Alíkovina

Viděli jste někdy bouřku?

vydáno  •  Příroda
Viděli jste někdy bouřku? Asi zbytečná otázka, že? Ale možná bychom si mohli povědět několik věcí, které by o bouřkách bylo dobré nebo zajímavé vědět...

Nádherný blesk - Nádherný blesk do nejmenšího detailu. V Chorvatsku ve městě Zaostrog. , © Jan Hořák

Bouřka je celkem zajímavý jev, když se na něj koukáme z okna pevného domu s dobrým hromosvodem. Ale trochu jinak se může jevit, když ji potkáme venku, v lese, na holém poli, na horském hřebenu nebo ve stanovém táboře na louce u potoka.

Bouřka vzniká, když za vhodných teplotních a vlhkostních poměrů v atmosféře začne teplý a vlhký vzduch rychle vystupovat nahoru. Čím více vlhkosti a čím silnější výstupný proud, tím prudší bouřka. V další fázi bouřky začne v části bouřkového mraku naopak chladný vzduch rychle sestupovat dolů. Bouřkový oblak je dost vysoký, dosahuje někdy i do výšky víc než 10 km. V horní části bouřkového mraku bývá nízká teplota, kolem -50 až -70°C. Následkem silného proudění v bouřkovém mraku vznikají při bouřce nárazy větru, které mnohdy strhávají střechy a vyvracejí stromy. Elektřina vzniká, když při silném turbulentním proudění v mraku do sebe narážejí ledové částečky o různé teplotě. Když na ledové částice přimrzá další voda, vznikají kroupy, které z mraku vypadávají na zem. Čím je silnější výstupné proudění, tím těžší částice udrží ve vzduchu a tím do větší velikosti mohou kroupy narůst.

Bouřka se často jeví jako zajímavá podívaná s ohňostrojem, sprchou a létajícími igelitovými pytlíky. Jenže občas se stává, že některé bouřky jsou hodně prudké a občas v určitém, většinou poměrně úzkém pruhu mají ničivé účinky. Pokud se dostaneme, zejména venku, do blízkosti centra takové bouřky, je zapotřebí se mít na pozoru, neboť pak může jít o život.

Je známo, že když se blesky vyskytují v našem nejbližším okolí, není radno se schovávat pod osamělé stromy, které jsou častým terčem úderu blesku. Samozřejmě nejlépe je schovat se do domu se solidním hromosvodem. Pokud takový není, je zapotřebí se aspoň vyhnout nejnebezpečnějším místům. Není vhodné trávit bouřku na vrcholu kopce nebo na horském hřebenu. Není ani vhodné se opírat o skálu nebo o skalní stěnu, protože v případě úderu blesku do té skály rovněž dostanete elektrickou ránu dostačující pro zabití. Jste-li na horách, nebývá bezpečné se při bouřce přidržovat kovových řetězů nebo zábradlí.

Je-li k dispozici jeskyně, pak záleží na její velikosti. Vyhýbejte se maličkým jeskyním, kde se téměř dotýkáte stropu. Při úderu blesku do skály pak bude elektrický náboj procházet nejen stěnami jeskyně, ale i od stropu k podlaze jeskyně přes vaše tělo. Dostatečně velká jeskyně je lepší, ale nesmíte sedět u stěny, která je při úderu blesku nebezpečná.

Je-li ve vašem okolí přístřešek například autobusové zastávky, podívejte se, z jakého je materiálu. Má-li vodivou, například plechovou střechu a nevodivou konstrukci, pak se jí radši vyhněte. Je-li celá kovová, je to lepší, ale v takovém případě se radši nedotýkejte jejích kovových částí a radši se přikrčte, abyste hlavou moc nečněli k té kovové stříšce. Kovová stříška na nevodivé konstrukci může vlivem elektrické indukce dát elektrickou ránu i v případě, kdy blesk neuhodí přímo do ní, ale někde v okolí.

Jste-li při bouřce ve volném terénu a nemáte se kde schovat, nestůjte rozkročeně a nedělejte velké kroky. Při úderu blesku ve vaší blízkosti vzniká tzv. krokové napětí, neboť elektrický náboj na zemi nemizí beze stopy, nýbrž se částečně šíří i po zemském povrchu. Krokové napětí je nebezpečné i v případě, že na zem spadnou dráty vysokého napětí. Pokud se něco takového stane, pak je zapotřebí z místa nikoli utéct, nýbrž se odšourat - maličkými krůčky.

Není vhodné se schovávat do jeskyní poblíž potoků. V případě průtrže mračen může potok stoupnout i o několik metrů v průběhu několika minut, a z prudkého proudu, který naráží na kameny a nese s sebou ulámané větve a vyvrácené stromy, se někdy těžko zachraňuje. I když si stavíte stan, tak si dávejte pozor, zda ho nestavíte do dolíku nebo koryta, které se při bouřce zaplní vodou.

Jste-li doma, je při bouřce, je-li příliš blízko, vhodné vypnout počítač a zejména vytáhnout z modemu telefonní šňůru. Poškození modemu přes telefonní linku je při bouřce mnohem častější než poškození počítače přes napájecí šňůru.
Pokud lítáte na rogalu nebo lítacím padáku, nesmíte lítat do bouřky. Hrozí tam nejen blesky, ale i to, že silný vzestupný proud vás vytáhne do výšky s teplotou pod -50°C, kde zmrznete.

Někdy bývá užitečné nebo aspoň zajímavé sledovat pohyb bouřky. Je asi známo, že vzdálenost se určuje podle času mezi zablýsknutím a zahřměním. Když se zablýskne, začneme počítat vteřiny, a když zahřmí, podle napočítaných vteřin určíme vzdálenost. Zhruba každé 3 vteřiny znamenají jeden kilometr. Ovšemže pokud máme hodinky ukazující vteřiny, nebo stopky, je počítání přesnější než počítat jen tak. Jenže pokud máme přístup k internetu, existují i jiné metody sledování blesků. Na našem území je rozmístěn automatizovaný systém detekce blesků, jehož výsledky jsou dostupné na internetu.

Na adrese http://www.chmi.cz/meteo/rad/blesk/data.htm je mapka, aktualizovaná každých 10 minut. A tam jsou zakresleny blesky, které se za posledních 90 minut vyskytly na našem území. Systém by měl zaznamenat téměř každý blesk. Máte-li tedy internet, můžete postup jednotlivých bouřek, včetně jejich přibližování k vám, sledovat mnohem přesněji a pohodlněji než počítáním vteřin po zablýsknutí.

O bouřkách by se toho dalo napsat víc, ale už takhle je to moc dlouhé. Ale v případě zájmu si to můžete někde najít nebo se zeptat. Tak vám aspoň přeju, aby pro vás bouřka zůstala zajímavou podívanou a nestala se noční můrou, která vás bude pronásledovat celý život.

Další zajímavé články:

Autor: