Jana vešla do pokoje, kde na ni už čekal její pejsek Monty. Měla ho moc ráda.

Za chvíli na ni z kuchyně zavolala mamka, aby jí šla pomoct s cukrovím. Celá rodina cukroví milovala, dokonce i Monty měl své cukroví. Maminka s Janou a Katkou se shodly na tom, že by to chtělo letos více cukroví než obvykle. Rozhodly se, že každá dnes udělá jedno a budou mít dohromady tři druhy. Všechny si našly svůj recept v maminčině kuchařce a začaly péct. Tatínek jen chodil ochutnávat.

Katka si připravovala suroviny na linecké, Jana na vosí hnízda, maminka na perníčky a Monty běhal kolem nich. Vše začaly dávat do mís podle receptů. Jediná Katka to chtěla mít v něčem jiné, tak pekla podle sebe, dokonce i suroviny brala podle sebe. Plánovala totiž napsat svou kuchařku.

Během pečení si Katka všechny kroky zapisovala, aby při psaní kuchařky na něco nezapomněla. Maminka na tom byla nejlépe, měla už všechny přísady ve správném množství v míse, stačilo jen z toho udělat těsto. Mezitím, co maminka už míchala těsto, tak Jana teprve odvažovala druhou surovinu do těsta na domácí piškoty. „Mouka, došla mouka!“ zvolala. „Ve skříni ses dívala?“ odvětila jí maminka. Katka se zašla Janče podívat, jestli je ve skříni ještě mouka. „Hmmm, není,“ řekla mamce. Mamka Eva se zamyslela a šla říct tatínkovi, aby jel koupit mouku a něco na štědrovečerní večeři.

Tatínek se sice chvíli na Evu díval, jak kdyby spadla z Marsu, ale zvedl se z pohovky, oblékl se a než otevřel dveře, ozvalo se: „Ja brmbrm taka.“ Maminka s děvčaty se začaly lehce smát. „Vezmi i Sáru,“ zašeptala Jana. Tatínek převrátil oči, vzal Sáru do náruče a šli k autu. Janča ještě v rychlosti vyběhla ven a zakřičela na tatínka, aby jí a Katce koupil nějaké dobrůtky, že se pak chtějí dívat na film, tak aby u toho mohly mlsat.

Tatínek už zmizel v zatáčce a Janka se vrátila dovnitř, protože jí byla zima. Pomalu dodělávaly cukroví, jediná Jana ještě čekala na tatínka, než přiveze mouku.

Po chvíli si Katka všimla, že u vchodu zastavilo nějaké auto. Maminka šla otevřít a ve dveřích stál tatínek s panem Novotným. Ihned se zeptala, co se stalo, tatínek jí jen odvětil, že jim došel benzín a že potkal pana Novotného, který ho svezl domů. Janča s Katkou dodělaly poslední várku cukroví, jediná vosí hnízda nikde nebyla. „A máš tu mouku a ty dobroty?“ zeptala se Jana tatínka. Tatínek jen sklopil hlavu a Janča s Katkou běžely do pokoje.

Maminka vyzvídala a po chvíli si uvědomila, že s tatínkem byla Sára. „A kde je Sára?“ zeptala se a dala ruce v bok. Tatínek se nadechl a než to stačil říct, tak pan Aleš Novotný odvětil, že je u nich a spí. Maminka si ulevila, pozvala Aleše dál a šla do sklepa. Ve sklepě měla zásoby různých potravin a myslela si, že tam najde i mouku, jenže ani tam nebyla.

Vyběhla po schodech, podala Janče peněženku a řekla: „Hodím vás do města, nakupte si, co chcete, a kupte i tu mouku. Ještě vám něco sepíšu, co máte koupit. Do jakého obchodu chcete?“ podívala se na holky. „Do centra?“ zeptala se Janča Katky. „Mně je to jedno, já se přizpůsobím, ty si tady doma,“ usmála se Katka na Janu. „Takže do centra, v kolik?“ obrátila se Janča na maminku. Maminka v rychlosti odvětila, aby byly připravené o půl čtvrté.

