Alíkovina

Víš, komu věříš? Aneb mé nezapomenutelné léto

vydáno  •  Čtenáři píší Alíkoviny
Jakmile jsem šla ze školy s vysvědčením, doma mě čekalo překvapení. Měla jsem samé jedničky. Rodiče mi za odměnu pořídili fotoaparát, který jsem si moc přála. Konečně jsem mohla nahrávat a fotit okamžiky, které by s mobilem vyfotit nešly. Pak jsme vysvědčení oslavili se spolužáky a 1.července 2014 jsme letěli k moři do Řecka. Jenže.

(ilustrační snímek), © MAFRA

Když jsem si balila, samozřejmě jsem si kromě užitečných věcí k moři zabalila i svůj nový foťák. Budu fotit moře, různé okamžiky i selfie. Měla jsem plný velký kufr veškerých věcí! 

Letěli jsme do Řecka a když jsme přiletěli, ubytovali jsme se v hotelu u pláže. Hned potom jsme se najedli a vyrazili k moři. Mamka, táta, sestra, já a můj nový foťák. Řekla jsem sestře, aby mě vyfotila, jak sedím na vlnách moře. Udělala několik fotek, abych měla památku. Všechno bylo doteď naprosto v pohodě. Najednou za mnou přišel nějaký kluk, asi ve věku jako já. Modré oči, učesané hnědé vlasy. Usmál se a zeptal se, jestli se s ním nechci vyfotit. Trošku jsem se na sestru podívala a ta udržovala smích. Po dlouhé chvíli jsem řekla „ No tak dobře.“ Pak jsme si spolu chvíli povídali a koupil mi ledovou tříšť. Jmenoval se Tomáš. Řekla jsem mu, že bydlíme v tamtom hotelu u pláže. Bydlel tam také.

Možná ještě nechápete, co je na tom tak strašného, ale to teprve přijde. Když uplynuly čtyři dny naší dovolené, vyměnili jsme si telefonní čísla. Volali jsme si, SMSkovali. Když byl šestý den naší dovolené, něco se zvrtlo. Pozval mě k nim do bytu, kde v hotelu bydlí. Mamka si myslela, že je to nějaký kamarád ze školy. Najednou mi z ničeho nic dal pusu. Bylo to .. docela trapné. Nikdy mi žádný kluk pusu nedal a nikdy jsem s nikým nechodila. Že by letní ,,láska „ ? Další den jsme šli ráno opět k moři jako normálně. Tomáš tam najednou nebyl. Myslela jsem si, že třeba jednou nepřišel, to nevadí. Přijde zítra. V pohodě jsem si užívala dovolenou. Osmý den zase nebyl na pláži. Řekla jsem si, že je třeba někde na výletě. Jenže tam byla jeho rodina. Sebrala jsem odvahu a šla jsem se jich zeptat, kde je Tomáš. Řekli mi, že nechtěl k moři, asi ho bolí žaludek. Tak jsem kývla hlavou a šla se koupat dál.

Když jsme se vraceli do bytu, zjistila jsem, že nezmizel jen Tomáš, ale i můj foťák. Vůbec jsem nepřemýšlela nad tím, že by ho vzal Tomáš. Vždyť je to můj kluk! Rodiče mi pomohli hledat, ale nikde nic. Zkoušeli jsme hledat všude. Pak mě přeci jen napadlo zeptat se Tomáše. Pro jistotu jsem nenápadně vešla a levým okem nakoukla do místnosti, kde Tomáš seděl u počítače. Měl tam nějaké fotky a něco na nich upravoval. Vešla jsem a podívala jsem se pořádně. Ležel tam i můj foťák! Zkoušela jsem zachovat klid, aby si mě nevšiml. Pak jsem si všimla, že ty fotky, co upravuje, jsou moje! Jak sedím v plavkách u moře na vlnách, jak plavu v moři nebo jak chodím po pláži a lížu zmrzlinu. 

Pak jsem foťák popadla a on si mě všiml . Nejistě řekl : „Ahoj, co potřebuješ?“ Naštvaně jsem na něho hleděla a řekla: „Potřebuju toho hodně, ale víš, co nepotřebuju?! Nepotřebuju tě vidět!“ Popadla jsem foťák a odběhla pryč. Jak to mohl udělat? Proč zneužil můj hezký vzhled a upravoval mé fotky? Proč mi sebral můj foťák? Byla jsem naštvaná. Hodně naštvaná. K mým fotkám totiž psal vulgární nápisy a můj obličej a tělo na fotkách upravoval tak, abych vypadala jako husa. 

Nastal desátý den a my jeli z dovolené domů. Pořád se mi na displeji od Tomáše objevovali SMSky typu : „To jsem borec, co? A ty zas lama!“ Blokla jsem si ho. Měla jsem ho plné zuby! Nejvíce mě naštvalo, že ty fotografie zveřejnil na facebooku a vymazal mi z foťáku veškeré mé fotky. Když jsem zjistila, že se mnou bude chodit do třídy, chtěla jsem jít na jinou školu. S ním bych to opravdu nevydržela! Všechno se s jeho rodiči vyřešilo. Fotky z facebooku smazal, přestal mě na chvíli otravovat. Jenže ve škole to byla hrůza. Byl strašně otravný, nechtěl mě nechat být. 

Když jsem zjistila, že se v dubnu 2015 budou stěhovat, strašně jsem jásala. Konečně odejde ze školy a přestane mě otravovat a šikanovat! Takže to nejdůležitější: Než začnete někomu věřit, musíte ho nějakou chvíli znát. Tedy pokud nechcete, aby se vám stalo tohle.

Autorka:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (0)

O tomto článku zatím nikdo nediskutuje. Buď první!