Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Za mých mladých let, to bývaly zimy!

    vydáno  •  zima · počasí · historie

    V poslední době bylo několik poměrně teplých zim skoro bez sněhu, zejména v nížinách, ale nedostatek sněhu se projevuje občas i na horách. V souvislosti s tím bych si dovolil zavzpomínat na některé zimy z mého mládí, které byly chladnější a bohatší na sníh. Možná se nějaké takové zimy ještě někdy dočkáme.

    Sníh a dopravní značka v Krušných horách 17. března 2006, © Pralinka2

    Zima 1969/70

    První zima, kterou si tak nějak pamatuji, byla zima 1969/70. Tehdy už koncem listopadu napadlo hodně sněhu, a ten pak ležel celou zimu. Během zimy byly i velké mrazy. Tehdy jsem chodil do první třídy a bohužel jsem si to moc neužil, protože většinu zimy jsem byl nemocný. Smutně jsem koukal z okna, a když jsem se po dlouhé době dostal aspoň na schodiště před bytem, tak mi kamarád od sousedů nadšeně vyprávěl „Bylo tam TOLIK sněhu.“

    Pak dlouho byly zimy, které moc skvělé nebyly. Na začátku prosince 1973 například napadl sníh a mrzlo, vypadalo to na slibný začátek zimy, ale po pár dnech se oteplilo, sníh roztál a zbytek zimy nestál za nic. Následující zimu 1974/75 například v Praze snad nenapadl sníh vůbec. Další zimy sice tu a tam pár dní sníh byl, ale nic moc.

    Zima 1978/79

    V prosinci 1978 se nějaké mrazy se sněhem vyskytly, ale konec prosince byl velmi teplý. Poslední prosincové dny připomínaly jaro, případně zimu 1974/75. Ale pak přišel Silvestr, odpoledne ještě bylo teplo, přes 10 °C, ale kvečeru začalo pršet, déšť se brzy změnil ve sněžení, teploměry klesaly jako o závod, a na Nový rok ráno bylo kolem -20 °C a asi 10 centimetrů sněhu. Pak mrzlo ještě několik dní, a v důsledku toho prudkého ochlazení zamrzlo uhlí ve vagónech, byl problém dopravovat uhlí do elektráren, zamrzla labská vodní cesta, a od pondělí 6. ledna byly z důvodu nedostatku uhlí vyhlášeny třítýdenní uhelné prázdniny. Pak mrzlo prakticky celý leden, i když už ne tak silně jako na Nový rok ráno, občas ještě něco nasněžilo, a v důsledku mimořádných prázdnin byly skvělé podmínky pro zimní radovánky.

    Počasí v lednu 1979 v Roztokách u Prahy

    Zima 1981/82

    Někdy začátkem ledna 1982 napadl nebo už ležel sníh. Pak se na delší dobu vyjasnilo a ochlazovalo se. Ale ne všude, ochlazovalo se zejména v nížinách, vytvořila se mlha, z té mlhy občas slabě sněžilo, ale na horách se naopak oteplilo. Takzvaná teplotní inverze, kdy dole byla mlha a mráz a na horách teplo s sluníčko, trvala v lednu 1982 několik týdnů, přičemž v některých dnech bylo v nížinách až -20 °C a na horách až kolem +10 °C. V důsledku inverze se v některých oblastech, například v Praze a v severozápadních Čechách, výrazně zvýšila úroveň znečištění ovzduší. Nicméně podmínky na zimní radovánky byly příznivé.

    Zima 1984/85

    Začátkem ledna 1985 se ochlazovalo a padal sníh za severního větru, pak se vyjasnilo, uklidnil se vítr a teplota výrazně klesla. V Praze-Klementinu klesla teplota pod -20 °C, což se tam už desítky let nestalo, v Praze-Ruzyni bylo až -25 °C, na některých jiných místech mimo hory bylo až -30 °C a například na Jizerce v Jizerských horách ukázal teploměr až -41 °C. Mráz trval většinu ledna a další vlna mrazu přišla ještě v únoru. Tak studená zima jako 1984/85 už u nás od té doby nebyla. V lednu 1985 jsem poprvé a dosud naposled viděl v Praze zamrzlou Vltavu.

