1. místo patří uživatelce feneček:
Vydra se ptá výra
na vysokém stromě:
„Vypadám jak vyžle,
nemáš něco pro mě?“
„Teď je výheň všude,
donesu ti v noci.
Počkej, až líp bude,
až budou výt vlci.“
Výr vesele výská,
nese vydře ježka.
Vydra povyk spustí,
to bude věc těžká.
„Vy vydry jste mlsné!
To si musíš zvykat,
nebýt vybíravá,
všechno jídlo žvýkat!“
— — —
2. místo patří uživatelce Věrulín:
Pan Vydra jel do Afriky,
aby poznal nové zvyky,
vystavší se riziku,
osmi dnům v Mosambiku.
První den se strhl povyk,
kdo že komu vypil Tonic.
Matka civí jako výr:
„Já to byla... Prosím mír!!!“ 
Mladší vyžle stále výská,
po psovi, že se mu stýská.
Načež dcerka zavyje:
„Ta výheň mě zabije!“
Bratr na to: „To víš drahá,
budeš muset chodit nahá.“ 
Otec – zákon nejvyšší,
žvýká housku v zátiší,
vesele se plácá moři,
směje se jim: „I vy tchoři!“
Není divu, že se bavil,
je rád, že se tchyně zbavil.
— — —
3. místo patří napůl uživateli televepřové:
Vedro jak ve výhni,
městu se dnes vyhni.
Děti chodí lesem,
i vy přidejte se.
Nedělejte povyk,
uslyšíte sovy.
Výskání je k zlosti,
jsme tu jako hosti.
Koukejte si zvykat,
můžete jen žvýkat.
Ve vysokém lese
výr si kořist nese:
rejsek ulovený,
jak vyžle hubený.
V dáli vlci vyjí,
vydra loví v Dyji.
— — —
3. místo patří napůl uživatelce Anežka00:
Teta Věra žije
na vysoké noze,
vesele si výská,
jezdí v nóbl voze.
Nosí kožich z vydry,
klobouk s peřím z výra,
dělá velký povyk,
jen na váhu zírá.
Postavu jak vyžle,
postit se si zvyká.
Vy myslíte, že jí?
Jen žvýkačky žvýká.
Venku byla výheň,
šli jsme spolu lesem.
Křičí: „Slyším vlka,
vyje, pomoc, jde sem!“
Máme tetu rádi
a chceme jí pomoct.
Vezmem‘ ji k lékaři,
vždyť tohle je nemoc!
— — —
Dalším čtyřem autorkám a autorům, kteří do soutěže www.alik.cz/s/vyversovana-slova poslali vlastní výtvor na téma vyjmenovaných slov po V, děkuji za účast. Zítra si dáme Z. 
