Příběh začíná, když je Vincent ještě malé velrybí mládě, přesněji řečeno malý keporkak, to je něco jako plejtvák, akorát s delšími ploutvemi. Pluje oceánem s rodiči a se zeleným rybím kamarádem Walterem, který je jeho věrnou chůvou (pečuje o jeho čistotu a řasy usazené na velrybě mu i chutnají).

Vincent s chůvou a rodiči, © Reza Memari, Steve Majaury a Pavel Hruboš

Otec Vincenta je uznávaný velrybí pěvec, jehož melodický popěvek umí zázračně uzdravovat oceánskou flóru a oživovat polomrtvé korálové útesy. Vincent se těší, jak bude také jednou zpívat. Zatím ale při svých pokusech jen napodobuje zpěv svého otce, není originální, není to jeho píseň, a proto tradiční velrybí magie nefunguje.

Velrybí píseň obnovuje korály, © Reza Memari, Steve Majaury a Pavel Hruboš

Během jednoho z pěveckých pokusů zabloudí do nebezpečnějších vod a tam se přihodí něco strašného! Uloví ho lidé a dají ho do akvárka k zubaři… ne, pardon, tohle je jiná pohádka, Vincent není Nemo a kdyby se nějakým zázrakem ocitl v zubní ordinaci, nejspíš by v ní nezbyl prostor pro zubaře.

Vincent se však po svém tragicky nešikovném nočním zpěvu ocitne bez rodičů. Vidí je po nešťastné nehodě nehybně klesat do hlubin a Walter mu vysvětluje, že navždy odešli do Tůně hvězd. Je to velice smutné, ale život není vždy pohádka… ani v pohádce.

Následujících pár let vyrůstá Vincent jen s Walterem. Nezpívá. Neumí to, nevěří si, nezajímá ho to. Ostatní mořští tvorové mu naznačují, že by zpívat měl, říkají, že je břídil, když se nesnaží jít ve šlépějích svého otce, což ho trochu trápí, ale řeší to nejčastěji tím, že se společnosti ostatních vyhýbá.

Vincentova chůva Walter, © Reza Memari, Steve Majaury a Pavel Hruboš

Jednoho dne ho však přivolá do akce Monodona, dávná kamarádka jeho otce (má mimochodem dva kly, což je u narvalů vzácné). Něco zlého se prý děje v ledovém oceánu. Jen kouzelný velrybí zpěv dokáže zabránit rozmrazení obrovského mořského monstra nazývaného Leviatan. Kdysi dávno ho prý zmrazil Vincentův táta, ale ledovec teď taje a příšera se probouzí. Nejen, že má obří silná chapadla, ale vypouští i ochromující fialový inkoust.

Improvizovaný pokus o zpěv bohužel nezabírá, hlavní hrdina se tedy vydává na útěk… a Leviatan ho pronásleduje, zjevně má pifku na velryby. Aby Walter Vincenta v beznadějném okamžiku povzbudil, vypráví mu příběh o tom, jak se vorvaň Abrahám potopil tak hluboko, že zachránil svého syna z Tůně hvězd… a tím vnukne keporkakovi plán: potopíme se do nejhlubších vod na světě, tam najdeme tátu a ten Leviatana uzpívá. Jak snadné, že?

Cestou do Mariánského příkopu (nejhlubšího místa na světě) potká Dariu, akční kosatku, která je neslyšící, ale umí dobře odezírat ze rtů. Takže si s ní klidně můžete popovídat, ale jen když vás vidí.

Daria používá jakési podmořské karate k otevírání přepravních kontejnerů. Lidstvu totiž občas do moře spadne nějaká zajímavá dobrota nebo hodnotný poklad. Většinou je to ale jen obyčejný plastový odpad, kterým je moře zaneřáděné.

Daria, Vincent a Walter, © Reza Memari, Steve Majaury a Pavel Hruboš

Kolem lidských odpadků se pohybuje i jeho mroží veličenstvo Karel s bandou poslušných poddaných, kteří trojici zajmou. Mrož by také rád využil ozdravného velrybího zpěvu, ale… no, víc z děje už prozrazovat nebudu.

Padouch mrož, © Reza Memari, Steve Majaury a Pavel Hruboš

Snad jen zmíním, že tým zachránců moří rozšíří ještě nadšená mořská okurka Izzy, depresivní delfínice Deb a aspergerová medúza Ypsy, jejichž meditativní seance vede guru Ora (a to je pestrobarevný mořský koník).

Ypsy, Izzy a Deb, © Reza Memari, Steve Majaury a Pavel Hruboš

Podaří se jim oživit někoho z Tůně hvězd? Zničí společně Leviatana? Na to se zajděte podívat do kina.

Hluboká studna, © Reza Memari, Steve Majaury a Pavel Hruboš

Zlaté české ručičky (a německé a kanadské )

Předně musím zmínit, že mě příjemně překvapilo, jak vizuálně působivý animák dokáže místní produkce vytvořit. Je to malý nezávislý film, který nemá za zády obří hollywoodské studio, ale kvalita animace je prvotřídní. (Jako provozovatel malého nezávislého webu tleskám dvojnásob. )

Stejný tým tvůrců stál i za Pyšnou princeznou z předminulého roku, která měla přejatý příběh a svůj specifický výtvarný styl používaný zejména u lidských postaviček – byla fajn, neurazila, nenadchla. Ale animace mluvících zvířat, to je mnohem tvrdší oříšek… navíc mořských zvířat. Přestože nejsme přímořský stát, vypadá film úplně parádně.

