Události, které verbum popisuje ve svém článku z Květné neděle
( www.alik.cz/a/proc-slavime-velikonoce-me-male-zamysleni-nad-svatky-svatku ), se odehrály na území dnešního Izraele a Palestiny před zhruba 2000 lety. V té době bylo toto území okupováno Římem, a z toho vyplývaly i některé postupy.

Pilát, o kterém je v textu řeč, byl římský představitel, který měl toto okupované území na starosti, hlídal tam zájmy Říma a dodržování římských zákonů. Herodes byl král Židů, který tam tak nějak oficiálně vládl, ale pouze v mezích, jaké mu římští okupanti dovolili. Mimo jiné to byl potomek (tuším syn) toho krále Heroda, o kterém můžeme slyšet při oslavě Vánoc. Král Herodes mohl rozhodovat o některých věcech, o něčem mohla rozhodovat Velerada, o které je v článku taky řeč. Ale například o trestu smrti tyto izraelské orgány rozhodovat nemohly, o tom směli rozhodovat pouze římští okupanti. A proto když Velerada chtěla Ježíše odsoudit k smrti, musela ho předvést k Pilátovi a Piláta přesvědčit, aby Ježíše odsoudil.

Všechno k této věci již napsal verbum, jen bych ještě doplnil jeden detail, který se na Velký pátek také připomíná a který se do původního článku nevešel.
Totiž Římané jako okupanti byli, jako ve většině okupovaných zemí, nenáviděni, a slušný člověk se s nimi nebavil. Takže když vedoucí představitelé Židů vedli Ježíše k Pilátovi, tak nevstoupili do jeho paláce, „aby se neposkvrnili“, jak se píše, a Pilát sám musel vyjít před dveře, kde mu pak řekli, co všechno strašného podle nich Ježíš provedl, že zasluhuje trest smrti.
Tam je zajímavé to pokrytectví: Židům nevadilo, že jdou k nenáviděnému zástupci nenáviděné okupační moci udat svého židovského spoluobčana, ale dali si dobrý pozor, aby nevstoupili do jeho paláce, protože přece každý slušný člověk se nenáviděným okupantům vyhýbá.

Tohle je z těch velikonočních událostí jeden detail, který mi občas hodně připomíná současnou dobu.

No, a jak to bylo dál, to už víte z verbumova článku.

Křížová cesta:
Vzhledem k tomu, že odsouzení a ukřižování Krista je jedním z nejvýznamnějších křesťanských svátků, je hodně připomínáno, a to mimo jiné formou takzvané křížové cesty, kde jsou pomocí obrazů nebo soch připomínány jednotlivé momenty Ježíšova odsouzení a popravy. Takové křížové cesty jsou ve většině kostelů, ale leckde je najdeme i venku v krajině, nejlépe na svahu nějakého kopce, kde připomínají Ježíšovu cestu na horu Golgotu. Jedna z takových křížových cest je zobrazena i na obrázku.