Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Tipy jak psát - Jak vytvořit vlastní svět

    vydáno  •  Čtenáři píší Alíkoviny · Tvoření
    Minule jsme se (doufejme) naučili, jak nenapsat postavu typu Valerie Josephina Francesca Monique Catherine Leanová alias Mary Sue (jméno vypůjčeno z jedné HP fanfiction), tentokrát podrobněji prozkoumáme tvorbu vlastního světa.

    Pokud se váš příběh odehrává v současnosti, většinou nepotřebujete tvořit nic nového, případně přidáte do reality fantasy prvky. Spousta zajímavých knih se odehrává v našem světě, kde záleží hlavně na vztazích protagonistů. Občas autoři okoření děj mírným paranormálnem (například Romány prázdné rakve, ve kterých mají dvojčata zvláštní schopnosti, cítí své pocity na dálku a vidí odrazy z jiných časů), ale kouzla nepřevažují (mohu zmínit ještě knihy Stevena Kinga, kde postupně proplétá skutečnost s podivnem, až si člověk nemůže být jistý, co si hrdinové jen představují a co je skutečnost).

    Dejme tomu, že chcete napsat městskou fantasy, zasazenou v Praze. Není špatné dát čtenářům známé prostředí, i když mírně upravené. Žijí v kanálech příšery? Andělé v kostelech ožívají, když se na ně nikdo nedívá? Mluví stará kašna s postavami? Je to jen na vás. Opět uvedu příklad – knihu Syn Londýna ze série Mrakodrapový trůn. V lampách žijí světelné bytosti, přízračné vlaky sjíždějí z kolejí, pavouci se živí lidským hlasem a celé město se pokouší ovládnout Pán jeřábů, Reach.

    Jiný případ je například tvor, který k nám přicestuje nějakým portálem nebo magickými dveřmi. Napadá mě třeba kniha „Froddy, přítel z pravěku“ od mladé české autorky. Dinosaurus pochází z odlehlého ostrova a považuje chlupatý mikrofon za morče. Příběh s takovouto zápletkou (návrat domů) si přímo žádá, aby byl humorný. Nespokojíte se s alternativní verzí naší reality a toužíte po něčem... kreativnějším? Hromada fantasy je zasazena do světa, více nebo méně připomínají středověkou Evropu. (Snadno se hledají podklady a literatura.) Aby to bylo o trochu originálnější, zkuste si nakreslit mapku se vším potřebným. Jak se bude země jmenovat? Složité názvy si čtenáři určitě nezapamatují, jednoduché slovo postačí. Co ohraničení? Bude to ostrov, obklopený ze všech stran mořem, nebo pevninský stát, jehož přirozené hranice budou tvořeny bažinami a nepřekonatelnými horami? Či snad pouští, ledovými pláněmi? Záleží jen na vás. Vy jste přece autor.

    Rozdělíte zemi na několik krajů? A co politika? Vzhledem ke středověkým podmínkám stojí v čele s největší pravděpodobností král nebo císař, o jednotlivá léna se starají jeho leníci. Knihovna nebo internet (nejlépe obojí) spolehlivě pomohou najít podrobnější popis života v přírodě, středověkém městě nebo hradě. (Nejreálněji vypovídá o táboření v lese kniha Dva divoši. Je sice spíše pro kluky, ale asi v osmi letech jsem ji milovala. A jako studijní materiál je báječná.) Potřebujete, aby se váš hrdina trmácel přes celou zemi, například při cestě za artefaktem (ale upřímně, nezažili jsme už dost kouzelných drahokamů?) nebo jiným cílem? V tom případě to nepůjde úplně hladce, jinak byste měli po příběhu.

