Ze začátku mi to nevadilo, ale potom se pořád chlubila, že má to a to, že pojede na koncert a podobně. Už mi to začalo trochu vadit, ale dál jsem to snášela.
Až jednou jsem ve škole řekla, že mám ráda jinou skupinu, než je Tokio Hotel. A to mé nejlepší kamarádce začalo vadit. Po škole roznášela pomluvy a někteří jí to začali i věřit. Našla jsem si ale spoustu jiných kamarádek, o hodně lepších, a byla jsem s nimi spokojená. Až do chvíle, kdy jim má bývalá nejlepší kamarádka začala dělat různé naschvály. Třeba jim do papučí nalila vodu. Asi si myslela, že pak budu kamarádit zase jen s ní.
Začala mi namlouvat, že má ráda úplně stejné věci jako já - dokonce se přihlásila i do dramatického kroužku, do kterého chodím již pár let. Nakonec jsem jí prostě řekla, že jsem si našla jiné kamarády a ať si najde taky někoho jiného, koho by mohla štvát. Mě už nikdy! Myslím si, že každý by měl mít svou oblíbenou věc nebo činnost a neměl by se přetvařovat, že má rád něco, co mají rádi jeho kamarádi.