Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Žákovská Petra Vacka se hemžila poznámkami. Proč?

    vydáno  •  Škola a poznání · Učení
    Ne každý dospělák je ochotný přiznat, jak na tom byl jako školák. Natož prozradit, jak vypadala jeho žákovská knížka. Herec Petr Vacek vypráví co ho na základní škole bavilo, ale i o tom, co museli rodiče číst v jeho žákovské knížce. A nebyly to vždy jen pochvaly.

    © archiv

    Jaká vzpomínka se vám vybaví na základní školu?
    Na základní školu jsem chodil v Praze 7. Asi jako první se mi vybaví hodiny angličtiny, které jsem přímo miloval. Učil nás pan učitel Menzinger, který byl prostě úžasný. Tenkrát nebylo tolik krásných barevných knížek na výuku jazyků jako dnes, ale přesto pan učitel pro nás vždy nějakou sehnal. Výuku dokázal udělat tak zábavnou, že nás pro tento jazyk úplně nadchnul. Byl to předmět, kdy jsem měl touhu vědět stále víc a víc a na každou hodinu se těšil.

    Chodil jste rád do základní školy?
    No, to je celkem složitá otázka. Záleželo vždy na tom, kdo nás učil. Byl jsem rád, že mám kolem sebe hodně kamarádů a kamarádek, že se stále něco nového děje. Tak to mě bavilo moc. Ale na druhou stranu byly hodiny, ze kterých mi šel mráz po zádech, které mě nebavily, otravovaly a kvůli kterým jsem školu v tu chvíli rád neměl. Ale myslím si, že to tak měla asi většina dětí v té době.

    Jaké byly vaše nejneoblíbenější předměty?
    Možná kdyby matematiku a dějepis učil pan učitel Menzinger, který nás měl na angličtinu, tak by mě ty předměty bavily. Ale jelikož dějepisář, pan učitel Drda, byl nepříjemný, nebavila mě kvůli tomu pomalu celá historie. Také jsem tuze neměl rád matematiku, prostě mi ty počty nějak nešly, snad i kdybych se rozkrájel, tak by mi nešly.

    A jaké předměty jste měl rád?
    Kromě angličtiny jsem miloval i ruštinu. Možná se spoustě lidí zdá jako prapodivný jazyk, ale já se na hodiny ruštiny těšil. Těšil jsem se, protože nás měla paní učitelka Shlogelová a uměla výborně a zábavně učit.

    Jaká byla vaše nejoblíbenější učitelka, učitel?
    Tak to jednoznačně vyhrává pan učitel angličtiny Menzinger a paní učitelka ruštiny Shlogelová.

    Vzpomenete si třeba i na nějakou poznámku?
    Nevzpomínám si na nějakou poznámku, ale vzpomínám si na strašně moc poznámek. Moje žákovská knížka jich byla opravdu plná. A dokonce se můžu pochlubit, že jsem měl poznámky na celou stránku, kdy dopodrobna paní učitelka popisovala, co všechno jsem zase udělal špatně.

    A co na poznámky říkali rodiče?
    Když tatínek zase jednou otevřel žákovskou knížku a v ní byla červeně poznámka na celou stranu o tom, co vše jsem zapomněl, vyjádřil se k ní pouze velmi stručně: byl napomenut.

    Byl jste vzorným žákem nebo jste byl spíš raubíř?
    Nevím, jak mě viděli kantoři, ale rozhodně jsem nechtěl být zlobivé dítě. Naopak moc a moc jsem se snažil, aby vše bylo správně. Ale učitelé to kolikrát asi nepochopili a tak si i často mohli myslet, že je třeba provokuju naschvál.

    A co třeba mohli za takový naschvál považovat?
    Ač jsem se snažil nic nezapomenout, zapomínal jsem pořád a všechno. Ani nevím proč, ale tak to bylo. Jednou jsem měl donést 30 Kč, které jsem posbíral po desetníkách a zabalil do posmrkaného kapesníku, protože jsem asi nic jiného po ruce neměl a předal jsem je učitelce. Byl jsem na sebe tak pyšný, že jsem dokázal dát dohromady tolik desetníků a nevysypat je po cestě, ale přesto z toho paní učitelka měla tenkrát málem infarkt.

    Co by podle vás do života měla základní škola dětem přinést?
    Podle mého názoru by škola měla naučit děti, že je strašně fajn něco nového vědět, že je příjemné poznávat nové věci. Že škola prostě není otrava, ale naopak, že může být zábavné se učit a mít rozhled. Za nás jsme řešili spíš to, jak věci ošulit, opsat, napsat taháky, myslím, že dnes se už přístup dětí hodně změnil a takovéhle potřeby tolik nemají. Nakonec totiž stejně zjistí, že ošulily maximálně tak sebe. Škola je také moc fajn, protože tam děti poznávají nové kamarády, které jim kolikrát vydrží na celý život.

    Petr Vacek

    Petr VacekRodák ze Slaného (* 1965) je nejen herec, ale také překladatel a tlumočník z angličtiny. Studium herectví na DAMU ukončil v roce 1987. O rok později se stal členem pražského divadla Ypsilon. V České televizi moderuje pořad Pomáhejme si. V seriálu Ulice hraje postavu Tomáše Jordána. V současné době spolupracuje s humanitární organizací ADRA jako patron výtvarné soutěže Škola základ života aneb vzdělání je k němu třeba.

    Autor:
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (7)

    Příspěvek z 1. května 2010 v 10:54.
    Nicolleta02 v něm napsal:

    :D

    To s tím kapesníkem je dobrý :D :D

    Příspěvek z 19. dubna 2010 v 10:15.
    Chval v něm napsal:

    Bezva

    Tak ten byl fajn. Celkem závidím. Nevypadalo to, že by ho rodiče napomínali nějak přílišně. Byl napomenut. To vypadá v klidu, co. Ne nějaké stálé omluvy. Ale pokus si čte tuhle diskuzy, musím, ho upozornit, že i dnešní školou poviní mají starosti o dostatek taháků atd. Tedy apˇpoň já.... Občas...

    Příspěvek z 16. dubna 2010 v 9:10.
    Matykule v něm napsala:

    učit se je základ

    měl  se  učit   !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!1356811121314151718202327