Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Umřel mi táta...

    vydáno  •  Čtenáři píší Alíkoviny · Vztahy
    Jedna minuta vám může změnit celý život..

    Děti přicházejí na ranní rorátní mši v průvodu s lucerničkami., © MAFRA

    Všechno to začalo na Štědrý den. Tátovi bylo zle a tak se rozhodl, že pojede do nemocnice na vyšetření. Máma jela s ním a já se sestrami zůstala doma. Po několika hodinách se máma vrátila, ale tátu si v nemocnici nechali. Ten den jsme jely k babičce a vánoce jsme slavily u ní. Tak uplynuly vánoce i Silvestr a táta byl stále v nemocnici.

    Na konci ledna se ale všechno změnilo. Bylo čtvrteční ráno a se sestrami jsme se chystaly do školy a školky, když mě máma volala z ložnice. Hned jsem z jejího hlasu poznala, že je něco špatně. Když jsme za ní přišly a viděly jsme ji brečet, okamžitě jsem věděla, že je konec. Táta umřel. Bylo mi 14. Ten den jsme do školy nešly. 

    Po třech měsících si máma našla přítele. Začala jsem ho nenávidět ještě dřív než promluvil. Všechno bylo v gestech. Byli spolu čtyři roky a on mi ty čtyři roky dělal ze života peklo. A moje máma mi nechtěla nic věřit.

    Byla jsem šťastná, když si mamka našla lepšího chlapa, ale to je vedlejší. Proč to sem píšu? Možná abych vám řekla, že pokud jste přišli o někoho blízkého, tak nejste jediní.

    A i když to bolí, nesmíte se kvůli tomu trápit věčně.

    Autorka:

    Tento článek byl zařazený ke zveřejnění bývalým vedením Alíka, jeho úroveň tedy nemusí odpovídat současným redakčním standardům.

    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (9)

    Příspěvek z 22. března 2015 ve 23:33.
    Kábéčko v něm napsal:

    Reakce na emichala:

    Zapomenout na něj snad nechceš... ale asi tuším, jak to myslíš.

    Příspěvek z 22. března 2015 v 10:35.
    ShazzaA v něm napsala:

    Reakce na becherkovka:

    To je mi líto...já si to ani neumím představit13

    Příspěvek z 19. března 2015 v 16:07.
    becherkovka v něm napsala:

    Já jsem poslední přeživší naší rodiny. ....

    Když jsme jeli za babičkou do Německa, bouračka, krev, doktoři, smrt mamky, smrt tatínka, smrt mého malého brášky Ondráška. Ted jsem u tety na farmě spolu s bratránkama a sestřenkou. Už jsem se naučila je vnímat jako svoje sourozence, ale pořád jsem se nevzpamatovala z te ztráty. ....