Jak všichni víme, Sněžka je nejvyšší hora ČR, to se učí ve škole a už to bylo několikrát napsáno i v Alíkovinách. Avšak při častějších výletech na tuto horu si všimnete, že i vrchol této hory a jeho okolí se mění.
Na rozdíl od řady jiných krkonošských vrcholů, kam je v rámci Krkonošského národního parku zákaz vstupu, Sněžka je jedním z frekventovaných center turistického ruchu. Vede tam lanovka a dá se tam i koupit občerstvení nebo suvenýry. A v poslední době se objekty na tomto místě dost mění.
Ještě před takovými 50 lety na vrcholu Sněžky stály dvě restaurace, Česká bouda a Polská bouda. Kromě toho zde stojí kaple svatého Vavřince a polská meteorologická stanice. Podle údajů na internetu Polská bouda dosloužila někdy v roce 1976 a místo ní se na polské straně začal stavět dnešní objekt, připomínající létající talíře. Česká bouda fungovala až do roku 1989. V roce 1990 byla uzavřena, pak asi tak do roku 2003 chátrala a pak byla zbourána. Na jejím místě byla postavena nikoli nová Česká bouda, ale podstatně menší a skromnější budova, tzv. Poštovna. Budova polské meteorologické stanice byla rovněž zbourána a meteorologická stanice se přestěhovala do nového objektu připomínajícího létající talíře.
Na fotografii vrcholu Sněžky od jihu je vidět, že od roku 1982 do roku 2013 se silueta budov na vrcholu Sněžky poněkud změnila:

Pohled na Sněžku od jihu v červenci 1982

Pohled na Sněžku od jihu v říjnu 2013
V roce 1982 jsem tam byl jen jednou, a počasí zrovna nebylo ideální, takže to není tak zřetelné, ale ten rozdíl v té siluetě vrcholu snad vidět je.
Na fotografii z vrcholu, a to od západu směrem ke kapli sv. Vavřince, je po levé straně vidět budova, jde pravděpodobně o bývalou budovu meteorologické stanice.

Na vrcholu Sněžky v červenci 1982
(Před meteorologickou stanicí, kousek za hraničním patníkem, stojí polský voják. V létě 1982 byl v Polsku v platnosti válečný stav, přes hranice se nesmělo a na hranicích každých několik desítek metrů stál polský voják.) Na obrázku z června 2015 vidíme kapli ze stejného úhlu, z větší vzdálenosti, a tehdejší budova meteorologické stanice tam již není, jen trochu vzdálenější nová budova.

Na vrcholu Sněžky v červnu 2015
Když se ještě vrátíme k prvnímu obrázku „Pohled na Sněžku od jihu v červenci 1982“, na pravé straně vidíme sedačkovou lanovku. Ta byla v provozu do roku 2012. Pak byla zrušena a rozebrána, dvě sedačky z ní jsou vystavené jako exponáty nedaleko Horních Míseček.

Exponát – sedačky ze staré lanovky na Sněžku, v červnu 2015

Exponát – sedačky ze staré lanovky na Sněžku, v září 2020
Místo této sedačkové lanovky byla postavena nová kabinová lanovka, která je v provozu dosud. V říjnu 2013 ještě v provozu nebyla, byla rozestavěná. Kabinky byly ještě zabalené v igelitu, jak je poslali z továrny.

Zabalená lanovka na Sněžku v Peci pod Sněžkou v říjnu 2013
V horním úseku lanovky od Růžové hory na Sněžku ještě lana vůbec nebyla natažena, ležela na zemi, sloupy už byly postavené, horní stanice taky, ale lana tam nebyla.

U horní stanice lanovky na Sněžce ještě bez lan, v říjnu 2013
V současné době je už nová kabinková lanovka několik let v provozu.

Lanovka na Sněžku v září 2020
Změny se však neděly pouze na vrcholu Sněžky, ale i v okolí. V Obřím sedle, které je zhruba kilometr na západ od vrcholu Sněžky, stávala Obří bouda. Obří sedlo je na česko-polské hranici, která zde vede po hřebeni Krkonoš, na polské straně je polská restaurace a na české straně ještě v červenci 1982 stávala Obří bouda. Na následujícím obrázku ji vidíme vlevo od té křižovatky v Obřím sedle.

Pohled ze Sněžky na Obří sedlo, červenec 1982
No, a na novějším záběru stejné křižovatky, rovněž z vrcholu Sněžky, již vlevo od křižovatky žádnou boudu nevidíme.

Pohled ze Sněžky na Obří sedlo, září 2020
Ještě jednu poznámku k tomu občerstvení. V roce 1982 byla polská hranice uzavřená, ale v dobách, kdy v Polsku nebyl vyhlášen válečný stav, tedy například před rokem 1981, fungovala tzv. cesta polsko-českého přátelství. To byla hřebenová cesta vedoucí přibližně po státní hranici, po které směli chodit Češi i Poláci, ale samozřejmě z ní nesměli odbočit do sousedního státu. Podél této cesty byly různé restaurace, například na Sněžce již zmíněná Česká bouda a Polská bouda, nebo v Obřím dole Obří bouda a přes cestu naproti ní polská restaurace Sliąsky dom. A i když obě restaurace byly u Cesty přátelství, tak Češi mohli jen do té české a Poláci jen do té polské, protože zahraniční peníze tehdy mohli legálně dostat jen na konkrétní cestu do zahraničí, a na to bylo zapotřebí pas a celní prohlášení s vylepeným poměrně drahým kolkem. Takže nějaké polské peníze mohl Čech mít jen náhodou, když mu nějaké drobné zbyly po předchozí dovolené v Polsku. A cizí peníze v těch restauracích nebrali.
Naproti tomu dnes je možno zajít do kterékoli otevřené restaurace, kterou najdete. V naprosté většině restaurací na hřebenech Krkonoš berou koruny, zloté i eura, takže pokud budete umírat hladem a nebudete mít polské peníze, najíte se v polské restauraci i za koruny. Nicméně pokud víte předem, že půjdete na oběd do polské restaurace, je lepší si předem vyměnit peníze ve směnárně, vyjde to výhodněji.
Například v tom červnu 2015, kdy byla na Sněžce otevřená polská restaurace i české občerstvení v tzv. Poštovně, byl kurs zlotého a koruny v polské restauraci 1:8 a v české 1:5, zatímco oficiální kurs byl něco kolem 1:6,50. To znamená, že Čech v polské restauraci na jídlo v hodnotě 1 zlotého potřeboval 8 korun, zatímco Polák v české Poštovně si za 1 zlotý koupil zboží v hodnotě pouze 5 korun.
V současné době je polská restaurace na Sněžce zavřená, v provozu je Poštovna a také občerstvení v budově stanice lanovky. V Obřím sedle je v provozu polská restaurace Slezský dům (Dom Śliąsky).
Toto je pár poznatků o změnách na Sněžce do září 2020. Je možné, že za nějakou dobu to bude zase jinak. Je to pěkný výlet, ale připravte se, že zejména za příznivého počasí je tam docela narváno, a chcete-li si odpočinout od lidí, je lepší hledat jiné kouty Krkonoš nebo jiných hor.