    Zima 1986/87

    Leden 1987 byl zvláštní tím, že silný mráz se zkombinoval s výrazným sněžením. Normálně bývá zvykem, zejména mimo hory, že buď hustě sněží při teplotě něco málo pod nulou, nebo je třeskutý mráz a sněží jen tak malinko a slabě. Ale v lednu 1987 na některých místech mimo hory napadlo i víc než 10 cm sněhu při teplotě i pod -15 °C. To je velmi netypické a moc často se to nestává. Při takto nízkých teplotách přestává na silnicích fungovat posypová sůl, a proto byly problémy s udržováním sjízdnosti komunikací. Pamatuji si na hlášení v rozhlase, že „v Praze nevyjelo 56 autobusů“, a také, že „v Bratislavě nevyjela jediná tramvaj“. Na speciální meteorologické stanici Kvilda-Perla na Šumavě byla naměřena minimální teplota -41,6 °C.

    Zima 1992/93

    V první polovině února 1993 se vyskytovala výrazná teplotní inverze. Nejvýraznější byla 4. února, kdy na některých horských stanicích teplota vystoupila nad 10 °C, například Měděnec v Krušných horách naměřil 14,9 °C, zatímco v nížinách téhož dne bylo na řadě míst pod -15 °C. Když jsme jeli sedačkovou lanovkou z Komáří vížky v Krušných horách do Krupky, tak když jsme z krásně prosluněného Krušnohoří zajížděli do té mlhy, tak to byl pocit, jako bychom vjížděli do kotelny.

    Zima 1995/96

    Zima 1995/96 byla dlouhá a poměrně studená, ale nikterak moc bohatá na sníh. Někdy koncem listopadu napadlo pár centimetrů sněhu, ale ten pak ležel až do dubna. Neroztál, ale ani ho moc nepřibylo. Poté, co napadl sníh, se vytvořilo jihovýchodní proudění, ve výšce zhruba nad 750 metrů nad mořem se udržovala nízká oblačnost, která se na těch horách jevila jako mlha, a při teplotě pod nulou, mlze a větru se v těchto výškách tvořila námraza. Běžně stačí, když takové podmínky trvají pár dní, a vznikají problémy. V prosinci 1995 to trvalo skoro měsíc, pak do toho při teplotě pod nulou napršelo, a pak se opět na nějakou dobu obnovila ta mrznoucí mlha s větrem na horách. Takže výsledky byly poměrně katastrofální. Kromě různých elektrických vedení to postihlo i stromy. V některých pohořích ještě několik let po této zimě bylo vidět, že smrčky ve výšce 750 metrů nad mořem a výše mají zhruba metr a půl pod špičkami ty špičky ulomené, jeden vedle druhého, jako by tam projela obrovská sekačka metr a půl pod špičkami.

    Zima 1996/97

    Konec prosince 1996 přinesl několik dní trvající mrazy, které taky dlouho předtím ani potom nebyly. Sníh byl taky, ale teplota mimo hory dosahovala pod -20 °C, například na náměstí v Ústí nad Labem bylo -23 °C.

    Zima 2004/05

    Během ledna a února 2005 napadlo docela dost sněhu. Byl to docela příjemný, měkký a lehký prašan, ve kterém se docela dobře lyžovalo, sáňkovalo a podobně. Na horách, a to nejen někde extra vysoko, ale už ve výškách kolem 700 m n.m., bylo i kolem dvou metrů sněhu a více.

    Závěj v Krušných horách 5. března 2005

    Sníh v Krušných horách 10. března 2005

    Zima 2005/06

    V zimě 2006 bylo množství sněhu v centimetrech srovnatelné jako předchozí zimu, ale obsahoval mnohem víc vody, byl těžší, tvrdší a zmrzlejší. Jedním z důvodů bylo, že do sněhu během zimy několikrát napršelo. Proto na rozdíl od předchozího roku se například probořily rovné střechy několika supermarketů, a proto taky na začátku dubna po roztátí sněhu byly povodně. A v důsledku tvrdého sněhu bylo i víc úrazů, například z jarních prázdnin jsme každý den vezli několik dětí do nemocnice. Celkově tuto zimu byly nižší teploty a větší a delší mrazy než rok předtím. Fotka z této zimy je na článkovém obrázku.

    Zima 2009/10

    Zima začala poměrně brzy tím, že už v půlce října napadl sníh nejen na horách, ale i v nižších polohách. Ten pak většinou zase roztál, ale hodně sněhu bylo v lednu 2010. Zajímavé bylo to, že v některých nížinách bylo víc sněhu než na horách. Zejména na Kolínsku a Pardubicku. A byl to takový extra jemný prašan, který se snadno vířil větrem, takže sněhové jazyky se tvořily i poté, co už nějakou dobu nesněžilo. Na železniční trati Praha – Česká Třebová docházelo k poruchám elektrických vlaků z toho důvodu že extra jemný prašan, zvířený rychlou jízdou vlaku, pronikal do elektrických zařízení a motorů elektrických lokomitiv a tam po roztátí dělal neplechu.

