Vývoj jazyka a jeho slovní zásoba
Jak dobře víte, jazyk se vyvíjí už od pradávna. Kdybyste se zeptali svých prarodičů, ba dokonce jejich rodičů, určitě byste si všimli, že se jejich mluva výrazně liší od té naší. Jsem si jistá, že mnohým slovům byste nerozuměli.
Pravdou je, že každá generace vytváří spoustu nových slov, kterými pojmenovává nejrůznější zkušenosti, jež vznikly v jejich době. A to i generace nynějších dětí a dospívajících.
Rozšiřování slovní zásoby je velkým přínosem pro národ, ale i pro jeho kulturu. Jazyk se stává plnohodnotným tehdy, pokud jím jde vyjádřit vše, co lidé, kteří jím mluví, chtějí říct.
Naši předkové se v minulosti nespočetněkrát snažili o velké změny v mluvě a jejich vyjadřování – co třeba takové „Národní obrození“? 
Pravdou však je, že jazyk se vyvíjí neustále. Novým slovům říkáme neologismy. Tato slova přicházejí do jazyka proto, že se stále vynalézá spousta nových věcí, které je třeba pojmenovat.
Obrovský jazykový vývoj ve 20. století
Tím se dostáváme k tomu, že i například ve století dvacátém, neboli století minulém, se jazyk velice rozvinul.
Vypadá to krásně, že? Vždyť nových slov není nikdy dost! Prostě pohádka. Ale… Ve dvacátém století vznikala slova, která původně vypadala celkem nevinně a používala se v běžné mluvě, dnes se díky nim můžeme začít o náš jazyk bát. 
Možná, že to bylo obdobím válek a nepokojů v Československu – morálka lidí, ale také jejich jazyka, velice klesla. V jazyce se objevovalo stále více a více takzvaných vulgarismů.
Vulgarismy aneb čím je to způsobeno?
Podobně jako jiná slova, tak i vulgarismy vznikly tak, že se lidé snažili mít barvitý jazyk aneb „Co na srdci, to na jazyku!“. Z normálních slov se začaly stávat nadávky a slova dost citově zabarvená tím nesprávným směrem.
Je velice smutné, co se s naším jazykem v posledním století stalo a co pokračuje i ve století dvacátém prvním. Mladí lidé si začali nadávat na potkání. Kdysi pěkná slova začali používat v jiném slova smyslu, tedy aby někoho ponížili nebo urazili.
Je pravdou, že každá doba má svá specifika. Kdyby to však slyšela Božena Němcová, Karel Jaromír Erben aj., určitě by vylezli z hrobů a pořádně nám nafackovali! Popravdě – nedivila bych se tomu! Vždyť tato slova se v jejich době používala běžně a mladí lidé, kteří se snaží být in, z nich udělali nadávky.
Myslíte si, že je to dobře? Opravdu?
Z čeho vznikly některé vulgarismy?
Kokot
Slovo kokot označovalo původně kohouta. Ještě dnes, hlavně ve Slezsku, byste toto označení pro kohouta slyšeli. Vzniklo nejspíše z citoslovce ko-ko, které je pro kohouty typické. Teprve až v poslední době se tímto slovem začalo označovat to, co mají chlapci a muži v rozkroku.
Čůrák
Podobným slovem je slovo čůrák. Označuje sice stejnou věc, ale vzniklo jinak. Toto slovo má původ v každodenním čůrání neboli močení do záchodu.
Šukat
Toto slovo můžeme najít například v dílech Boženy Němcové nebo Jaroslava Haška. V původním významu znamená chůzi po malém prostoru, v polštině je jeho význam hledat. V češtině však znamená mít pohlavní styk.
Mrdat
Podobně jako předchozí slovo vzniklo i slovo mrdat. Má ale opačný význam než slovo předchozí, jedná se původně o sloveso rychlého pohybu. Ještě v dnešní době se používá sousloví „mrdni to tam“ neboli hoď to tam.
Toto slovo znamenalo v minulosti taky mrskati ocasem, například u psů a koček.
Šoustat
Pokud se někdo rychle vrtěl nebo se kýval, říkalo se o něm v minulosti, že se šoustá. I toto nevinné slovo ale v nynější češtině znamená nadávku.
Píča
Určitě by nikdo z nás v tomto slově nehledal dámskou pokrývku hlavy, že? Takhle se říkalo dámskému klobouku v Praze. Jinde se tímto slovem označovala sýkorka.
Někteří zase tvrdí, že toto slovo vzniklo od citoslovce pí, které mělo evokovat v lidech pocit na močení. Ve Francii se tak označuje kočka.
Také se můžeme setkat s tímto výrazem pro pojmenování dívky z Francie, která přišla do Čech v době Napoleonských válek. V té době se tak totiž volalo na prostitutky.
Kunda
Z německého „kunt“, tedy podle výrazu značícího dámské pohlaví, vzniklo toto nehezké slovo, které Češi používají jako nadávku.
V minulosti se toto slovo používalo při křtu. Oslovovaly se tak také dívky na Valašsku a Kladsku, ty, o kterých měli lidé zlé mínění.
Děvka
Že vás tak oslovuje babička? A proč ne? Pro jejich generaci to není sprosté slovo ani nadávka. V jejich době slovo děvka znamenalo dívka, malá holka. V jiných krajích se tak říkalo i služebným.
Hovno
Slovo značící slušně řečeno lejno pochází od slova hovado. V původním slova smyslu se vztahovalo ke kravám a kravskému dobytku obecně – nejčastěji znamenalo kravské lejno. Od tohoto významu se přeneslo pro lejno všech živých tvorů, tedy i lidí.
Zdroje
Jak z toho ven?
Je to právě naše generace, která žene český a slovenský jazyk do záhuby. Právě my ničíme něco, co se tu budovalo mnoho století. Co ale s tím? Máme začít brečet? Určitě ne!
Vždyť brečet nad rozlitým mlékem ničemu nepomůže. My jsme ti, kteří by měli pochopit, kde je chyba, a to čím dříve, tím lépe! Pokud tak neuděláme, dříve nebo později se naše jazyky stanou jednou velkou „splaškou“ neslušných nadávek! No řekněte, chtěli byste v takovém světě vychovávat své potomky?
Pojďme vrátit jazyk do slušných mezí, vždyť používat ho k tomu, abychom někoho uráželi, to opravdu není pěkné!
Podělte se v komentářích, co si o tom myslíte. A slušně, prosím!
