Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Vliv jazyků na japonské obyvatelstvo

    O japonském obyvatelstvu se často říká, že je hodně odtažité. Jak už k sobě samotným, tak i k turistům. Ale jak to souvisí s jazyky?

    Ani Uraraka neví, jak oslovit její novou kamarádku, © MedvidekBonnie

    První důvod, který musím zmínit, než začneme mluvit o jazycích samotných, je historie Japonska. To si v historii drželo odstup od všech (období druhé světové zde úplně nepočítáme). V podstatě jediné státy, se kterými udržovalo Japonsko kontakty, byla Čína a Korea. A i když Čína přinesla Japoncům jejich písmo (to pojmenovali kanji, má stejné znaky, ale jinou výslovnost než čínské písmo), tak si Japonsko žilo po svém. Existuje spousta věcí, které přijali od Číny, vyvíjeli se ale relativně samostatně.

    Ale teď už k současnosti. Důvodem, proč Japonci často bývají odtažití k turistům, je jazyková bariéra. Japonsko na tom zkrátka není moc dobře s jazyky. Nevěří ve svou úroveň angličtiny, často ani ne natolik, aby vám poradili jakým směrem se dostanete do té jedné vyhlášené restaurace. Stydí se za ni a bojí se, že se na veřejnosti ztrapní. V Japonsku máte i restaurace, kde je zakázán vstup lidem, kteří neumí japonsky. Proč? Majitelé často neumí anglicky a takhle si udržují odstup. Pro ilustraci toho, jak moc špatně na tom s angličtinou jsou: V Asii se dělaly zkoušky z angličtiny a Japonsko skončilo předposlední, poslední byla Severní Korea.

    Dále je rozdílný i způsob zapisování jmen. Pro zápisy jmen se často používají hláskové abecedy: hiragana a katakana. Hiragana se používá pro původem japonská slova a katakana pro slova převzatá. A zde je problém: samotná jména cizinců se tak zapisují v katakaně, což může působit lehce diskriminačně.

    Japonština ale nerozděluje jenom místní od cizinců, ale i obyvatele mezi sebou. Hodně dbá na věkové rozdíly a tím se dostáváme k jedné věci: japonské vykání. Tím může být jak k vám prodavač mluví v obchodě a jak vy mluvíte k němu, jak mluvíte o sobě před šéfem či jak zmínit vašeho vzorného bratra. Také mluvíte jinak ke staršímu a mladšímu člověku. V japonštině se také používají koncovky za jmény, například Hiroshi-san. Hiroshi je časté japonské mužské jméno a san znamená něco jako pane. Vzhledem k tomu, že ho už nazýváte jménem, znamená to, že už jste si blíž, ale je to stále formální vztah. Také koncovkou můžete popsat jeho sociální pozici, ale bohužel tím společnost může odsoudit člověka ve společnosti. V jednom případě, kdy manžel známé japonské herečky zabil člověka, společnost o ní pomocí toho začala mluvit třeba jako o bývalé herečce, jenom pomocí koncovky za jménem. Média si to tak určila a v podstatě jí tím znemožnila další kariérní růst.

    Můj názor je, že Japonci jsou uzavření jak z důvodu historického, tak i jazykového. Myslím, že jazyk dělí obyvatelstvo obzvláště tím, že jim staví bariéru pomocí nekonečného vykání a koncovkami za jmény. Dále chci na závěr upozornit, že článek poskytuje můj osobní pohled do problematiky a že samozřejmě chápu, že někteří z nich dokážou býti více otevření.

    » přejít do diskuze

    Diskuze k článku  (2)

    Příspěvek z 10. července v 10:43.
    anička999 v něm napsal:

    Dobrý, zajímavý článek ok Z mojí zkušenosti v Tokyu ještě Japonci celkem anglicky mluví a taky tam je hodně věcí napsaných v angličtině, ale ty další oblasti už jsou na tom hůř...
    Samozřejmě taky mladí dneska už umí mnohem víc anglicky, díky internetu a určitě se i výuka angličtiny ve škole zlepšila...

    Příspěvek z 10. července v 0:08.
    Papoušek_Nfnf v něm napsal:

    Velmi zajímavý článek, vím o tom že většina Japonců anglicky neumí. Já mám pár kamarádů z Japonska ( na internetu) a anglicky umí :->