V září jsem nastoupila do Primy na osmileté gymnázium. Jaká to je být Primánem?

Starší žáci. Prima je vlastně šestá třída základní školy. Na základní škole si člověk říká ,,konečně jsem na druhým stupni“ a patří už k jedním z nejstarších na škole. Na gymnáziu je to jako být znova prvňáček. Nejhorší je, že člověk nemůže projít po chodbě bez toho, aniž by někdo starší neřekl ,,školka jde“, ,,jé, ti jsou malincí“, ,,to je roztomilé“... Vážně? To si tyhle pitomé poznámky nemůžete odpustit?

Otravní učitelé. Učitelé vám neustále do hlavy cpou, že ,,už nejste na základce“. Moji rodiče tvrdí pravý opak. Každopádně není nad to, si před starší kamarádkou zamachrovat, že jsem na ,,střední“ o rok dřív než ona.

Aktivní učitelé. Někteří učitelé jsou až moc aktivní. Jak jsem na to přišla? Mít v listopadu popsaný celý tlustý sešit formátu A4, není moc normální.

Jazyky. Výhodou je, že na základce je výběr jazyků, většinou Ruština a Němčina. Na gymnáziu je například i Francouzština. (tedy na tom našem)

Volné hodiny. Máme možná delší vyučování než na základce, ale zato máme volné hodiny.