Všechno začalo kdysi dávno v Japonsku. V jakýchsi vrzích se nejspíš narodilo pár zvláštních myšek. Lidem připadaly zajímavé a proto je začali záměrně množit. O co vlastně jde?

Myši tanečnice dostaly svůj název podle pohybu, který provádí. Ve skutečnosti jde o točení se dokola. Takové myši bývají černobíle strakaté (což neznamená, že každá taková myš je tanečnice). Už jako mláďata ztratí většinu sluchu. Nemohou skákat, chodit rovně, mláďata z rodičů tanečnice x tanečnice nedokážou žít. Důvodem je porucha středního ucha, kde sídlí centrum rovnováhy. To je celkem logické. Máš-li zvíře, které mělo zánět středního ucha, tak je možné, že se dodnes naklání na stranu. Taková myška tedy rozhodně nemůže žít plnohodnotný život.

Proč se ale lidé rozhodli je chovat? Jde jen o sobectví. Obyčejné sobectví. Příklad: Dítě si koupí tanečnici, aby se s ní chlubilo kamarádům a mohli se společně řehtat, že je myška hloupá. Představte si sebe. Narodíte se. Žijete jen pro pobavení jiného tvora. Slyšíte jen smích. A nechápete to. Nemůžete se dojít ani napít. Točí se vám hlava, nemůžete chodit. A všichni se vám opět jen smějí. Tím vám chci celou dobu říct jen jedno: Prosím, nepodporujte to. Nekupujte si tanečnici. Nenatáčejte ji na videa s hudbou. Nedělejte z toho srandu. Protože tohle není sranda.