Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Tetřev hlušec – pták roku 2012

    Z pomyslného trůnu ptačí říše vytlačil pro rok 2012 strnada obecného tetřev hlušec. Z řady, která od roku 1992 čítá úctyhodných 20 druhů opeřenců, poněkud vybočuje. V minulých letech titul pták roku patřil druhům, které jste mohli snadno pozorovat v naší přírodě. A to v případě tetřeva hlušce nehrozí.

    Tetřeva hlušce můžete pozorovat v areálu zvířecích výběhů poblíž bavorského Neuschönau. , © Radkaa

    Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) byl v minulosti poměrně hojným druhem, ale zároveň také ceněnou lovnou zvěří. Už před více než sto lety si naši předci všimli, že společně s hlubokými hvozdy z naší přírody nenávratně mizí i tetřevi. Přitom se jich tenkrát ročně střílela nejméně tisícovka.

    Dnes nám jako zvláštní zpráva o rozšíření tetřevů v krajině zůstávají zeměpisná jména inspirovaná tímto ptákem nebo jeho chováním: Tok (nejvyšší vrchol středočeského pohoří Brdy - 865 metrů nm.), Tetřeví boudy (Krkonoše), Na Tokání (bývalá hájovna v Národním parku České Švýcarsko). V současnosti se tetřev ojediněle objevuje pouze v několika pohořích: Krkonoše, Krušné hory, Český les, Jeseníky. Zbytková populace přežívá v Beskydech.

    Šumava – poslední větší útočiště tetřevů u nás

    Více než devadesát procent všech našich tetřevů žije na Šumavě. Ještě v první polovině 20. století žel tetřev na celém území Šumavy včetně vhodných stanovišť v podhůří. Od druhé poloviny století se začalo obývané území zmenšovat a počty tetřevů prudce klesaly.

    Fotogalerie

    Počet tetřevů na Šumavě se snižoval až do 90. let 20. století. Nejméně jich bylo napočítáno v roce 1995 – pouhých 157 jedinců. V současnosti se jejich stavy mírně zvyšují, v období let 2008 – 2010 bylo při jarním toku napočítáno 300 jedinců.

    Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické varuje: "Šumava je posledním místem, kde přežívá životaschopná populace tetřevů čítající asi 300 jedinců. Řada věcí, které se na Šumavě chystají, mu ale jednoznačně uškodí. Ať by to byla plánovaná lanovka na Hraničník nebo v tichosti připravované masivní rozšíření turistických cest."

    Kdo nebo co tetřevovi nejvíc vadí?

    Jedním z největších škůdců tetřeva je v současné době člověk. Chová se jako "lesů pán" a tak tetřevovi škodí hned celou řadou svých aktivit. Na prvním místě to je nevhodné lesnické hospodaření.

    Kritické je především kouskování lesních celků a vytváření rozsáhlých pasek. Vyrušování lesními dělníky nebo turisty na nevhodně vedených trasách narušuje průběh toku a úspěšnost hnízdění. Plašení v zimě zvyšuje energetické výdaje a vyplašení slepice od kuřat může vést k jejich podchlazení a úhynu.

    Významnou příčinou úhynů jsou nárazy do špatně viditelných drátěných oplocenek a lan lanovek či vleků. Oslabení a stresovaní ptáci z narušených populací se stávají snadnější obětí predátorů, k jejichž šíření přispívá lidská rozpínavost v krajině. Žádný z uvedených vlivů ale nepůsobí samostatně a pod kritický tlak se tetřev dostává až souběžným působením několika faktorů.

    Pomozte s mapováním tetřevů

    Jak jsme zmínili v úvodu článku, pravděpodobnost, že potkáte tetřeva hlušce v naší přírodě, je velmi malá. Ale protože tetřev hlušec býval kdysi v mnoha oblastech běžným druhem, možná někde objevíte pamětníky, kteří vám o nich budou vyprávět. A nebo když se dobře rozhlédnete po stěnách horských chat či hostinců, všimnete si vycpaného tetřeva. Kdo ví, třeba je i součástí vašeho školního přírodovědného kabinetu. Jak v případě tetřevích stop postupovat se dozvíte na webu České společnosti ornitologické: www.cso.cz

    Hluchý jako tetřev - proč?

    Staré slovníky skrývají pozoruhodné množství dobových informací. Následující řádky sepsal v roce 1906 redaktor J. V. Rozmara pro XXV. svazek Ottova slovníku naučného:

    Tetřev hlušec - pták roku 2012. Titulní strana brožury, kterou vydala Česká

    "Tetřev, největší z našich lovných opeřenců, náleží k honbě vysoké. Zvěř tetřeví jest stálá v hlubokých jehličnatých lesích, kam ruch světský nesahá. U nás mizí zvolna s černými hvozdy a veškeré pokusy rozmnožiti stav tetřevů byly skoro bez účinku... Již po čtvrté hodině ranní, přecházeje po větvi stromů, tetřev puká. Jest to zvláštní dvojitě mlaskavý zvuk, znějící podobně jako když rychle tlučeme dvě tvrdé oloupané hole jednu o druhou, při jehož vydávání tetřevi křídla svěsí, tatrč rozestře a hlavou na obě strany klátí.

    Hlas chvílemi ustává a opět postupně nabývá té síly, že jej až na několik set kroků slyšeti jest. Pak následuje broušení, totiž nepravidelné hlubší i vyšší tóny, jakéž slýcháváme při broušení kosy. Čím více jest tetřev roztoužen, tím rychleji po sobě následuje pukání a broušení. Při tomto druhém způsobě tokání tetřev jest, ač v jiné roční době velmi opatrný a plachý, úplně hluchý, tak že myslivec může k němu přiskákati a jej odstřeliti. Příčina ohluchnutí tetřeva v době té záleží hlavně v tom, že tokající tetřev rozevřením zobáku svrchní výběžek zpodní čelisti přitlačí tak na sluchovod, že neslyší."

    Pták roku

    Česká společnost ornitologická (www.cso.cz) vyhlašuje od roku 1992 každoročně kampaň Pták roku. Chce vždy nejen představit veřejnosti jednoho zástupce ptačí říše, ale také upozornit, proč je důležité ptáky a jejich životní prostřední chránit. Více se o tetřevovi dozvíte v brožuře, kerou vydala ornitologická společnost (brožura ve formátu PDF).


    Autor:

    Tento článek byl zařazený ke zveřejnění bývalým vedením Alíka, jeho úroveň tedy nemusí odpovídat současným redakčním standardům.

    » přejít do diskuze

    Diskuze k článku  (13)

    Příspěvek z 8. dubna 2012 v 19:31.
    kajuličinka v něm napsal:

    fgt

    4k23

    Příspěvek z 30. března 2012 v 16:05.
    POAPO73 v něm napsal:

    Reakce na otarekan:

    no to se opravdu mili

    Příspěvek z 30. března 2012 v 16:03.
    POAPO73 v něm napsal:

    Reakce na Elindik11:

    no to ano