Eva se šla v rychlosti obléct. Moc nestíhala, protože bylo už za pět minut půl čtvrté. Holky už byly oblečené a stály u auta. Moc se těšily, ale Katka byla lehce smutná, že si nic nekoupí, protože neměla peněženku. Jana však měla peněz dost, takže se pak s Katkou podělila. Všechny nastoupily do auta, kde jim maminka řekla pár informací. „Tady máte tašky, přijedu o půl osmé, tak ať už jste nachystané a stojíte na parkovišti. Mobil máš?“ optala se maminka Jany. Jana přikývla.

Cestou si kamarádky povídaly, co všechno nakoupí. A napadlo je, že by mohly nakoupit i pro svou rodinu nějaké dárky na Vánoce. To se oběma zamlouvalo a už přemýšlely, co by tak mohly koupit.

Rozhodly se, že by mohly obě koupit na Vánoce své rodině podobné dárečky. V obchodním centru bylo mnoho lidí. Obě holky hledaly papírnictví a hračkářství, protože obě měly mladšího sourozence. Po pěti minutách našly hračkářství. Měly velkou radost, tak se tam šly podívat, co by se Sáře a Tomášovi mohlo líbit. Přemýšlely dlouho, a nakonec vzaly modelínu, vykrajovátka a každá jednoho plyšáka.

Zaplatily a šly hledat papírnictví. Po chvilce zjistily, že žádné papírnictví nepotřebují, ale potřebovaly najít nějaký fajn obchod s oblečením. Blížila se sedmá hodina, ale holky si toho ani nevšimly a pomalu kráčely ke kavárně, protože měly chuť na horkou čokoládu. Kofein ještě nemohly, bylo jim teprve čtrnáct, ale nějak moc je to netrápilo.

„Rychle! odbijí čtvrt na osmou. Tvoje mamka už tam jistě čeká,“ rozkřikla se Kateřina. Jana mrkla na hodinky a zdrhaly rychle k východu na parkoviště. Obě holky si oddychly, že Janiny mamka tu ještě není. Janča se podívala do peněženky, aby zjistila, kolik peněz jí zbylo. „Podívej, nic jsme nenechaly. Podívám se do kapsy, jestli něco nemám, že bych dala mamce pár peněz zpět. Hmm, mám tady jen stovku. Nemáš něco ty?“ obrátila se na Katku, když vkládala papírovou stovku do peněženky. „Tady máš, mám maximálně dvě stovky. Bude to stačit?“ Jana už nestihla odpovědět, protože přijela mamka.

Daly jí peněženku do ruky a připoutaly se. Jakmile přijely domů, tak se Janča dívala smutně na maminku. „Co se na mě tak díváš?“ optala se jí. „Katka už musí domů,“ povzdychla. „Nemusí, jak jste byly ve městě, tak byla tu tvoje maminka, Katko, a domluvily jsme se, že dnes ještě můžeš být s námi,“ podívala se na holky. Ty zářily nadšením. „Koupili jste tu mouku?“ zeptala se v rychlosti maminka. „Ano, tady je,“ podala Jana mouku mamince a utíkala s Katkou do pokoje.

Pozdravily Montyho, daly mu pamlsek a lehly si na postel. Katku napadlo, že když jsou za dva dny Vánoce, tak že by už mohly zabalit dárky. Janča souhlasila a běžela pro nákup a balicí papír. Po zabalení dárků je musely schovat. Po zbytek večera ležely na posteli a dívaly se na filmy. Maminka dodělala ta vosí hnízda a tatínek si hrál se Sárou.

Ráno byla Katka vzhůru první. Potichu ležela a čekala, než se probudí Janča. Monty už byl také probuzen, tak mu dala pamlsek a hladila ho. Bylo něco málo po osmé hodině a konečně se probudila i Jana. Po pár minutách, co se probudila, šla udělat snídani. Katka si hrála s Montym a čekala, než Janča donese snídani. Po snídani šly vyvenčit Montyho a při tom si povídaly, co všechno zažily za pouhé ani ne dva dny. Na oběd se vrátily včas, usedly ke stolu, daly si polévku se všemi ostatními a poté špagety. Po obědě vzaly Sáru a šly si s ní hrát.

Pokud byste měli zájem. Šlo by z toho udělat příběhy, které by pravidelně vycházely.