Říká se, že v dnešní době už lidé tolik nečtou. Samozřejmě se najdou výjimky a nebude jich úplně málo. Tento článek je určený jak pro knihomoly, tak pro ty, kteří by rádi víc číst začali. Je pravděpodobné, že některé ze zde zmíněných knížek nebo spisovatelů už znáte.

Mým oblíbeným spisovatelem je rozhodně J. R. R. Tolkien se svými díly Hobit, Pán prstenů, Silmarillion a další. První dvě byla filmově zpracována a sklidila velký úspěch. Bohužel spousta fanoušků knihy nečetla. Pro ty, kteří neviděli ani film, děj popíšu.
Hobit je poměrně snadná četba, to z něj však nedělá výhradně dětskou knihu. Dala by se velmi stručně shrnout jako příběh, v němž se poněkud introvertní hlavní hrdina, hobit Bilbo, vydá na naléhání trpaslíků a čaroděje Gandalfa na cestu za pokladem, který střeží drak. Velmi zajímavý je vývoj postav, z líného a pohodlného hobita se stal dobrodruh a už jím zůstal napořád.
Pro Společenstvo prstenu bylo podstatné setkání s tvorem zvaným Glum a získání neviditelného prstenu, jenž Bilbovi v první knize velmi pomáhal. Ten nyní dostal jeho synovec Frodo a od Gandalfa se dovídá, že ono dědictví nemusí být jen neškodná hračka, ale nástroj na ovládnutí světa. Dvě věže a Návrat krále vyprávějí o jeho boji proti zlu.
Silmarillion je mnohem složitější, plný rodokmenů, jmen a událostí. Vyšel až po Tolkienově smrti a popisuje jak historii samotné Středozemě, tak celé Ardy, tedy jeho fiktivního světa.

Knihy úplně jiného žánru píše Ruta Sepetys.
Hlavní hrdinkou V šedých tónech je Lina Vilkas, patnáctiletá Litevka, která chce jít na uměleckou školu. Nejen proto, že její otec učil na univerzitě a pomáhal příbuzným utéct do neutrálního Švédska, se celá rodina ocitla na seznamu k deportaci do gulagu. V knize sledujeme příběh nelidského zacházení, ukradených životů a neuvěřitelných nespravedlností. Lina a její mladší bratr, kteří přežili jako jediní z celé rodiny, se už nikdy nemohli vrátit domů. Nejedná se o skutečný příběh, ale odehrály se desítky jemu podobných.
Sůl moře přibližuje z různých pohledů, mezi nimiž je i Linina sestřenice, jednu z největších námořních katastrof v dějinách. Událost je skutečná, postavy jsou však vymyšlené.

Milovníkům detektivek doporučuji V lese visí anděl a Sova. Pořádně temné, severské, s hlavními vyšetřovateli alkoholiky a závislými na prášcích, s naprosto psychopatickými zločiny a nepředvídatelnými zločinci, prostě krimi se vším všudy.
Historickou detektivkou je Dítě číslo 44 a její další dva díly. Zamlčené vraždy v navenek dokonalém Sovětském svazu a hlavní hrdina, který kvůli snaze o odhalení pravdy několikrát málem přijde o život.

Dárce, Hledání modré a do češtiny zatím nepřeložené The Son a Messenger jsem četla všechny. Jde o dystopickou fikci, která donutí zamyslet se. Všechny knížky do sebe v té poslední nečekaně zapadnou, i když se odehrávají na různých místech.
451 stupňů Fahrenheita je ze stejného žánru, ale o dost starší a známější. Požárníci v ní oheň nehasí, pálí knihy. Guy Montag byl jeden z nich, ale pak se dostal ke knihám a začal číst, tedy porušovat zákon. Odmítal tupě sledovat televizi, rozhodl se literaturu zachraňovat a riskovat život.

Kočičí válečníci mají spoustu dílů, první série jich má šest a další nejsou dostupné v češtině. Zajímavostí je, že pod pseudonymem Erin Hunter se skrývá hned několik spisovatelek. Knížky o divokých kočkách žijících v lesích, proroctvích a zakázané lásce mezi klany bych doporučila hlavně mladším čtenářům, tak do dvanácti let.

The Man Who Spoke Snakish nejspíš nebude tak snadné sehnat, to je ale škoda. Je založena na estonských pověstech a bájích. Hadí řeč umožňovala domluvit se se všemi zvířaty a udržovala rovnováhu v přírodě. Příchod křesťanství, rozvoj zemědělství a stavba vesnic ale všechno změnily a lidé hadí řeč zapomínali. Hlavní hrdina nakonec zůstal jako poslední poté, co viděl smrt a úpadek všeho, co kdysi znal.

Samozřejmě, že toto nejsou všechny knížky, které mě zaujaly, vybrala jsem jen několik nejzajímavějších. Pokud jste některé z nich četli nebo se k tomu chystáte, zajímal by mě i váš názor.