Ráno, když jedu do školy, jezdí kolem mě stovky studentů i rodičů s malými dětmi na různých, jakoby starodávných kolech. Kola mají většinou černá, šedá a hnědá. Na kolech všichni sedí vzpřímeně, povídají si, poslouchají hudbu nebo svačí, telefonují. Někteří jezdí i s rukama v kapsách.

Jezdí všude a za každého počasí, i v prosinci. Velmi se mi tu líbí cyklostezky, které jsou vyznačené červeným, někdy i obousměrným pruhem a dostanu se po nich všude, kde potřebuji.

Cyklisté mají skoro vždy přednost a řidiči aut jsou pozorní a ohleduplní. Jezdí se mi dobře a bezpečně. Jsou tu i semafory pro cyklisty a parkoviště, kde může zaparkovat asi 2 000 kol. Jezdím tu na kole i na dlouhé výlety a málokdy jsem unavený, protože tu jsou samé roviny, někdy mírný kopeček. Moc bych si přál mít takové silnice i doma v Česku, až se vrátím.