Základní informace

Včela medonosná je malý blanokřídlý hmyz z kmenu členovců. Je to jeden z nejznámějších zástupců společenského hmyzu.

První případy včely medonosné se zaregistrovaly asi před 10 000 lety a to v době evolučně nedávné. Oblast, kde se tento druh vyskytl poprvé, zahrnoval Afriku, Blízký východ a Evropu. Později, a to až v 17. století, se tento druh rozšířil i do Ameriky a Austrálie. Na východ se dostal až na počátku 20. století.

Stavba těla včely medonosné

Jak už tu jednou zaznělo, včela medonosná se řadí do kmene členovců, proto má tělo sestavené ze tří hlavních částí, a to je hlava, hruď a zadeček . Toto sestavení je od sebe odděleno větším zúžením, a to jí umožňuje pohyb.

Hlava, někdy nazývaná jako caput, je spojena se zbytkem těla pomocí zúžení, a to jí umožňuje pohyb hlavy tak, že ji může obracet do několika úhlů.
Na stranách hlavy má dvě složené oči, a na vrcholu hlavy má dvě jednoduché. Dále se zde nachází tykadla, díky nim může vnímat čichová a hmatová podráždění.

Hruď, někdy označována jako thorax, je část, která má jednu zásadní funkci, a to je nosič orgánů, které včele umožňují létat. V době, kdy je včela stále ve vývojovém stádiu, má asi 3 hrudní články, avšak dospělá včela má články 4.

Hrudní články se také dělí na 4 druhy, a to jsou předohruď, středohruď, zadohruď a jako poslední přesunutý kroužek.

Zadeček, někdy označovaný jako abdomen, je celkem důležitá část včely, v které jsou uloženy hned několik orgánů. V zadečku se nachází medový váček, zažívací orgány a jako poslední jedová žláza společně se žihadlem.
Žihadlo je duté, je napojené na jedový váček.

Na konci žihadla jsou tzv. zpětné háčky, které fungují tak, že zabraňují vyndání žihadla po bodnutí. Cílem je, aby se zabodnuté žihadlo udrželo co nejdéle v těle napadeného a aby se do těla dostal všechen jed. Ve chvíli, kdy včela bodne, umírá. Výjimka se týká pouze matky včely, ta sice nemá zpětné háčky, ale ve chvíli, kdy bodne, tak neumírá.

Včela medonosná, © Jon Sullivan

Vývoj včely

Vývoj včely se dělí na několik etap, a nyní si je všechny společně projdeme.

Vývoj včely začíná tím, že matka naklade vajíčka. Klade je většinou do trubčí buňky nebo do prázdných pláství. Vajíčko je velice malé, je bílé a lehce zakřivené a váží zhruba 0,130 mg.

Později se z vajíčka vylíhne larva, která ale zatím není vůbec totožná s podobou včely. Larva ještě musí projit několika etapami, aby se z ní stal dospělý jedinec.

Následovně se larva začne kuklit, a později se z ní stane kukla. Pro látkovou přeměnu si jedinec vytvořil zásoby proteinů, glykogenu a tuku již v larválním stádiu.

A jako poslední etapou je dozrálý dospělý jedinec. Dospělec si prokouše otvor a vylézá ven. Vývoj dělnice trvá přibližně 24 dní, matky 16 dní a trubce cca 24 dní.

Z čeho se vlastně včelí rodina skládá?

Včelstvo se skládá ze tří částí, a to je matka, trubec a dělnice.

Matka má za úkol rozmnožovat úl, tedy klade vajíčka.

Trubec má jednu hlavní činnost a to je oplodnit mladé matky. Trubci mají také vyšší tělesnou teplotu než dělnice, a proto podle potřeby pomáhají zahřívat mladé jedince.

Dělnice má na starost mnohem více, a to jsou všechny ostatní práce kolem úlu. Dělnice si mezi sebou rozdělují, co budou dělat. Jedna skupina bude např. čistit a udržovat úl, další skupina dělnic bude hlídat na česně, aby se dovnitř nedostal žádný cizí hmyz. Zjednodušeně řečeno, dělnice se musí starat o celý úl.

Vývoj dělnice a její postupné pracovní povinnosti

Ve chvíli, kdy se ze včely stane dospělý jedinec, zhruba po třech hodinách dostává svoji první práci, a to je čistička buněk. Za úkol má připravit prázdné buňky pro matku k nakladení dalších vajíček. Ve 4. dni se z ní stává krmička, krmí a zásobuje larvy potravou. V 6. dni přejde na kojičku, krmí matku mateří kašičkou. Ve 12. dni je stavitelkou, která má za úkol pomáhat ve stavbě úlu. 15. a 18. den je strážkyně česna, hlídá hlavní vchod do úlu. A nakonec je z ní létavka, která létá a dopravuje potravu do úlu.

Včelí úly, © Michal Klajban

Propolis a vosk

Propolis je velice lepkavá substance, kterou včely létavky sbírají na větvičkách stromů. Díky tomu, že bezvadně lepí, ji včely používají např. pro opravy nežádoucích štěrbin v úlu nebo třeba pro pro mumifikaci mrtvých těl vetřelců. Propolis také obsahuje velké množství látek, které chrání před rozvojem mikroorganismů.

Včelí vosk je vysoce odolný a je jedním z jednofunkčních alkoholů a vyšších mastných kyselin. Mladé včely ho produkují na spodní straně článků zadečku.

Čerstvě vyprodukované voskové šupinky, nahoře část mezistěny z vosku, © Waugsberg

V dnešní době už se dá vosk velmi dobře upravovat, a vyrábí ze z něj např. svíčky, kosmetické přípravky a lyžařský vosk.

Svíčky, © FelixMittermeier

Jak tento malý hmyz vidím já?

Ano, včelí bodnutí je velmi nepříjemné a dost bolestivé, a díky tomu včelu hodně lidí nemá rádo, ale jak by svět vypadal bez včel? Měli bychom stále všechno ovoce a zeleninu? A co třeba med? Pravda je, že včelaři ho dodělávají, aby chutnal tak, jak chutná, ale kdo vlastně může za ten základ? Jednoduše si představte, že kdyby tu nebyly včely, tak by nám v přírodě vůbec nic nekvetlo, a ani nerostlo. Jabloně, hrušně, třešně, prostě všechny stromy, co plodí nějaký plod, by tu nebyly. Myslím si, že včely jsou obecně pro náš svět velmi důležité, a je potřeba jim pomáhat a postarat se o jejich další existenci.

Zajímavá a naučná videa o včele medonosné:

Zdroj

Wikipedie
A také něco z mého starého sešitu na přírodopis.