    Území, která ovládli skřeti? Nebezpečné lesy? Vše si alespoň načrtněte do mapy, té uděláte určitě několik verzí. Města, vesnice, lesy, řeky a další věci budete stoprocentně přesouvat sem a tam, protože vás napadnou nové zajímavosti, které se tam prostě musí vejít... Nezapomeňte na zajímavosti. V jedné z mých prvních povídek jsem navrhla cestu ze sloupů mezi ostrovy, vždy ve vzdálenosti několika metrů. Jen tak, líbil se mi ten nápad, žádný další význam to nemělo. Vlastně, každá země by se měla nějak odlišovat. Však už něco vymyslíte. Bude nad ní vládnout tajemné božstvo? Neleží na kulaté planetě? (Pak je zase těžší vysvětlit fyziku. Navíc to příliš zavání Zeměplochou od Terryho Pratchetta.) A proč vlastně na povrchu planety, proč ne třeba v podzemí? (Opět pozor na vykrádání – Artemis Fowl nebo série Podzemí už existují.)

    Ve volném čase třeba čmárejte návrhy vlajky nebo erbu. Zaručeně to uklidní. Už máte svou vlastní zemi, ale nevíte, jak tu hromadu věcí a míst pojmenovat? Při psaní mé první fantasy jsem udělala obrovskou chybu. Vzala jsem do ruky anglický a francouzský slovník (v mobilu) a začala hledat slova. Napsat prostě „ochranná zeď“ se mi nepozdávalo, a tak spatřila světlo světa „Defensonova linie“. Podobným způsobem to pokračovalo dále. Doteď se za to trochu stydím. (No co, každý nějak začínal.) Nebojte se použít normální české názvy, nikdo vám za to hlavu neutrhne, naopak, čtenářům nebude dělat takový problém si je zapamatovat. A nebudou přemýšlet, jestli se ta hora čte Gipage nebo Žipáž.

    Takovou mezi-kategorií jsou fantasy světy, které vznikly v troskách toho našeho. (Napadá mě třeba Les kostí a zubů, nebo jak se to vlastně jmenovalo.) Jednou jsem psala skoro-pohádkový příběh o vymyšlené zemi – Ostrovech sta divů. (Zmíněný v předchozím odstavci.) Posléze mě napadlo, že by se vlastně mohly nacházet na Zemi po katastrofě. Co dodat, nakonec se to zvrhlo v politický apokalyptický thriller a celá ta mírumilovně nevinná atmosféra Ostrovů se rozplynula. Většinou není na škodu, když máte co nejvíce nastudovaný reálný svět. Učitelé se budou možná divně koukat, když se jich budete ptát, o kolik by se zvedla hladina oceánů při roztání všech ledovců (prý okolo půl metru až metru – nuda!), nebo který kov by se při takovémto zatopení stal dominantním ke zpracování. Nemluvě o dějepisáři, který mi pomáhal s otázkou „Kolik procent populace by při zatopené Zemi muselo zahynout, aby se zbytky civilizací vrátily na úroveň raného středověku?“ (Na tvorbu vlastní planety doporučuji stránku planetmaker.wthr.us – Výsledné dílo můžete vidět v ilustraci ke článku.)

    Opatrně s obyvatelstvem. Než svůj svět nacpete lidmi, elfy, trpaslíky, skřety, trolly, jednorožci a draky, uvědomte si, že přeplácanost je na škodu. Bohatě stačí několik ras, taková druhová rozmanitost není ani v ZOO. (Nebo možná je, ale povídka z prostředí podivné zoologické zahrady, naplněné nejrůznější zvířenou, může existovat jen jedna. Jestli chcete, klidně to sepište, nikdo vám nebrání.) Ne že se začnete ohánět Tolkienem, kde tohle všechno fungovalo. JRRT byl něco jako zakladatel samotného žánru fantasy a to vy nejste. Inspiroval se mytologií a tak dále, ale ani ta není nevyčerpatelná. (A když už necháte Tolkiena na pokoji, nevytahujte prosím ani tuzemskou Michaelu Burdovou. U ní také najdete skoro všechno. Je to jen můj názor, ale její série knih mi připadají jako přes kopírák. Podobná země, nemožný vztah dvou různých ras, ještě nemožnější úkol... A zřejmě si hází kostkou, kdy zabije jednoho ze skoro hlavních hrdinů.)

