistit a sedlat koně. Některé to hned nezvládly, jiné ano.

Já jsem to naštěstí pochopila (protože už jsem něco věděla) a šlo mi to samo. Potom jsme nasedly na koně a jely na vyjížďku. Když jsme se vrátily, tak jsme zase koně odstrojily a samy už koně čistily, ale Lenka nebo Katka nám občas pomohly.

A tak to bylo i nadále. Budíček jsme měly v 7:00, potom jsme koně šly nakrmit (což mě vždycky bavilo), potom rozcvička, v 8:00 snídaně, hygiena. V 8:30 jsme koně vyčistily, nauzdily a nasedlaly (už jsme zvládly všechno sami) a mně to šlo jako po másle. Potom nám přidělily koně nebo poníka, na kterém budeme celý týden jezdit. Mně přidělily Rebecu, 9ti letou ryzatou kobylku, měla asi 1,49 m.

Nejprve jsme jely každá na lonži, potom nám Katka vysvětlovala, jak máme upravovat třmeny, jak máme pobízet a řídit koně, jak mu naslouchat. Potom jsme samostatně každá přejela přes kavalety a zkoušely slalom v kroku. Ty šikovnější mohly i zkusit koně naklusat kolem celé haly. Měla jsem to štěstí, že jsem mezi ty šikovnější patřila.

Potom ježdění skončilo a my jsme zase samy odsedlávaly, odužďovaly a čistily koně. Potom nás Lenka učila bezpečnostní uzel a jak se nasazuje ohlávka. To jsme všechny zvládly. Koně a poníky jsme odvedly na pastvu a tam na ně čekala spousta voňavého sena a čerstvé vody.

Potom jsme koním kydaly boxy. Pak byla svačina a potom jsme se učily něco o koních, jejich zbarvení, znaky, plemena, různé názvy, pojmenování uzdečky, ohlávky a sedla. Potom jsme měly oběd a po obědě jsme dvě hodiny měly polední klid na pokojích. Hrály jsme hry, malovaly si, odpočívaly.

Na našem pokoji jsme byly Hana,Tereza, Zuzana a já. Velice jsem se skamarádila s desetiletou Hanou, ale jinak jsem se kamarádila se všemi. O odpoledním klidu jsme v našem pokoji hlavně hrály různé hry jako Activity, na obchod.

A po odpoledním klidu bylo bodování. Bodování, jak máme v pokoji uklizeno. Na nástěnce byly naše body. Bodovalo se od 0 do 5. Nevím jak to, ale v našem pokoji byl stále pořádek, takže jsme měly skoro samé pětky.

Po odpoledním klidu jsme šly zase k rybníku a dováděly jsme ve vodě. Katka nás rozdělila na dvojice a hrály jsme soutěž, kdo postaví nejkrásnější hrad z písku. Vyhrála Nela se Zuzanou. Potom jsme zase čistily koně a jely na vyjížďku bez sedla.

Jely jsme kolem louky, lesa, kolem vesnice a zpět. Když jsme někde s rodiči seděli a viděli jsme projíždět děti na koních, vždycky jsem jim tak trochu „záviděla“. Teď jsem cítila, že nějaké malé holčičky, a nejenom malé, naopak záviděly mně. Ale nebrala jsem to až tak vážně.

Bylo to trochu těžké jet bez sedla, ale přežít se to dalo. Potom jsme koně vyčistily a oduzdily a nechaly je chvíli na pastvě. Měly jsme svačinu a potom pro nás Lenka s Katkou připravily šipkovanou, kde jsme po dvojcích chodily v lese podle červených fáborků, ty žluté naznačovaly, že se tam někde nachází papírek s otázkou. Všechny byly samozřejmě o koních. Na náš papír jsme musely napsat odpověď. Když všechny dvojce dorazily, body se sečetly a šipkovaná byla vyhlášena. Skončily jsme s Petrou na krásném třetím místě.

Následně jsme měly svačinu. Potom jsme chvíli byly na pokojích a potom jsme šly zase jezdit. Tentokrát jsme koně nesedlaly. Z počátku jsem nechápala proč, ale potom jsem uviděla, že Lenka a Katka dávají koňům madla. Rebeca byla výborný koníček i na voltiž.

Dělaly jsme různé cviky. Nejprve v kroku, potom klusu a i ve cvalu. Od jednoduchých cviků jako upažení rukou až po ty těžké, jako třeba kleknout si a jednu nohu zároveň s rukou zvednout. Já jsem to zvládla všechno bez obtíží až na cval, tam jsem pár chybiček udělala.

Potom jsme koně vyčistily, oduzdily a Lenka s Katkou sundaly madla. Koním jsme opět nandaly ohlávku a odvedly je na pastvu. Potom byla večeře. Po večeři hygiena, v 9:00 večerka. Na koních jsme jezdily 3x denně, což bylo úžasné, ale i vyčerpávající. Takže náš celý pokoj ihned zaspal.

Ráno to šlo úplně stejně jako předchozí den. Potom jsme šly jezdit, ale ne na lonži. Lenka říkala, že jsme dost šikovné a za den a půl jsme se mnoho naučily. Proto nám postavila tři malé křížky hned za sebou! Slalomu, kavalet a dalších cviků jsem se nelekla, ale bála jsem se, že toto nezvládnu.

Na první jízdu jsem si to přejela v kroku. Nejprve kavalety, následoval slalom, potom jsme si měly do sedla kleknout a následovaly křížky. Rebeca mi je nejprve nepřejela. Udělaly jsme si malý kroužek a poté už je přejela. Oddechla jsem si a jela do cíle. Párkrát jsem si to zkusila i v klusu.

