První 3 roky jsme se učily takové ty základní věci a když jsem se volejbal naučila trochu víc, začala jsem chodit k mladším žačkám. Bylo to vážně skvělé. Když jsem se poprvé naučila zahrát ,,prsty,, a ,,bagr,, všechno, co mě ten den rozlobilo, jsem při volejbale úplně vypustila.

Postupem času jsem již nebyla mladší žačka ale kadetka, která už umí smečovat. Když jsme jely na turnaj, hrozně jsem se s holkama těšila, až ukážeme svůj talent. Nebojte, vyhrávaly jsme a dokonce jsme se prodraly až na mistrovství ČR a na Český pohár.

Jak vždycky říkával náš milovaný pan trenér: ,,Když si oblečeš dres, nejsi pouhá holka z ulice, ale stáváš se součástí týmu a reprezentuješ kraj!". Dresy jsem měla moc ráda a vždycky jsem se těšila, až si vezmu svoji 7.

Náš holčičí týmeček mám velmi ráda a těším se na každý další zápas. Ten pocit, už když se jen má ruka dotkne balónu. A co víc, už když vidím v tělocvičně nataženou síť.

Nikdy nelituju těch hodin strávených v tělocvičně. Určitě vám doporučím chodit hrát volejbal nebo jiný sport, ale hlavně sportujte a trénujte svoji fyzičku, je to to nejlepší co pro sebe a pro své tělo můžete udělat.

Mám vás ráda Alíci.