    Sníh v krajském městě 10. ledna 2010

    Jinovatka na větvičkách 11. ledna 2010

    Pes ve sněhu v Jablonci nad Nisou v únoru 2010

    Zima 2010/11

    Tuto zimu napadlo nejvíce sněhu v prosinci, takže to připadlo do stejného kalendářního roku (2010) jako v lednu předchozí zimy. Neobvyklé množství sněhu bylo zejména v nižších polohách, a to zejména v místech, kde normálně moc nesněží, protože tentokrát sníh napadl při netypickém směru větru.

    Sněhová závěj

    Telefonní budka Moldava, prosinec 2010

    Zima 2011/12

    Tato zima se zpočátku zdála velmi teplá, ještě v polovině ledna se dalo koupat. Ale v druhé polovině ledna se začalo postupně ochlazovat. Na některých horách již rychle přibývalo sněhu. Koncem ledna přituhovalo a v první polovině února nastaly silné mrazy. Zatímco na některých horách bylo i přes dva metry sněhu, v jiných částech republiky bylo sněhu málo a na některých místech nebyl vůbec, takže silné mrazy v první polovině února tam měly charakter takzvaných holomrazů. Na řadě míst klesla teplota pod -20 °C, někde i pod -25 °C, a v některých horských mrazových kotlinách, například na Šumavě nebo na Jizerce, klesla teplota až pod -35 °C.

    V druhé polovině února se však již oteplovalo a dne 29. února bylo už velmi teplo, výrazně přes +10 °C.

    Sníh a dopravní značka v Jizerských horách 28. 1. 2012

    Zima 2012/13

    I v tuto zimu se vyskytoval sníh a mráz, ale nápadné na ní bylo zejména to, že trvala dost dlouho. Ještě kolem poloviny března se zdálo, že zima neskončí. V druhé polovině března kolovala po internetu fotka s textem „Blíží se jaro. Na loukách už jsou vidět srnky.“ Teprve koncem března a začátkem dubna se oteplilo a sníh postupně roztál.

    Následující zimy 2013/14, 2014/15 a 2015/16 nestály za moc. V nižších polohách na řadě míst vůbec nebyl sníh, a zejména první z těchto zim bylo rekordně málo sněhu i na horách. Dá se říct, že studená zima jako celek se od té doby nevyskytla, spíš jen jednotlivé měsíce.

    Leden 2017

    V lednu 2017 celkem mrzlo a byl sníh, minimální teploty i v nižších polohách klesly pod -20 °C, ale byl to jen ten leden. Zejména únor byl naopak teplý a zima jako celek patřila k těm teplejším.

    Únor 2021

    V únoru 2021 se vyskytl sníh a mráz, zejména od 6. do 16. února. Teploty i ve městech klesly pod -20 °C a sníh byl i v nížinách. Ale naopak v druhé polovině měsíce vystoupily teploty až nad +15 °C, takže to období sněhu a mrazu bylo hodně krátké. A navíc to bylo znepříjemněno tím, že v souvislosti s covidem byly uzavřené obecní a okresní hranice a byl zakázán provoz lyžařských vleků.

    Železniční trať Děčín – Telnice 10. února 2021

    Celkově se tedy dá říct, že poslední aspoň trošku pořádná zima byla v roce 2013, i když ani ta se nemohla vyrovnat některým dřívějším zimám. Ale to neznamená, že někdy v budoucnu nemůže zase někdy přijít pořádná zima.

    Autor:
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (6)

    Příspěvek z 25. června 2023 v 11:29.
    panglaq v něm napsal:

    Jů, to byl skvělý článek, 5 tlapek!:->

    Příspěvek ze 17. března 2023 ve 12:49, upravený vzápětí.
    VelkýBochník v něm napsal:

    Krásný článek a ty fotky!!! Paráda. Na zimu 12/13 si ještě pamatuju... byla dlouhá a opravdu taková poslední s takovou nadílkou.
    Jinak od taťky jsem slyšel vyprávět, jak na Silvestra 78 právě šel s kamarády kamsi snad jen v tričku a zpátky to byl horor... To bylo právě jak to kleslo během té chvilky o 30 stupňů... Zajímavej zážitek, no...;-)

    A máš ode mne určo 5 tlap;-)

    Příspěvek z 15. března 2023 v 6:14.
    vikiliky v něm napsala:

    Když mi byly asi 4 roky, jeli jsme na výstavu králíků do Zaječova.
    Byla zima se sněhem i u Berouna, ale u Zaječova bylo sněhu tolik, že lidi měli u chalup proházené něco jako tunýlky. Já bych byla do těch závějí skoro zapadla. Škoda, že jsme to nenafotili,