Velbloudi původně pochází z Ameriky, ale postupem času se rozšířili také do Afriky, Asie a Austrálie. Existují dva základní druhy velbloudů – dvouhrbí a jednohrbí. Někdy se také můžete setkat s označením bezhrbý velbloud, což je lama. Jednohrbého velblouda můžete znát také pod názvem dromedár. Tento druh je bohužel v přírodě již úplně vyhynulý, ale na některých místech (převážně v Africe) se ještě chová jeho zdomácnělá forma. Celkově známější je velbloud dvouhrbý, kterému se někdy říká také drabař. Ten se i v dnešní době vyskytuje i ve volné přírodě, konkrétně v Asii. Pokud byste ho chtěli vidět i u nás, tak musíte jít někam do zoo nebo do cirkusu.

Co se týče velikosti, tak je rozhodně větší než my. Na výšku může mít až 2,5 metru a na délku klidně i 3,5 metru, takže opravdu takový obr.

A teď už byste možná chtěli ty zajímavosti... Tak dobrá tedy. Asi nejzajímavější je to, že dokáže vydržet klidně i několik dní v poušti úplně bez vody. Vodu si totiž umí uchovávat ve svém těle. Nedělají mu problém ani velmi vysoké (třeba 50 °C), nebo naopak hodně nízké teploty (klidně - 20 °C). Také zvládá nosit velmi těžké věci. Umí taky hodně rychle běhat a vydrží běžet třeba i několik hodin v kuse, aniž by musel odpočívat. Jeho trus se dá využívat jako palivo.

Určitě stojí za zmínku i to, že kromě těžkých věcí vozí velbloudi také lidi. U nás to není moc běžné, my máme na ježdění spíše koníky a poníky, ale v jiných zemích to nic výjimečného není. Já jsem měla možnost svézt se na velbloudovi na našich dovolených v Egyptě, ale žádná procházka růžovou zahradou to tedy není.

Nemusí se na velblouda sice lézt, protože on si před vás lehne, abyste si na něj mohli sednout, ale když se zvedá, tak je opravdu ideální okamžik na pád. Nezvedá totiž celé tělo najednou, ale zvedá nejdříve zadní nohy, a pak až přední, takže v jednu chvíli je člověk opravdu hodně nakloněný, proto je potřeba se pevně držet. Chůze velblouda je pak taková kolébavá, asi jako když člověk předvádí tučňáka – ze strany na stranu. A když si s vámi velbloud na závěr zase lehá, tak dává dolů nejprve přední nohy, a pak až zadní, takže případně nepadáte na záda, ale rovnou na čumák. Jinak celkově musím říct, že je to zajímavý zážitek.