22. prosince

Je 22. prosince. Jakmile se Viki vzbudí, vstane z postele a jde se obléct.
„Táák,“ zvolala, když na sebe navlékla poslední kus oblečení. Poté se vypravila do kuchyně, kde už na ni čekala máma.

Viki: Ahoj mami. Kdy táta koupí vánoční stromeček?
Máma: Určitě zítra.
Viki: Aha. Ještě musím napsat dopis Ježíškovi.
Máma: A co si přeješ k Vánocům?
Viki: Plyšovou hračku, mobil, panenku, hodinky, knihu s mandalami, My Little Pony poníky, kalendář s pejsky, přívěšek na batoh a hlavně domácího mazlíčka!
Máma: Jo? A jakého domácího mazlíčka?
Viki: Mmmm... nevím.
Máma: Dobře. Tak jdi vzbudit Toma.
Viki: Tak jo.

Po konci rozhovoru šla Viki do pokoje vzbudit svého bratra Toma.

Viki: Vstávej, Tome!

Tom se ještě chvíli převaloval v posteli, ale pak už začal vstávat a zeptal se u toho na jednu otázku.

Tom: Kdy táta koupí vánoční stromeček?
Viki: No zítra.
Tom: Jooo, huráá!

Po zjištění radostné informace se Tom začal oblékat a už utíkal do kuchyně.

Máma: Dobré ráno, Tomíku! Tady máš snídani.
Tom: Taky přeji dobré ráno a děkuju!

Když dojedli, tak šli do pokoje. Tam si Tom vzal papír a propisku a začal psát dopis Ježíškovi. Totéž začala dělat i Viki.

Dopis, který napsala Viki:

Viki: Já už mám dopis napsaný. A ty?
Tom: Já taky. Přečtu ti ho.

Dopis, který napsal Tom:

Viki: Super! Ještě musíme vyrobit obálky z papíru.
Tom: Tak jo.

Po 10 minutách...
Viki: Už to mám!
Tom: Já taky.

Následně se Viki s Tomem vydali do kuchyně za maminkou.

Tom: Mami, my už jsme napsali dopisy. Teď je musíme poslat Ježíškovi.
Máma: Dobře, tak se teple oblečte, ať vám není zima, a půjdeme.

Po 15 minutách...
Viki: Hotovo!
Tom: Já už jsem taky hotový.
Máma: Skvěle.

Teple oblečeni se všichni vydali ven hledat poštovní schránku, kam by mohli hodit své dopisy pro Ježíška.

Tom: Tady je poštovní schránka!
Máma: Tak jo, dejte ty dopisy tam a půjdeme domů.
Viki: Už jsme to tam dali, mami!
Máma: Tak jdeme domů.

Večer
Máma: Večeře!
Viki: Jooo!
Tom: Už jduuu!
Máma: Dneska je řízek, tak přeji dobrou chuť a dobře se najezte.

Když dojedli, šli si vyčistit zuby a spát.

Máma: Dobrou noc, Viki.
Viki: Dobrou.

I Tomovi máma popřeje dobrou noc a odejde se také uložit ke spánku.

23. prosince

Byla osmá hodina a máma přišla vzbudit Viki.

Máma: Viki, vstávej a jdi vzbudit Toma. Na stole máte snídani – chleba s máslem.
Viki: Jistě.

Mamka odešla do jiné místnosti a Viki se šla obléct. Hned potom šla vzbudit Toma a připomněla mu, že dneska tatínek koupí vánoční stromeček. Tom na to zareagoval hlasitým „Hurááá!“, bleskurychle se oblékl a společně s Viki odešel do kuchyně na snídani. Když dojedli, šli se koukat na televizi na Šmouly.

Večer
Táta: Jsem doma a mám vánoční stromeček!

Oba sourozenci to uslyšeli a měli velkou radost! Už se moc těšili, až budou další den stromeček zdobit!

