O Velikonocích si Los Punťa řekl, že by mohl nakoupit nějaké ozdoby a dekorace. A protože měl něco málo vyděláno, tak zašel na náměstí do obchodu s dekoracemi. V obchodě nikdo nebyl, což se mu zdálo divné. „Na Velikonoce prázdné obchody?“ řekl si. Nikdo nebyl ani na náměstí, ani v obchodech s potravinami. „No nic, jdu domů,“ zamumlal. Jak přišel domů, tak viděl na stole plno jídla a pití.

Nevěděl, kde se to tu vše vzalo, ale věděl, že on to tam nedal. Jak odcházel z domu, tak byl všude nepořádek a lednice prázdná. Ale jak přišel, bylo to úplně naopak! „Hmmm... kouzlo? Pche! Blbost, kouzla neexistují!“ Chvíli nad tím přemýšlel, ale pak přestal. Zapomněl na to.

Po chvíli zazvonil zvonek. Punťa otevřel. „Áááá, to jsi ty!“ zvolal. Ve dveřích stála jeho kamarádka Losice Kecalka. „Pojď dál. Co potřebuješ?“ Kecalka Punťovi vše vysvětlila. Punťa pak šel hledat nějakou velkou mísu, kterou Kecalka potřebovala. „Proč ji vlastně potřebuješ?“ zeptal se Punťa zvědavě. Losice mu odpověděla, že má dělat oběd pro všechny členy rodiny. Ale ještě nikdy nevařila pro tolik lidí, tak se malinko bála. Los konečně mísu našel. Kecalka si ji vzala, poděkovala a zase šla. Měla plno práce. Los povzdychl. „Ach jo, zase tu budu sám.“ A rozhodl se, že pojede na Velikonoce za svými rodiči. Tam si užil mnoho zábavy.

Po Velikonocích si Punťa řekl, že by mohl Velikonoce zopakovat, ale neví, kdy jsou další. A proto běžel za svou kamarádkou Kecalkou, aby se jí zeptal. Když pak přišel zpět domů, tak byl smutný. Zjistil, že další Velikonoce jsou až za rok. To se mu nelíbilo, a tak se rozhodl uspořádat své Velikonoce. „Hmmm, koho pozvu?“ zapřemýšlel. Ale věděl hned. „Pozvu maminku, tatínka, kamarády a tety, zkrátka celou rodinu a všechny kamarády.“

Punťa ještě přemýšlel, kdy to udělá, a zjistil, že nejlepší to bude někdy s přespáním, aby na sebe měli všichni čas. A měl vymyšleno! Na papírek si napsal: Od 17. 4. 2021 14:00 do 18. 4. 2021 10:00. „Ták, teď už stačí to všem, které chci pozvat, poslat.“ Jakmile měl odesláno, tak už se těšil na 17. 4., a protože už zbývaly jen 2 dny, tak si řekl, že zatím půjde nakupovat.

V obchodě koupil všechny věci, které chtěl. Akorát nastal problém... Jak to odnést domů? Měl plné ruce a nevěděl, kdo by mu mohl pomoct. „No nic,“ řekl si. „Třeba mi pomůže paní prodavačka.“ Paní prodavačka byla naštěstí ochotná a pomohla mu. Jakmile byli před vchodem, tak Punťa poděkoval a prodavačka běžela rychle zpět do obchodu. Nákup už donesl jen do bytu a další den začal připravovat nějaké jídlo na „párty“.

O den později už měl vše připravené a bylo 12:00. Řekl si, že si ještě udělá oběd, aby mu to uteklo. Crrrr... zvonek zazvonil. Los se lekl a rychle běžel otevřít. Ale byl zklamaný, byl to jen pošťák a dovezl hooodně přání. Na všech se psalo: Promiň, dnes mám moc práce, nepřijedu... Punťa byl velice smutný, a tak už Velikonoce nikdy nechtěl slavit.

Snad se vám příběh/článek líbil, názory můžete psát dolů do diskuze.