Jenže spousta dětí si neuvědomuje, co vlastně chce. Ano, všichni chceme nějaké zvířátko, nový telefon, hračku... Ale je to potřeba? 

Když třeba dostaneme nějakou věc nebo hračku, za chvíli bude v našem pokojíčku jen na výstavu. Každý děláme tuto chybu. I já. Nemůžeme si život poskládat, jak ho chceme. Nemůže být všechno podle nás. Každý má něco. A věřím, že určitě nějakou hračku nebo oblečení máš. Jenže jsou tací, kteří chtějí nové věci, protože už se jim ty staré nelíbí. Ale... 

Mě se zrovna jedna moje kamarádka ptala, jestli jsem někdy letěla letadlem. Když jsem řekla, že ne, všechny holky na mě vykulily oči. No a? To kdyby jste se zeptali dětí třeba ze Sýrie nebo Afriky, jak vypadá jejich pokojíček, nebo co jedí, víte, co by vám velká část dětí těchto chudých zemí řekla?

Místo postele obyčejná stará matrace a na ní kusy peřiny. Skříně? Žádné moderní vysouvací šuplíky. Tyto děti si vystačí s pár dřevěnými poličkami a malinkými postavenými skříňkami. A kolik mají hraček? Třeba tři nebo čtyři. Jedí každý den skoro to samé a navíc to ještě musí sbírat z pole. A víte, jak by tyto děti rády chodily do školy, zatímco pro většinu dětí je to „otrava“? A co bychom chtěli my?

Moje mamka v Africe byla už několikrát jako doktorka pomáhat. A když mi ukazovala fotky... Také znáte ty naše porodnice, kde miminka spí v takových těch moderních postýlkách s chůvičkou a tlačítkem, kdyby jeho maminka něco potřebovala? Tak tam děti dávají do rozevřených KRABIC, které jsou vycpané polštáři a dekami, aby miminku nebyla zima.

No, doufám, že někteří jste si uvědomili, co vlastně chcete. Toho zlozvyku se zbavíte jednoduše. Vyberte si ze skříně oblečení, které vám je malé a hračky, s kterými si nehrajete. Poproste rodiče, aby věci dali na charitu nebo do nějaké nadace. Já už jsem takto poslala pár plyšových hraček a přes fotky jsem viděla, jak se ta malá holčička usmívá a jak je šťastná. A s tou plyšovou hračkou si pořád hrála, protože žádnou jinou neměla. Zatímco u mě ležela na poličce mezi plyšáky.

Tak co, opravdu potřebujete nové oblečení, boty nebo nějaké obyčejné balónky na oslavu svých narozenin? Ne. Myslím, že většina dětí, co tento článek čte, má vše, co potřebuje. 

To, co je opravdu důležité, má skoro každý. A neříkejte, že nevíte, co to je. Je to život, rodina nebo přátelé, kteří tě v nejhorším podrží. Je to jídlo, které každý nemá. Je to bezpečné místo k životu, práce, škola a spousta dalších věcí, které my vnímáme už jen jako samozřejmost.