Trosky – že jste o nich ještě neslyšeli? Pokud jste viděli pohádku Princ a Večernice, pak jste zříceninu hradu Trosky určitě viděli. Majitelem hradu byl Mrakomor. Hrad, který tvoří velmi zajímavý skalní útvar, najdeme v Českém ráji. Mohutná zřícenina se rozkládá na dvou čedičových skalách. Při použití fantazie si můžeme říct, že vypadá právě jako čertovy rohy.
Něco málo o historii
Historie hradu se začala psát ve 14. století a to na vrcholech čedičové vyvřeliny. Tehdejší majitel nechal mezi vrcholy postavil obytný palác. Ze samotných vrcholů udělal dvě obranné i obytné věže. Ta nižší se jmenuje Baba a ta vyšší se jmenuje Panna. Nižší Baba byla šestiboká dvoupatrová stavba, přístupná z paláce ze severní strany. Na vyšším vrchu, který nese jméno Panna, stával palác obdélníkový, původně třípatrový, v jehož prostoru byla prý i hradní kaple.
zřícenina Trosky směr k Babě
Zakladatelem hradu byl Čeněk z Vartemberka. Pocházel z mocného rodu severočeských Markvarticů. Co určitě stojí za zmínku z historie hradu, je rok 1424. Hrad byl obléhán husity, konkrétně Janem Žižkou. Hrad se nepodařilo dobýt. Zajímavá příhoda se stala i v letech 1437 nebo 1438 (není znám přesný rok). Tehdy se hradu lstí zmocnila banda loupežníků. Vedl je rytíř Šofa a jeho druh Švejkar. Těm se podařilo ubránit i zemskému vojsku a terorizovali odsud okolí až do r. 1444, kdy se donuceni okolnostmi museli hradu vzdát. Roku 1559 kupuje hrad Jindřich ze Smiřic. Tím sláva hradu končí. V období třicetileté války je majitelem Trosek Albrecht z Valdštejna. I po jeho smrti zůstává hrad v držení jeho rodu. a to až do roku 1821. V roce 2012 se provedly rozsáhlé stavební práce a rekonstrukce.
Současné Trosky
Nyní z hradu zbyly jen samotné dvě věže – Baba (47 metrů) a Panna (57 metrů). Když Trosky navštívíte, můžete si užít nádherný výhled po okolí, které poskytují obě věže.
výhled z Trosek
Pověst Trosek
Každý hrad má svoji pověst a nejinak je tomu i u Trosek. Já osobně pověsti hradů miluju. Pověst se váže právě k pojmenování věží – Panna a Baba. Jeden z majitelů, pán z Bergova, chtěl mít z Trosek slavné sídlo. Jednoho dne však musel odcestovat a tak povolal svoji matku Marii a dceru Karolínu. Ty dvě měly za úkol spravovat hrad po dobu, co on bude pryč. Matka mu připomněla, jak před lety moudře a spravedlivě vládla, a dcera také přislíbila, že bude spravovat hrad podle svých nejlepších schopností. První měsíce šlo vše jak po másle. Zavítala na hrad slavná knížata a Marie a Karolína si vládu velmi oblíbily.
Jednoho večera, když se Karolína dívala na sebe do zrcadla, ji napadl hrozný nápad. „Co kdybych vládla sama? Najdu si nějakého muže a společně budeme Trosky spravovat. Marii potřebovat nebudeme.“ říkala si. I Marie přemýšlela a myšlenky se jí právě honily tím směrem, že sice je Karolína ve vladaření nezkušená, ovšem jakmile si najde nějakého nápadníka, pak Marie o svou vládu přijde. Ještě téhož večera se obě pohádaly o to, kdo bude pana z Bergova zastupovat. Karolína argumentovala: „Já jsem krásnější a mladší. Mám na Trosky větší právo!“ Marie jí však oponovala: „Já jsem chytřejší a starší. Panování si zasloužím já!“ Každá si zabrala jednu věž, nevycházely z ní ani jedna. Jen na sebe malými okénky pokřikovaly a hádaly se.
Okolí Trosek mezitím chudlo a chátralo, nikdo významný sem už jezdit nechtěl. Lidé, kteří v okolních lesích sbírali maliny či borůvky, neustále slyšeli neutuchající hádky Marie a Karolíny o vládu. Pán z Bergova zůstal již v cizině a už se nikdy nevrátil a nikdo nemohl vztah mezi Marií a Karolínou urovnat. Až jednoho dne hádky ustaly. Jeden chasník se vypravil na Trosky, ale nikoho tam nenašel. Nikdo netušil, kam ženy zmizely. Lidé si krajinu zvelebovali a starali se o ni i o Trosky. A dvě věže na kopcích pojmenovali právě po hašteřivých ženách.
Stále váháte, zda se návštěva hradu Trosky vyplatí?
Zde je virtuální prohlídka Trosek.
Výhodou je, že oblast Českého ráje je bohatá na turistické cíle a dá se tu objevit opravdu mnoho. Kromě zříceniny hradu Trosek zde najdete i naučnou stezku Podtroseckým údolím, zábavní areál se zvířátky Šťastná země, zámek Hrubá skála (zde se mimo jiné točila pohádka Bajaja), skalní útvary jako například Adamovo lože nebo Myší díra. Kousek je to i do Rumcajsova Jičína.
