Určitě už jsi někdy o Golemovi slyšel, nebo jsi alespoň viděl dvojfilm Císařův pekař a Pekařův císař. Tento velice slavný film totiž legendu o Golemovi vypráví.
Dá se řící, že mnozí lidé znají legendu o Golemovi jen díky tomuto filmu. Film vznikl roku 1951 (režisérem byl Martin Frič) na motivy staré legendy ze středověku. Nechal se však inspirovat divadelní hrou Golem (od Jiřího Voskovce a Jana Wericha), která vznikla o několik let dříve.
V židovských legendách se životu dává tvar, nebo obraz pomocí magických formulí. Židé totiž věřili, že bytosti, kterým dali život je budou ochraňovat a pomáhat jim. Tak se nám dochovala spousta legend z židovského prostředí.
Můžeme v nich najít různé bytosti i zvířata uplácané z hlíny stejně jako byl Golem. Golem je v dřívějších zmínkách popisován spíše jako robot, i když tenkrát to slovo ještě ani neznali. Až později ve středověku vznikla legenda, která Golema popisuje tak, jak jej známe z filmu Martina Friče.
Nejznámější legenda pochází z 16. století a vypráví asi toto:
Velice moudrý a vzdělaný muž, rabi Yehudah ben Bezalel Löw, žil v Praze za vlády Rudolfa II. To jméno se ti možná zdá být hodně dlouhé a zmatené, ale židovský jazyk (hebrejština) je a vždy byl hodně složitý. Dokonce se píše obráceně než náš, tedy zprava doleva. Rabi se dobře vyznal v matematice i astronomii. Astronomie byla v těchto časech důležitou. Ten kdo se v ní vyznal mohl předpovídat budoucnost. Viděl i zpět do minulosti a mohl tak ovlivňovat své okolí.
Mnohdy se stávalo že se astronomickou předpovědí nechal ovlivnit i panovník. Nejznámějším takovým příkladem je právě Rudolf II. To můžeš sám posoudit a vidět ve zmíněném filmu. Teď už ale k samotné legendě. Rabi Löw si podle této legendy chtěl vytvořit sluhu. A jak to chtěl udělat?
Jednoduše. Uplácal z hlíny, do které lidská noha ještě nevkročila, a čtyř živlů (ohně, vody, větru a země) lidskou postavu. Tak vznikl Golem. Rabi jej však ještě potřeboval oživit. To se mu povedlo za pomocí magické fromule napsané na pergamen, či "šém". Ten pak Golemovi podle legendy vložil do úst. Golem rázem ožil.
Rabi mu poručil, aby u něj doma vykonával práci sluhy a Golem jej samozřejmě poslechl. Golem byl výborný sluha. Nikdy neměl hlad ani žízeň a pracoval za dva. Rabi také mohl kdykoli šém vytáhnout a z Golema se stala zase jen hrouda hlíny. Jednou však rabi na Golema zapomněl a šel se modlit do synagogy. Legenda vypráví, že se Golem z ničeho nic rozzlobil a začal všechno ničit.
Zabíjel ty, kteří se mu postavili do cesty a všichni se ho báli. Rabi se musel okamžitě vrátit z modliteb a vytáhnout Golemovi šém. Ten se nijak nebránil, protože svého pána musel vždy poslechnout. Rabi se od té doby už Golema nikdy nepokusil oživit. Bál se, aby Golem zase někoho nezabil. V legendě je také popsáno místo, kde pravděpodobně rabi Golema uložil. Traduje se, že je stále někde schovaný ve Staronové synagoze.
Existuje spousta dalších legend, které se inspirovaly Golemem. Jako příklad, který určitě znáš, může posloužit Frankenstein. I tady se někdo pokusil uměle vytvořit život. Autorka Frankensteina, Marry Shelly, však legendu o Golemovi nezkopírovala úplně přesně. Frankenstein se totiž proti svému stvořiteli nakonec postaví. To by si Golem podle původní pověsti nedovolil.
A jak se taková umělá bytost ve středověku oživovala?
To můžeš zjistit třeba na adrese http://natura.eri.cz/natura/2002/5/20020504.html Další zajímavosti a podrobnosti o Golemovi si pak můžeš přečíst na stránkách www.21stoleti.cz
