Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Už několik let jsem sama. Docela jsem si zvykla

    vydáno  •  Čtenáři píší Alíkoviny · Vztahy
    Nemám přátele. Nikdy jsem neměla kluka. Rodiče nejsou každou chvíli doma. Už čtyři roky trávím pravidelně dny sama doma a už jsem si na to docela zvykla.

    Čtenáři píší Alíkoviny

    V této rubrice najdete texty dětí, uživatelů Alík.cz. Vizitku autora najdete kliknutím na odkaz v závěru článku. Pokud se chcete přidat a stát se autorem Alíka, můžete svůj text i s průvodní fotkou vložit zde. Svůj článek pak hledejte v Alíkovinách, v rubrice Čtenáři píší Alíkoviny.

    Nirvanu do uší, sednout si na postel, čumět na strop a přemýšlet nad životem. Takhle nějak vypadá můj obvyklý den. Jen kapela se každou chvíli střídá podle mixu v mém mobilu. 

    Každý den je jako podle scénáře. Přijdu domů, odložím tašku a převleču se. Pak si ohřeji oběd, uklidím byt a poté zalezu k sobě do pokoje, kde strávím celý den sama. Pro spoustu lidí je to zoufalé, ale já už si zvykla.

    Bráchové (18 a 14) většinou hrajou fotbal nebo jsou se svými kamarády. Máma má vždy plně nabitý program a táta celý den pracuje. Myslí si, že dny trávím venku s kámoši, ale pravda je, že žádné kámoše nemám. 

    Tři roky mě šikanovali a i když to pak přestalo, ztratila jsem důvěru k lidem. Všichni moji spolužáci kouří nebo pijí. Poslouchají mainstreamové písničky, nosí mainstreamové oblečení a celkově jsou jak přes kopírku. Neříkám, že jsem výjimečná, když nosím černé džíny a místo 1D si pustím Misfits, ale je fakt, že kvůli tomu jsem se nikdy úplně nezačlenila do kolektivu.

    Nikdy jsem nepolíbila kluka, nikdy jsem neměla pravého kamaráda a nikdy jsem nezkoušela pít nebo kouřit. Přijde mi totiž lepší utratit peníze za knihy než za chlast a cigára. A i když jsem se občas cítila strašně osaměle, stačila muzika, abych se z toho dostala. Buď jsem si ji pustila do sluchátek, nebo jsem hrála na banjo. 

    Což nikomu ve svém okolí neříkám, protože bych si prostě připadala divně. A vždy, když jsem přemýšlela nad životem, jsem došla k závěru, že mi samota vlastně vyhovuje. Na co se totiž štvát s tím, že někomu ublížíte (nebo oni vám), když můžete být sami. A vlastně ani svého života nelituji.

    Autorka:
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (5)

    Příspěvek z 23. května 2015 ve 21:27.
    ty-ses-slunicko v něm napsala:

    To samé

    Takové chvíle jsem ve svém životě měla taky. Dnes mám jednu kamarádku, která ještě ke všemu ani není nejlepší. Občas si taky říkám, že je někdy lepší být sama. Vyhneš se tak mnoha takovým těm ,,kamarádským,, konfliktům. Kolem sebe mám mnoho holek které se hádají, pomluví druhého a během půl hodiny se chovají, jako kdyby se nic nestalo.

    Příspěvek z 23. května 2015 ve 13:58.
    kulikulicek v něm napsal:

    klaním se přes tebou

    Ahoj, moc se před tebou klaním. I když to nemáš vůbec lehké, zůstala si svou a nechytla si se žádné špatné party. Myslím, že dříve nebo později najdeš nějakou spřízněnou dušičku, která bude stejně hodná a super jako ty. Můžeš prozradit odkud jsi - město kde bydlíš? Držím ti pěsti ......
    16

    Příspěvek z 23. května 2015 ve 12:18.
    Eli-lika v něm napsala:

    kamaradi?

    Vis, ja to v zivote nemela lehke. Ale nasla jsem si pratele na jine skole a je to fajn. Zkus se s nekym skamaradit, doda Ti to odvahu a budes mit vetsi sebevedomi, kdyz si s nekym nekam vyazis. Ale pokud Ti to nevadi do niceho Te nenutim a velice se Ti klanim, protpze bych tohle nedokazala, sice se taky rada bavim muzikou, ale nektere chvile sama proste nezvladnu. Vazim si tve otevrenosti jak se umis rozepsat a urcite jsi sikovna holka. :-) ;-)