    Dobře, už jsem vás asi postrašila dost. Varovala jsem vás, co nedělat, ovšem o samotné tvorbě různých tvorů („tvorba tvorů“ je pěkný příklad toho, co do slohu nepsat) jsem zatím nenapsala nic. Chce to nápad. Vždycky. Tuhle poučku budu opakovat pořád, protože je skutečně důležitá. Pokud vás stále nic nenapadá, zkuste si pro začátek vzít nějaké normální zvíře a trochu ho zvětšit. Sundat mu srst. Přidat křídla. Useknout křídla. Nechat narůst nebo naopak amputovat končetiny... (Upřímně, docela mi ta má představa pětimetrové čtyřnohé bezkřídlé slepice se šupinatou kůží nahání hrůzu. Totiž... kdo by ji živil? A čím?) Ještě si musím trochu fyzikálně rýpnout. Zvětšený tvor má sice vícenásobný průřez svalovými vlákny, avšak mnohokrát více se zvětšila jeho váha. Od určitých rozměrů musí být zvíře kulturistou, aby vůbec udělalo krok. (Nebo na to kašlete, fantasy je fantasy. Nemůžu vám do toho mluvit. Ty potvory mají určitě v kloubech helium.)

    Speciální podkapitola patří drakům. Když mají čtyři nohy a dvě křídla, celkem šest končetin, měli by patřit do skupiny Hexapoda, což je hmyz. (Tento postřeh není z mé hlavy. Ale biologovi to může připadat vtipné.) Když už do svého příběhu mermomocí chcete nacpat tyto tvory, nejprve si ujasněte jejich chování. Nechávají se osedlat a jsou s lidmi nejlepší přátelé? Komunikují s nimi v myšlenkách? Straní se lidí a žijí někde v subtropických horách, kde se v klidu mohou opalovat a zahřívat se, protože jsou přece studenokrevní plazi? Nebo budou vypalovat vesnice a lovit tam potravu? (Už jsme zase u krmení. Víte, kolik toho taková potvora spotřebuje?) Různé velikosti? Různé barvy? Dvě skupiny draků, z nichž jedna slouží lidem a ta druhá nad nimi ohrnuje nozdry? Je to jen na vás. Ovšem všeho v mírou. (Ca takhle svět, kde by žili jenom draci?) Tolik k obyvatelstvu a zvířatům.

    Nemohu samozřejmě popsat úplně všechny typy světů, pokusila jsem se alespoň shrnout ty nejzákladnější a nejobecnější věci.

    P.S.: Potřebovala bych prosím odezvu čtenářů. Pokud máte nápad, o čem by mohl být další díl, s čím potřebujete pomoct, stačí napsat. Zprávy a komentáře u svých článků si vždycky ráda přečtu.

    Autor:
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (13)

    Příspěvek z 5. října 2015 ve 20:18.
    Norrora v něm napsal:

    Reakce na Syr9:

    Děkuji. 25 Akorát myslím, že nemáš pravdu. Příběh je ve člověku. Můžeš si sice přečíst miliony návodů, našprtat teorii... ale to je jen způsob, jak zpracovat myšlenku, kterou už máš. 25

    Příspěvek z 25. září 2015 v 6:56.
    Syr9 v něm napsal:

    Díky je to super

    Opravdu mi to pomáhá, bez tohoto článku bych asi nenapsal dobrý příběh i když ještě není hotový

    Příspěvek z 16. září 2015 v 15:26.
    Norrora v něm napsal:

    Reakce na Gambetta:

    Moc díky. 25 (Jsem vážně hrozně ráda, že se to aspoň někomu líbí, možná to i trochu pomáhá a hlavně, zatím ani nikdo neremcá. 26)