Pěkný článek, stručný, a je tam shrnuté to základní.

Nemyslím si ale, že je nebezpečné začínat „hned“. Působí to pak dojmem, že rostlinná strava je něco strašně nebezpečného a složitého, na co člověk musí mít doktorát z dietologie aby byl schopný na tom přežít - to není pravda.
Nebezpečné by bylo být záměrně ignorant a jíst jen salát třikrát denně celý život, a nikdy si nic nezjistit, to ano.

Není ale nebezpečné prostě začít, s tím že budu zjištovat průběžně - zase tolik zásadních informací, které musí člověk vědět není - může zjištovat zároveň s tím začínámím:

• Stačí, když se k němu během prvního týdne po vynechání živočišné stravy dostane informace, že zelenina není vhodná náhrada masa, ale že maso by měl nahrazovat zejména luštěninami a výrobkami z luštěnin.
• Další věc, kterou by měl během prvních týdnů zjistit, je, že roslinná trava je o něco méně kalorická oproti živočišné a je potřeba ji jíst na objem o něco více - prostě když mám hlad, nebo dokonce pozoruju, že hubnu na váze, tak musím jíst trochu větší porce.
• Informace o nutnosti suplementace B12 stačí, když k vám doputuje během prvních pár měsíců - tělo má v játrech velkou zásobu B12, která vydrží minimálně půl roku. Myslím, že je prakticky nemožné za tu dobu tuto informaci přehlédnout, protože je skoro v každém článku o veganství/rostlinné stravě (chválím, že je i v tomto).
• Další informace, které jsou zmíněné třeba v nástěnce tady, už jsou spíš o nějakém dodatečném vylepšování zdraví oproti současnému stavu - o to už se může a nemusí snažit každý, bez ohledu na to zda je vegan nebo ne.

Nic z toho nepotřebuju vědět „hned“ - i kdyby člověk nejedl pár dní vůbec nic, tak neumře

Jediné čeho se můžete trochu bát při výrazné změně jídelníčku, je průjem 💩, než si střeva trochu zvyknou na větší příjem vlákniny

veganství

Chtěla bych být vegetarián, a později možná i vegan. No co si budeme povídat, zkoušela jsem to něco málo přes týden (ano, vím že to není moc) a nevydržela jsem to. Nebylo to že bych měla na maso takovou chuť, ale že mi ho všichni pořád servírovali. Doma jsme měli jídlo s masem, v jídelně samozřejmě taky, a je to opravdu těžké se masu vyhnout a neumřít při tom hlady.