Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Zamyšlení o čase, vesmíru a vůbec

    vydáno  •  Čtenáři píší Alíkoviny · Škola
    Přemýšlel jsi někdy o svém životě, o světe okolo? Myslím vesmír, čas a prostor. Je to paráda, jak to hezky funguje, všechno do sebe zapadá.

    Oblafněte Vánoce za sobotu - Stopky, © MF DNES

    Jedna věc mi nedá spát. My dokážeme zaznamenat z celé té parády jen nepatrnou část. Už jen světlo (elektromagnetické záření) - vidíme jen zlomek. Svět je samý paradox. Jeden z nich nám doslova visí nad hlavou.

    V noci za jasné oblohy se dívej na hvězdy jak se třpytí. Přesto tam již nejsou. Světlo, které vidíme, k nám dorazilo s takovým zpožděním, že ty hvězdy nejsou vůbec tam, kde je vidíme. V některých případech už ty hvězdy nejsou vůbec. Zároveň jsou tam hvězdy, které ještě nevidíš, protože k nám tato informace ještě nedorazila. „Jasně, to chápu, je to primitivní,“ řekneš si. Jenže dnes máme teleskopy. Vědci se dívají tak hluboko do vesmíru, že vidí minulost. Vidíme reliktní záření velkého třesku. Neuvěřitelná zpráva #1 pro astrology. Na obloze není budoucnost. Je tam minulost. Tohle všechno dává smysl, a i když je to neuvěřitelné, nic nového pod sluncem.

    Zábavné to začíná být až když zjistíme, že ani čas neběží všude stejně rychle. Dokonce už satelity musí počítat s relativitou času a upravovat podle ní své „hodinky“, aby fungovala GPS. Ano, na oběžné dráze Země člověku plyne čas pomaleji. Co teprve u jiného Slunce? Celé civilizace mohou vzniknout a zaniknout v jediném záblesku světla na noční obloze. A my?

    Možná se od začátku na všechno díváme špatně. Kvůli neznalosti a nedostatku informací. Možná vidíme svět jako černou krychli s třpytkami a možná se začíná ukazovat, že jsme úplně mimo. Země není středem vesmíru, ani sluneční soustavy. Lidé nejsou středem Země, ani života na Zemi. Čas možná vůbec neplyne, ale spíš se vyskytuje v „náhodných balíčcích“. Kauzalita je možná jen úhlem pohledu zkreslená reciprocita. Možná totiž čas je jedním z prostorů, ve kterých existujeme a ve kterých se pohybujeme. Možná totiž v čase lze cestovat tam i zpátky, ale nelze v něm přenášet informace. Jinými slovy: Možná existuje všechno a všichni najednou. V jeden okamžik. A jenom naše vědomí se pohybuje. Právě tak, jako prohlížení fraktálu vyvolává iluzi pohybu. A nebo na tom vůbec nezáleží, existence je pouhým existováním. Bludiště se vytváří krok před námi a je právě tak složité, aby nás zaměstnalo do doby, než se vytvoří jeho další část.

    PS: Já si čas představuji jakožto přímku, tudíž postrádá smysl se nad tímto zabývat, ale zkusil jsem se na to podívat z jiného úhlu pohledu, zapomenout na onu přímku. Musím se přiznat, že ze začátku jsem se sebou souhlasil na 100 %, ale čím více jsem myslel, tím méně jsem tomuto zamyšlení věřil. Tak jsem se o to alespoň chtěl podělit. Přestože je to dost možná jen fantastická úvaha, možná to někdy ještě použijete.

    Autor:
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (3)

    Příspěvek z 3. ledna 2016 v 18:25.
    Spirit006 v něm napsala:

    Velice zajímavé

    Mě by třeba zajímalo.. proč jsme na Zemi zrovna my?

    Příspěvek z 30. listopadu 2015 v 18:43.
    bibabu v něm napsala:

    souhlasím

    Já třeba přemýšlim takhle: co kdyby nic nebylo? jak by to tady vypadalo? nebo co se děje když spíme? jak to že spíme? atd.

    Příspěvek z 28. listopadu 2015 ve 21:50.
    Garry1 v něm napsala:

    super

    Je to super ja se taky zajimam o vesmir a casto pre,yslim co bude po skonceni sveta nebo az umreme2