Diskuse k Alíkovině
« Přejít na článekZážitky z prázdnin

Článek je sice starý, ale asi nevadí :D
Musím tady přispět jedním zážitkem ze skautského tábora. Minulý rok (2020/2021) byly v létě hrozné bouřky, opravdu velké deště.
My v tu dobu měli puťák.
To, že jsme hned první den až moc spoléhali na předpověď a ráno nás probudil dobrej slejvák, který nám promáčel spacáky přeskočíme :D
Jednu z mnoha nocí byly už na předpovědi takové buřiny, že jsme věděli, že venku by to bylo nebezpečné. Šli jsme proto do jednoho městečka a našli si takovou tu dřevěnou budku malou na fotbalovém stadionu. Jedli si pokojně naši večeři a vtipkovali. Dělali jsme sázky, v kolik podle nás začne pršet (vyhrál jsem :D)
Poté začala bouřka a pod ten stadion (či co to bylo, idk) teklo, hodně. Tak jsme šli hledat místo na přespání. Seděli jsme na zastávce a vedoucí obcházeli baráky, jestli nás někdo nenechá u něho, třeba ve sklepě.
Otevřela jedna rodinka, kde byla babička s dědou a ti nás nechali spát v pokoji pro hosty, na posteli! Byl to pro nás ráj. Spacáky jsme nechali uschnout a babča byla bylinkářka (lékárnice :D), tak nám dala nějakou skvělou mastičku na komáří štípance. Ráno jsme dostali čaj a čerstvý chleba, prostě bomba!
Museli jsme spěchat do tábora, protože nám ho déšť poničil a museli evakuovat malé děti :DD
Byl to nejlepší tábor mého života

Jééé, to je pěkné! Dávám 5 tlapek
Navíc si cením té obsažené myšlenky strachu z vlastní hlouposti.

To jsem četl, až po mnoha letech a musel jsem se smát...
Měl jsem radost, že nejsem sám, kdo se bál vlastní hlouposti. :)

Ten první zážitek je skoro jako z Hochů od Bobří řeky. Tuším, že tam taky někoho vylekaly hřebíky v kapse, když dělal zkoušku odvahy.
předchozí | 1 | další |