Alíkovina

Tajemný člunozobec láká do pražské zoo

vydáno  •  Příroda
Vzhledem k velmi obtížnému chovu žije na celém světě ve 13 zoologických zahradách pouhých 35 člunozobců afrických. Šest let mezi tyto zahrady patří pražská zoo. Až do minulého týdne však byli zdejší člunozobci zrakům návštěvníků skryti. Od minulého týdne může díky nově otevřené expozici Ptačí mokřady pozorovat samce Korongo a samici Okomo i veřejnost.

© Petr Slavík

Pojmenování člunozobce v cizích jazycích prozrazuje, že jeho vzhled v lidech vyvolává různé dojmy. Zvláštní pozornost přitahuje především jeho zobák. Někomu připomíná dřevěnou botu – dřevák, jiní spatřují v jeho hlavě podobnost s hlavou velryby.

Ačkoli nejstarší vyobrazení člunozobců najdeme již na starých egyptských nástěnných malbách, do Evropy se dostali až ve druhé polovině 19. století. Latinské jméno Balaeniceps rex, a tedy i vědecký popis, tento zvláštní pták získal až v roce 1850 od slavného anglického ornitologa Johna Goulda.

Délka těla člunozobců dosahuje 120 cm, váží obvykle 5–7 kg. Rozpětí křídel je úctyhodných 250 cm. Člunozobci vedou samotářský život. Domovské území jednoho ptáka může mít plochu několik km2, nebo se táhne podél řek v úzkém pásu až 7 km daleko. Pouze v době hnízdění se samec se samicí scházejí, aby společně postavili hnízdo a vyvedli mláďata. I v této době však loví každý ve svém loveckém okrsku.

Rozpětí křídel člunozobce afrického je až 250 cm.

Na konci období sucha, kdy mělkých tůněk ubývá, zmenšuje se počet míst, kde mohou člunozobci lovit. Proto v té době lze pozorovat i několik ptáků na menším území.

Ve volné přírodě je člunozobec velmi plachý. Hnízdí v červenci a v srpnu, v době dešťů. Skoro metr vysoké veliké hnízdo si staví z kousků bahna, z drnů a silnějších stvolů. Pro hnízdění si vybírá tak dobře skryté místo, že jen opravdu málokomu se ho podaří najít a dostat se k němu přes nepřístupné bažiny.

Pokud byste chtěli pozorovat člunozobce africké ve volné přírodě, pak byste měli největší šanci v jižním Súdánu. Tam žije okolo 5 000 jedinců tohoto zvláštního ptáka. Odhaduje se, že je to 50 – 80% celkové populace. Je to zdánlivě velké číslo.

Jak se řekne člunozobec...

latinsky: Balaeniceps rex – člunozobec velký
anglicky: Shoebill – zobák-bota, Whale-headed stork – velrybohlavý čáp
francouzsky: Bec en sabot – zobák jako dřevák
německy: Schuhschnabel – zobák-bota
španělsky: picozapato - zobák-střevíc
rusky: китоглав (kitoglav) – velrybohlav
arabsky: Abú Markúb – otec s botou
svahilsky: Korongo-nyangumi – čáp-velryba

Bohužel, díky vysoušení a vypalování mokřadů, pastvě velkých zvířat, výstavbě silnic či sběru vajec a mláďat domorodci, patří člunozobec v Červeném seznamu ohrožených druhů do kategorie zranitelný druh. Jeho zranitelnost je patrná o to víc, že jeho chov v zoologických zahradách je těžkým oříškem. Mokřady dříve tvořily asi 6 % souše. Podle odhadů z přelomu 80. a 90. let 20. století jich asi polovina zmizela vybagrováním, zavezením zeminy, odvodněním, tvorbou příkopů. Jiné zanikly znečištěním.

Pár člunozobců afrických v pražské zoo - samec Korongo a samice Okomo.

První člunozobci byli dovezeni do Evropy ve druhé polovině 19. století. Větší počet ptáků se v zoologických zahradách objevil až o 100 let později, ovšem jejich rozmnožování se stále nedařilo. Teprve v roce 2008 se v cambronské zoo v Belgii podařilo uměle odchovat 2 mláďata. O rok později se v zoo Lowry Park na Floridě vylíhlo první mládě, které bylo vysezeno i odchováno rodiči. Člunozobci, které mohou obdivovat návštěvníci pražské zoo, pocházejí z Tanzanie.

Ptačí mokřady v pražské zoo

Nově otevřená expozice se nachází ve spodní části pražské zoologické zahrady. Cestou k ní minete pavilon tučňáků, projdete kolem výběhu plameňáků, pobavíte se dováděním chápanů středoamerických na opičích ostrovech. Od pavilonu velkých želv projdete kolem pavilonu kočkovitých šelem a ocitnete se u ptačí laguny. Pak už vás chodník dovede přímo k expozici ptačích mokřadů, tedy do části, která byla dříve jako zimoviště vodních ptáků návštěvníkům nepřístupná.

Kladivouš africký (Scopus umbretta)Novou expozici člunozobci sdílejí společně s dalšími obyvateli mokřadů. Ve čtyřech voliérách jsou ptačí druhy z Afriky, Ameriky, Austrálie a Evropy. Zcela poprvé se návštěvníkům zoo představí i kladivouš africký, jeřáb laločnatý a čejka laločnatá.

Autor:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (3)

Příspěvek z 18. září 2010 v 10:50.
colacolacola v něm napsal:

vtaci su krasne zvierata

musime ich chranit  pred vihubenim 1111111

Příspěvek z 15. září 2010 ve 14:42.
pat132 v něm napsal:

Ja je mam taky rad16

Příspěvek z 14. září 2010 v 15:25.
Pakhouska v něm napsala:

Ptáci sou zajimavý

Ahoj ptáčky mám moc ráda a zajimají me uz od utleho deststvi. Bohuzel kdyz sme meli ve skole nejake probirani o ptacich ja byla nejaktivnejsi a vsichni mi nadavaly ze bych fakt potrebovala nejakeho ,,aktivniho ptaka" kterej by me splnil muj sen. byli hnusni a hloupy ale ja to nevzdala ptaky miluju porad a je to! :)