Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Výlet na Jedlovou

    vydáno  •  Cestování

    Někteří z vás možná čekají, že bude článek o nějakém místě, kde rostou spousty jedlí... No, tak to úplně nebude, Jedlová je kopec, ale není to jen nudná hora, je tam spousta možností, jak se perfektně vyřádit.

    Rozhledna Jedlová, © majdula2000

    Začneme asi tím, kde to vůbec je. Jedlovou byste našli na severovýchodě Ústeckého kraje, kousíček od hranice s krajem Libereckým. Jedná se o třetí nejvyšší vrchol Lužických hor (vyšší už je jen Luž, která je první, a Pěnkavčí vrch). Nahoře můžete najít rozhlednu, ale také restauraci, lanové centrum a půjčovnu koloběžek. Dole je pak obří houpačka, sjezdové káry, lezecká stěna, skákací hrad, takové dětské mini lanové překážky bez jištění, které jsou těsně nad zemí, občerstvení a parkoviště.

    Skákací hrad, © majdula2000

    My tam s mamkou jezdíme na výlet docela často, protože se nám tam líbí a nemáme to ani moc daleko. Auto se nechá dole na parkovišti a hurá nahoru! Ze začátku pod vlekem, ten v letní sezóně vozí nahoru cyklisty, kterým se nechce šlapat, a také sjezdové kárky. V zimě se tam pak samozřejmě lyžuje, ale to jsem tam ještě nezkoušela, protože mám raději větší skiareály.

    Pod tím vlekem je to dost do kopce, ale po chvíli se ta cesta křižuje s další cestou, která už rozhodně není tak prudká, protože nevede přímo nahoru, ale zvolna kolem celého kopce. Stoupání po ní je daleko volnější, a taky jsou odtamtud nádherné výhledy do okolí. Chodíme proto nejraději po ní, nejdřív lesní cestou a nakonec po asfaltce až na vrchol.

    Výhled na okolní kopečky, © majdula2000

    Jednou jsem nahoře byla i v tom lanovém parku, ale teď už raději dávám přednost kárkám, koloběžkám a houpačce. Většinou si na vrcholu dáváme „fofolu“ (mamka kafe :-D) a nanuka nebo nějakou dobrotu. U toho si trošku odpočineme, a pak už následuje cesta dolů. Samozřejmě jak jinak než na koloběžce.

    Po té asfaltce se jezdí opravdu příjemně. Ze začátku je sice i ta na koloběžku dost prudká, ale pokud člověk opravdu pevně drží brzdy, tak se to i tam dá sjet. Po chvíli už cesta vede lesíkem, kde je klesání jen mírné. Člověk se tedy nemusí odrážet, ale zároveň ani tolik brzdit. Možností, kudy se dolů dá jet, je opravdu hodně (dokonce můžete jet i na vlakové nádraží, oni tam pro koloběžky přijedou).

    Dětské lanové centrum, obří houpačka a vzadu vlek, © majdula2000

    My jezdíme přes Tolštejn, což je zřícenina hradu kousek od Jedlové. Zároveň je to kousíček nad adrenalinovým parkem, který je dole, takže odtamtud už stačí jen sjet poslední kopeček, projet lesík a hned se člověk ocitne zpátky dole na parkovišti. Tam se koloběžky vrací a následuje moje nejoblíbenější část. :-3

    Sednout si do kárky, nechat se zaháknout za vlek a šup nahoru. Na určeném místě se odháknout, sjet vedle na sjezdovku a šup dolů! Člověk je naprosto volný, má pro sebe celou širokou sjezdovkou a může si po ní jezdit, jak chce. Akorát asi ne rovnou přímo dolů, protože tam je skákací hrad a většinou i lidi a... no, pak by to člověk třeba neubrzdil a... myslím, že netřeba pokračovat. :D

    Svah, po kterém se jezdí na kárkách, © majdula2000

    Pokud máte rádi adrenalinu opravdu hodně, nevadí vám rychlost, výšky a pád, tak je tam i obří houpačka. Vlezete si do postroje a vylezete na štafle, tam vás přicvaknou na takovou jako hrazdu. Pak se to zapne a ono vás to prostě zezadu táhne nahoru... a nahoru... a nahoru. Po chvíli se vás možná zeptají, jestli stačí, nebo chcete ještě výš. Nejlepší je chtít úplně nejvýš samozřejmě. A co se děje pak? Stačí, aby dole obsluha zmáčkla jeden nevinný čudlík... A už letíte dolů! Volným pádem prostě padáte, několik metrů. Následuje už jen pořádné houpání. Jo, taková drobnost... nelezte tam po obědě, protože jinak... :-$

    Na obří houpačce, © majdula2000

    Jednou, když jsme byly s maminkou nahoře, tak se najednou strašně zatáhlo. Hned jsme proto vyrazily dolů, protože to vypadalo, že se blíží bouřka. A měly jsme štěstí, těsně po tom, co jsme se dostaly dolů, se spustil šílený liják. Seděly jsme tam vevnitř a čekaly, až lijavec přestane. Naštěstí to netrvalo moc dlouho a déšť se opravdu uklidnil. Já jsem se pak, když už pršelo jen malinko, šla zeptat, jestli by mě pustili na houpačku. Sice na mě celkem koukali, že chci v takovém počasí tolik blbnout, ale houpačka mi prošla.

    Let vzduchem, © majdula2000

    Pak byly ještě kárky, které byly zase o trochu zábavnější... Na sjezdovce byla celkem vysoká tráva, která byla samozřejmě úplně mokrá. A když člověk sviští v mokré trávě po dešti, tak během chvilky vypadá úplně jako dobytek. Byla jsem po tom opravdu jako prase, ale vůbec mi to nevadilo. Akorát mamka si ze mě pak dělala srandu, že půjdu domů pěšky, protože nechce mít zaprasené auto... No, nakonec mi hodila na sedačku deku a bylo to vyřešené. ;-D

    Byl už tam někdo z vás také? Pokud ano, můžete napsat do diskuze, jak se vám tam líbilo. ;-)

    Tady se pro ještě lepší představu můžete podívat na video:

    Autorka:
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (11)

    Příspěvek z 27. března ve 13:39.
    svěTlanka398 v něm napsala:

    ne,nebyla. ale chci se tam podivat

    Příspěvek z 19. března v 11:11.
    Grillerka v něm napsala:

    Tam jsme byli ze školou v přírodě ve čtvrtý třídě;-)

    Příspěvek z 18. března ve 14:08.
    panglaq v něm napsal:

    Od nás je to bohužel... ...219,9 km.:-D