Dětství a mládí

Anna Boleynová se narodila mezi lety 1501 a 1507 do šlechtické rodiny Thomase Boleyna a Alžběty Howardové. Její otec byl významným diplomatem a matka pocházela z mocného rodu Howardů. Díky rodinným vazbám a otcově postavení získala Anna skvělé vzdělání, což bylo v té době pro ženy neobvyklé. Učila se nejen anglicky, ale také francouzsky a latinsky. Byla vzdělaná v hudbě, tanci a umění dvorského chování.

Jako dospívající dívka byla poslána na dvůr francouzského krále, kde sloužila jako dvorní dáma královny Klaudie Francouzské. Pobyt ve Francii Annu velmi ovlivnil – osvojila si tam elegantní způsoby, moderní módu a francouzskou kulturu, což jí později pomohlo při jejím vzestupu v Anglii.

Setkání s Jindřichem VIII.

Po návratu do Anglie se Anna stala dvorní dámou královny Kateřiny Aragonské, první manželky anglického krále Jindřicha VIII. Anna byla krásná, inteligentní a vynikala svou osobností. Přitahovala pozornost mužů, ale odmítala se stát pouhou milenkou krále, což vzbudilo Jindřichovu posedlost.

Jindřich VIII. byl tehdy ženatý s Kateřinou Aragonskou, ale jejich manželství bylo bez mužského dědice. Král byl odhodlaný se s Kateřinou rozvést, aby si mohl Annu vzít. Chtěl, aby mu porodila syna a zajistila pokračování dynastie Tudorovců.

Cesta ke koruně

Rozvod s Kateřinou Aragonskou se však ukázal jako velký problém. Papež Klement VII. odmítl anulovat Jindřichovo první manželství, což vedlo k zásadnímu kroku – Jindřich se rozhodl odtrhnout anglickou církev od Říma. Tak vznikla anglikánská církev a Jindřich se stal její hlavou.

V roce 1533 se Jindřich VIII. tajně oženil s Annou Boleynovou, která již byla těhotná. Krátce poté byla korunována na anglickou královnu. V září téhož roku porodila dceru Alžbětu, která se později stala jednou z největších anglických panovnic – královnou Alžbětou I.

Potomci a potraty

Jindřich VIII. zoufale toužil po synovi, ale Anna měla další těhotenství komplikovaná. V roce 1534 potratila a v roce 1536 přišla o syna ve čtvrtém nebo pátém měsíci těhotenství. Ztráta mužského dědice oslabila její postavení a Jindřich se začal od ní odvracet. Mezitím se na dvoře objevila nová žena, která získala královu přízeň – Jana Seymourová.

Pád a poprava

Jindřich VIII. se rozhodl zbavit Anny a hledal důvod, jak to provést. V roce 1536 byla obviněna ze zrady, cizoložství, incestu se svým bratrem a dokonce z plánování královy vraždy. Historikové se domnívají, že tato obvinění byla vykonstruovaná, aby umožnila její odstranění.

Po rychlém procesu byla Anna shledána vinnou a odsouzena k trestu smrti. 19. května 1536 byla popravena na Toweru v Londýně. Jindřich VIII. jí dovolil být sťata francouzským mečem místo tradiční sekery, což mělo být považováno za milosrdnější způsob smrti.

Odkaz Anny Boleynové

I přes tragický konec Anna Boleynová zanechala nesmazatelnou stopu v dějinách Anglie. Její dcera Alžběta I. se stala jednou z největších anglických panovnic a její příběh dodnes fascinuje historiky i běžné čtenáře.

Zdroje

• Anna Boleynová
• Děsivá smrt Anny Boleynové