Potom jsme zkoušely trénovat cval. Dostaly jsme i bičík. Šlo to pomalu, ale nakonec jsem to zvládla. Sice jsme s Rebecou cválaly tak patnáct sekund, ale pro mě to byl zážitek.

Potom jsme měly svačinu, chvíli volno, hrály jsme hry, potom byla teorie o koních a oběd. Po obědě jsme jely k rybníku (v plavkách, na koních) a koně jsme plavily. Ale jen trochu. Rebeca se vody nebála, ale Katka řekla, že moc daleko nesmíme, protože nejsme moc zkušené. Koně jsme přivázaly ke stromu a oni se pásly. Zase jsme dováděly ve vodě a já si koupila nanuk. Rebeca se okamžitě otočila a kousek si ukousla. Tomu jsme se strašně smály. Tentokrát s sebou Katka vzala fotoaparát, takže tomu nechyběla fotka.

Potom jsme jely zpátky a měly polední klid. Odpoledne jsme jely na vyjížďku a potom mě a Hanu poslala Katka s lístkem na nákup. Bylo to trochu nečekané, ale nevyhýbala jsem se tomu. Obchod byl blízko. S nákupem jsme se vrátily a byla svačina. Po svačině volno a soutěž, kdo nakreslí nejkrásnějšího koně. Byla sem překvapivě druhá.

Šly jsme jezdit a tentokrát jsme na venkovní jízdárně skákaly. Byly tam hlavně křížky. O trochu vyšší, než když jsme jezdily v hale. Já jsem se trochu lekla. A ještě víc, když jsem se dozvděla, že to bude na čas. Nejprve jsme to každá klusem projely a potom na ostro. Časy se změřily a každá jsme dostala nějakou cenu. Byla jsem čtvrtá. Potom byla večeře, hygiena a večerka. 

Další den jsme vstaly a zase nakrmily koně. Šly na rozvičku a potom na snídani. Po snídani bylo ježdění. Jezdily jsme na hudbu. Bylo to úžasné, ale naučily jsme se jen kousek. Potom byla teorie a svačina. Po svačině jsme měly volno až do oběda. Po obědě jsme k rybníku nešly, překazila nám to bouřka. Měly jsme delší polední klid a přišla k nám do pokoje Lenka a povídaly jsme si.

Potom bylo bodování a šly jsme jezdit do haly. Cvičily jsme opět vazbu jako ráno a naučily jsme se jí celou. Potom jsme koním vykydaly boxy. Potom nám Lenka s Katkou sdělily, ať si do láhve načepujeme vodu, vezmeme si batůžky, do nich pláštěnku a daly nám svačinu. Nikdo netušil, kam se pojede. Bylo to překvapení.

Potom přijel takový minibus, spíše větší auto. Potom nám Katka oznámila, že jedeme na výlet. Autobus zastavil a my šly ve dvojicíh v řadě. Prošly jsme kolem malých skal, vodopádů a přehrad. Udělaly jsme pár fotek a potom jsme navštívily stáj, kde jsme se podívaly do parku a samozřejmě za koňmi. Mohly jsme si je pohladit a nějaký pán nám o nich něco říkal. Potom jsme se nasvačily a jely zpátky. Byl to krásný výlet. Šly jsme opět jezdit. Jely jsme na vyjížďku. Projely jsme lesem, kolem chat a vesnice a zase zpátky. Potom byla večeře a hygiena. Po hygieně: stezka odvahy.

Bylo skoro devět hodin a po dvojicích jsme s jednou baterkou šly po lese. Slyšely jsme spoustu zvuků a bylo to opravdu strašidelné. Někde byly i papírky s nějakými strašidelnými texty. Když všechny dvojce dorazily, byla ihned večerka. Bylo totiž deset hodin. Ráno jsme vstaly v osm hodin a krmit koně jsme nemusely, udělala to Lenka a Katka.

Takhle to šlo dál a dál.

Desátý den jsme za všechny soutěže dostaly odměnu, sbalily si věci a následovaly závody. Na závody přijely moje rodiče a sestra. Předvedly jsme vazbu, kterou jsme se naučily, a potom závody. Nejprve kavalety, slalom, tři křížky, klekly jsme si do sedla, zase překážka, sesedly jsme z koně a z kyblíku vzaly jablko, které jsme koni daly. Potom jsme jen dojely do cíle. Nakonec postavily překážky a skákaly jsme.

Bylo to pro mě neuvěřitelné, ale celkově jsem ze všech skončila první. Nemohla jsem tomu uvěřit. Každá jsme dostala takový deníček na zámek a stužku. Já jsem na víc získala i malý pohár. Potom jsme ještě dostaly náramek s logem tábora a všichni tleskali. Rozloučila jsem se s Hanou a ostatními holkami, Katkou a Lenkou a koňmi. Rebece jsem dala mrkev v medu a obrovskou pusu na čelo. Nechtělo se mi odtud odjíždět. Koňské tábory jsou úžasná věc a rozhodně se vyplatí něco takového prožít. 

Je to nezapomenutelný zážitek. Hodně jsem se toho naučila a věřím, že na koňský tábor pojedu i tento rok.

Autorka:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (4)

Příspěvek z 27. března 2015 ve 21:47.
Leola v něm napsala:

Labouň, Jíčíněves (Královéhradecký kraj) 16

Příspěvek z 27. března 2015 ve 21:46.
Leola v něm napsala:

Psala jsem, myslím něco mezi 3 500-4000 Kč 416

Příspěvek z 23. března 2015 v 17:41.
mojaa v něm napsala:

a kde byl ? :)