Tom: Ten stromeček je nádherný a až bude ozdobený, tak bude ještě hezčí!
Viki: Souhlasím!
Máma: Ano, stromeček je moc pěkný. Jinak večeře už je hotová.
Viki: Jojo, tak já jdu jíst. Tome, pojď!
Tom: Jo, už jdu.

Noc
Byla už doba, kdy bylo na čase jít spát, ale nejdříve bylo nutné si vyčistit zuby. Oba sourozenci šli na to, ale Tom si náhle začal hrát se zubním kartáčkem.

Viki: Tome!
Tom: Pardon.

Když si Viki s Tomem vyčistili zuby, tak šli spát a těšili se na zítřek.

Viki: Dobrou noc, Tome.
Tom: Dobrou noc, Viki. Dobrou noc, mami a tati.
Viki: Jojo, dobrou noc.
Máma: Dobrou.
Táta: Dobrou.

24. prosince

Crrrrrrrr!!!
Viki: Hurááá! Dnes je Štědrý den a venku padá sníh!

Vikin nadšený výkřik vzbudil i Toma, který se nepostřehnutelně objevil v jejím pokoji.

Tom: Hurááá. Pojď se koukat na televizi!
Viki: Tak jo. Určitě už tam budou vánoční pohádky a filmy!

Máma s tátou se vzbudili také a šli nachystat snídani. Viki mezitím zapnula televizi a měla pravdu, vysílali v ní vánoční pohádky.

Tom: To je hezké!
Viki: Jo, je.

Po 20 minutách...
Táta: Snídaně!
Viki: Joo, už jdeme.

Jakmile posnídali, táta šel smažit kapra a máma se šla koukat na televizi. Viki s Tomem šli zdobit vánoční stromeček.

Viki: Mami, ještě na ten stromeček musíme pověsit vánoční girlandy a svíčky!
Máma: A pověsili jste baňky?
Tom: Jojo, pověsili.
Máma: Tak jo.

Máma pověsila girlandy a svíčky a znovu usedla k televizi.

Večer
Táta: Pojďte jíst! Dneska je k večeři kapr!
Viki: Jooo!
Tom: Mňam!

Když dojedli kapra, táta řekl Viki, mámě a Tomovi, ať zůstanou v pokoji, protože přijde Ježíšek.

Cink, cink, cink. Po zazvonění zvonečku už všichni vyrazili ke stromečku.

Viki: Týjo! Tolik dárků!
Máma: Veselé Vánoce!
Táta: Veselé Vánoce!

Děti si vzaly dárky a začaly rozbalovat. Viki si rozbalila první dárek, ve kterém byla panenka Baby Born.

Viki: Jé, to je hezké!

Jakmile Viki měla rozbaleno vše, měla jednu tázavou otázku.

Viki: A kde je domácí mazlíček?
Máma: Tady je! Byl schovaný ve velké krabici.
Viki: Coo? Ale já myslela, že v té velké krabici jsou baňky a girlandy...
Máma: Ne. Ná, tady máš. Otevři tu krabici.

Tom s mámou a tátou koukali, jak Viki otevírá krabici, a byli zvědaví, jaký domácí mazlíček to bude. Chvíle, kdy Viki krabici otevřela, nastala, a Viki vytáhla z krabice králíčka!

Viki a Tom chtějí pohladit králíčka Angelu.

Viki:: Jéééé, ten je roztomilý! Já jsem dostala králíčka!
Tom: Jak se bude jmenovat? A je to holka nebo kluk?
Máma: Je to holka.
Viki: Bude se jmenovat Angela.
Tom: Tak jo. A můžu si ho pohladit?
Viki: To je překvapení! Vánoční překvapení! Jasně Tome, můžeš si ho pohladit.

Pak si všichni sedli vedle králíčka, kterého měla Viki v náručí, a začali ho hladit. Všichni byli spokojení a měli velkou radost!

Konec. Doufám, že se vám článek líbil.