Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Tove Janssonová a její život

    vydáno  •  Kultura · Historie · Zahraničí

    Tove Janssonová (*9. 8. 1914, †27. 6. 2001) byla bezpochyby jedna z nejvýznamnějších finských umělkyň. Známá je především díky knižní sérii Muminci, která byla přeložena do více než padesáti jazyků. Dokázala psát jak pro děti, tak i pro dospělé a ve svých dílech odrážela sebe, svou rodnou zem a své blízké.

    Tove Janssonová, © Per Olov Jansson

    Život

    Narodila se v Helsinkách, patřila do švédské menšiny na území Finska. Byla nejstarší dcerou v umělecké rodině. Otec byl sochař, matka malířka a ilustrátorka, mladší bratr Per Olov fotograf a nejmladší bratr Lars ilustrátor – ten přezval po Tove komiksovou sérii o Mumincích. Rodina hrála ve tvorbě Tove Janssonové velkou roli, vzájemně se podporovala a život mezi samými umělci ji silně ovlivnil v její budoucí tvorbě.

    Jako malá trávila léta s příbuznými na finských a švédských souostrovích. Zde si vytvořila svou lásku k ostrovům. Odtud také plynula její inspirace pro muminí údolí. Ostrovy pro ni znamenaly svobodu. Se svou partnerkou Tuulikki na malém ostrůvku strávila více jak třicet letních časů.

    Na jaře roku 1930 skončila patnáctiletá Tove své studium v Helsinkách. Na podzim nastoupila na vysokou školu umění ve Stockholmu. Zde se učila práci s keramikou, malbě a kresbě. V roce 1933 se vrátila zpět do Helsinek, kde pokračovala ve svém studiu na škole Finské umělecké asociace. Roku 1938 se dostala až do Paříže, kde studovala na škole ENSBA (vysoká umělecká škola).

    Když se v roce 1944 přestěhovala do nového studia v Helsinkách, bylo v hrozném stavu, ale Tove se do něj na první pohled zamilovala. Žila v něm několik let, vytvořila zde své nejznámější malby a napsala první knihu o Mumincích. Pro její díla bylo důležitým prvkem cestování, během svých cest objevovala nové a nové metody. Také brala cestování jako způsob odpočinku. V sedmdesátých letech se svou partnerkou měla cestu kolem světa po dobu osmi měsíců.

    Malířská kariéra

    Jakožto vizuální umělkyně byla Tove multi-talentem. Používala mnoho technik a následovala různé trendy, které objevovala na svých cestách. Zajímala se spíše o malbu reálných věcí.

    Na začátku čtyřicátých let pracovala jako hlavní designérka satirického časopisu Garm. Nejraději tvořila politické ilustrace. Přestože se snažila přizpůsobit tehdejším trendům, nikdy nebylo jejím záměrem je kopírovat.

    Během své kariéry měla množství sólových výstav. Návštěvník si mohl mezi jednotlivými výstavami všimnout jejího rozvoje. Detailní práce se později měnily na jednodušší až abstraktní.

    Její nástěnné malby zdobí zdi finských školek či dětské nemocnice. V kostele ve finské obci Teuva se nachází jediný oltářní obraz Tove, který se nazývá Deset panen.

    Spisovatelská kariéra

    Nejznámějším dílem od Tove je jednoznačně knižní série Muminci (někdy též Mumínci). Jedná se o devět novel, které vyprávějí příběhy skřítků Muminků a jejich kamarádů. Knížky jsou doplněny ilustracemi.

    Jména postaviček z knih o Mumincích:Tofslan a Vifslan (v českém překladu Kníkla a Pískla) vznikla z krycích jmen, kterými se Tove a její tehdejší přítelkyně Vivica oslovovaly ve svých dopisech, když stejnopohlavní soužití ještě nebylo legalizováno. Ve jméně postavy Too-Ticky (v českém překladu Tiki) z knihy Čarovná zima se ukrývá jméno druhé a celoživotní partnerky od Tove – Tuulikki.

    V muminím světě se odráží Finsko s mnoha ostrovy a tuhými zimami. S pomocí mladšího bratra Larse vytvořila také humorné komiksy s postavami z muminích knih.

    Nejedná se o knihy pouze pro děti. Nachází se v nich vážnější témata, kterých by si dětský čtenář nemusel všimnout, proto v nich nacházejí zájem i dospělí. Z knih jde cítit strach z nedávno prožité války, pocity vlastní nedostatečnosti a osamělosti.

    Muminci se stali fenoménem zvláště v Japonsku. Zde byly vytvořeny dva animované seriály, jeden z roku 1969, druhý z roku 1990. Ten můžete znát i z televize.

    Finové považují knihy o Mumincích za národní poklad. Snad v každém domě naleznete hrníčky, figurky, talířky a podobné věci s muminímy vzory. Muminci mají vlastní muzeum ve městě Tampere a zábavní park na ostrově Kailo.

    Za tuto knižní sérii byla Tove Janssonová roku 1966 oceněna cenou Hanse Christiana Andersena, což je jedno z nejprestižnějších ocenění pro spisovatele a ilustrátora dětské literatury. Byla oceňována jako spisovatelka schopna mnoha žánrů, psala pohádky, dobrodružnou literaturu, fantasy, memoáry (díla, v nichž autor líčí události svého života) nebo pouze dialogy (rozhovory).

    Kromě Muminků napsala ještě dvanáct novel a krátkých povídek. Knihy pro dospělé pojednávaly o lidských vztazích a nejistotě.


    „Možná není moje vášeň speciální, ale alespoň je moje.“

    „Musíte se vydat na dlouhou cestu, než opravdu zjistíte, jak nádherný je domov.“

    – Tove Janssonová

    Kresba Tove Janssonové

    Související Alíkovina:

    Autor: (13 let)
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (11)

    Příspěvek z 3. května ve 20:04.
    lívance_jsou_dobre_yummy v něm napsala:

    Pěkný článek a nádherná kresba :)

    Příspěvek z 26. dubna v 16:15.
    Heďoušek v něm napsal:

    buffy-forever: No, muminci jako hroši vypadají, nejsou to ti naši typičtí skřítci, na které jsme zvyklí. Odrážel jsem se z českých překladů, na kterých stojí: Příběhy o skřítcích muminech.
    Spíše to budou nějací trollíci, když v originálním znění je muminek „mumintrollet“.

    Příspěvek z 23. dubna ve 23:26.
    buffy-forever v něm napsala:

    Já jsem si vždycky myslela že mumínci jsou hroši..článek je super