I český dabing byl perfektní: Marek Lambora jako Vincent (Jaroslav Šťastný jako mladší Vincent), Tereza Ramba jako Daria, Michal Holán jako Walter, Daniel Krejčík jako Ora, Tomáš Weber jako Ypsy, Berenika Kohoutová jako Deb, Richard Genzer jako mroží král Karel, Sabina Laurinová a Zbyšek Pantůček jako rodiče Vincenta, Bořek Slezáček jako vorvaň Abrahám. Leviatana nikdo nedabuje, ten jen prská fialový inkoust a to žádný český herec nedělá (pokud je mi známo).

Tomáš Weber (medúza Ypsy) a Reza Memari (režisér), © CinemArt

Film vznikal dva roky, ale (německý) režisér Reza Memari ho nosil v hlavě patnáct let, od té doby, kdy viděl o skutečném velrybím zpěvu zajímavý dokument.

Reza Memari:

Stále není jasné, proč zpívají a co jejich písně znamenají, ale mě to naprosto uchvátilo. Hned se mi v hlavě zrodil obraz velryby, která žádnou píseň nemá. Je na tom cosi obecně lidsky srozumitelného: hledat svůj hlas ve světě, který vám ho někdy ztěžuje nechat zaznít – ve světě, kde bývá těžké být vyslyšen. Dnes je tak snadné nechat se zastrašit, stáhnout se do ústraní a mlčet. Já ale chci, aby si diváci našli svůj hlas, spojili síly a společně „zpívali“ za svobodu a mír.

Novinářské projekce se účastnili kromě režiséra a několika dabérů i někteří další tvůrci, třeba kameraman. Společně popisovali nástrahy podvodního světa – že obraz se musí trošku houpat, ale ne moc, aby divák neměl mořskou nemoc. Nebo také jak složitě se vybírá záběr, když v něm má být dobře viditelná obří velryba i drobný mořský koník, aniž by obětovali realističnost rozměrů.

Duhový koník, © Reza Memari, Steve Majaury a Pavel Hruboš

Tvůrci si také dali záležet na správném vykreslení neslyšících. Daria je sice hluchá, ale vnímá své okolí jinými smysly, takže je plnohodnotnou součástí týmu.

Nechybí ani výstižné ekologické poselství. Zvířatům mnohdy barevné plasty připadají zajímavé… stejně jako bandě okolo mrože, které slouží špinavý tučňák, zjevně přiškrcený plastovou vázankou. Přestože se ve filmu neobjeví ani jeden člověk, je zřejmé, že lidé toho v moři hodně spískali…

Klady a zápory

• Dokonalý obraz, dokonalý zvuk.
• Na rozdíl od většiny animáků se tento nedrží tradiční příběhové šablony, není snadno předvídatelný a nemá ani jedno hlavní poselství, ale hned několik…
• Film se dotkne spousty osobních témat:
  • ztráta blízkého,
  • nedostatek sebevědomí,
  • nevýhody samoty / přínos přátelství,
  • nebezpečná síla sebeklamů,
  • ničivé dopady hněvu.
• Film se otírá i o spoustu větších témat:
  • odpovědnost za dědictví (i třeba nechtěné),
  • život s postižením,
  • lidské smetí v oceánech,
  • faktická nepřesnost líbivých legend,
  • rizika lidských pokusů pro přírodu.
• Dojemný závěr. Všechno nějak dobře dopadne.
• Hodina a půl je rozumná délka pro pohádku.
• Ve filmu se pořád něco děje, žádná dějová odbočka nepůsobila jako nudná vycpávka.
• Některé postavy mohly mít prokreslenější charakter. Monodona i mroží král se ve filmu jen krátce mihnou a než si na ně divák zvykne, děj pádí zase rychle dál…
• Humoru mohlo být více.
• Začátek pohádky byl na můj vkus docela krutý, některé menší děti by mohl šokovat. Ale tak když můžou Bambi i Simba přijít o jednoho rodiče, proč by nemohl Vincent přijít o oba najednou…
• Ve filmu nejsou písničky! Až na magický popěvek keporkaků, který zní a vypadá skutečně krásně, je Velrybí píseň bez písní. Nemyslím si, že to až tak vadí, ale jiné animáky stanovily tradici, že obsahují písničky (vlastní nebo převzaté), které třeba právě prokreslí charakter – dovedl bych si představit ironicky oslavnou ódu na plasty od mrože, nebo baladu od Abraháma, nebo Dariu bubnující o tom, jak se pere se životem. Divák by možná mohl očekávat, že takto nazvaný film bude přímo muzikál… a to by byl zklamán.

Vincent, Daria a Walter, © Reza Memari, Steve Majaury a Pavel Hruboš

Závěr

Filmu dávám 85 % a přeji mu co nejvíc diváků v kinech.

Všiml jsem si, že je ve vývoji i počítačová hra na motivy filmu.

Ještě vám tady dlužím trailer…