1. den: Přijeli jsme a pak jsme se rozdělovali do chatek a pak jsme si šli pro povlečení, abysme si mohli povlíknout postele. Nic moc dalšího se nedělo!
2. den: Dneska ráno šel každý praktikant do jedné chatky, kde všechny probudil. Ale nás ten den probudila naše vedoucí. Vypadalo to tak, že si naše vedoucí Bíbí (Barbora, měli jsme ještě jednu, a ta se jmenovala Markéta) stoupla doprostřed tábora a řekla: „Budíček!“ Nic se neozvalo a dál bylo slyšet jen chrápání, tak řekla hlasitěji: „Vstávat!!“ Opět se nic neozvalo a bylo slyšet zas jen chrápání. A pak už jí došla trpělivost, vešla do chatky 1 a zařvala: „Budíčeeeeek!!!“ Takhle to pokračovalo u všech dalších chatek. Když se dostala do naší, všichni jsme málem spadli z postelí. Já se tak lekla, že jsem zakřičela! Po snídani byla první celotáborovka. (Celotáborovka je hra, která je pro celý tábor, jsme tam rozdělení na skupiny (Tanec, výtvarka, bojové sporty a turistika, já jsem byla ve výtvarce!). A ta celotáborovka vypadala tak, že se vedoucí převlíkali za pohádkové postavy a my jsme dostali papírek, kde byl zakroužkovanej jeden z nich. Toho jsme měli najít a on měl kostku a řekl nám, jaké číslo máme hodit. Když jsme ho hodili, dostali jsme bod a vedoucí nás poslal k dalšímu vedoucímu a ten měl taky kostku, a opět nám řekl, jaké číslo musíme hodit. Akorát když jsme nehodili číslo, které on chtěl, poslal nás dál bez bodu. Takhle jsme museli nasbírat z 12 bodů alespoň 6. Když jsme měli 6 bodů, museli jsme hned za vedoucím, který už neměl kostku. Kdybychom přišli první, dostali bychom jako výhru 2 měsíce prošlou čokoládu! Ale já a můj tým jsme první nebyli. Když jsme tam doběhli, už tam byli nějaký kluci. Ale bylo nám to dost jedno, protože kdo by stál o 2 měsíce prošlou čokoládu? Pak už byl konec, a my jsme měli večerku. (Pro ty, co neví, co je večerka, tak to je, že chodí praktikanti, od chatky do chatky, a kontrolují, jestli jsou všichni v posteli, když někdo není, tak mu pěkně vynadají!) Když už byla tma a kontrolovali poslední chatky, tak tam pár dětí vyběhlo z postelí ven a začali jim utíkat po táboře! Jenže praktikanti měli lepší zrak, než všichni čekali, a delší nohy než čáp, takže je všechny hned chytili. Ale nikdo za to nebyl rád, protože po tom, co jim praktikanti pěkně vynadali, byl slyšet až do 11 pěkný řev, jak brečeli, protože jim vyhrožovali, že to na ně řeknou vedoucím! Nikdo nemohl spát!
3. den: Dneska byla opět celotáborovka. Byli jsme pořád v družstvech. Ale tentokrát to bylo tak, že jsme si vybrali jednoho vedoucího (zas byli převlečení za pohádkové postavy, my jsme si vybrali Verču, byla převlečená za Shreka) a měli jsme si vymyslet vystoupení. (Ani nevím, proč jsme si vlastně jednoho vedoucího vybírali, když ve vystoupení nehrál a nic nedělal, asi nás měl hlídat! ) To vystoupení jsme pak měli předvést před porotou, která ho zhodnotila. Dostali jsme 9/15. Bylo to dobré umístění, protože vyhráli supermani, a ti měli 10/15. Takže jsme vlastně skončili na 2. místě. Supermani jako hlavní cenu dostali čokoládu. Opět 2 měsíce prošlou!
Pak už byla zas večerka. A když byli praktikanti na druhém konci tábora, tak někdo opět utekl! Ale nakonec ho chytili. :)
4. den: Dneska jsme malovali, po tom, co jsme posnídali! Dali nám spreje a my mohli cokoliv namalovat. Bylo to vtipný, namalovala jsem ptáka ohniváka. Nebo spíš: nasprejovala jsem ptáka ohniváka. Dále byla zas celotáborovka!!! Opět jsme měli Verču (Shreka!), připravila si pro nás hru, že byly dva kelímky vody a my jsme museli za krátký čas pomocí víčka od lahve přendat z kelímku 1 vodu do kelímku 2. Postupně jsme se přesouvali na další stanoviště k dalším vedoucím. Když jsme něco zvládli, dostali jsme ingredienci na jídlo. Museli jsme všechno dělat, dokud jsme neměli všechny ingredience. Pak jsme šli do kuchyňky a ze surovin, co jsme si vysloužili, jsme museli něco uvařit. Když to bylo hotové, dali jsme to porotě na ochutnání a ona to zhodnotila. Já jsem se svým týmem udělala špagety s rajčetem a okurkou, něco jako trdelník, a pak ještě jedna holka (patřila do našeho týmu! A budem jí říkat pomeranč, nechci psát pravé jméno!) vyrobila banán s čokoládou. Ale vypadalo to jako bobek, protože ten banán s rozehřátou čokoládou smíchala a rozpatlala. Nazvali jsme to krtkův dort. Teda nechtěla bych být porotou, co ho musela ochutnat!
Nakonec vyhrál se svým jídlem tým Mimoňů. Taky dělali banán s čokoládou a byl moc hezkej. Banán měli krásně narovnaný a čokoládu měli politou úhledně! Z 15 bodů měli 14. My jsme měli 12/15.
5. den: Opět celotáborovkaaaaa! Mě už z nich málem kleplo! Zase jsme byli ve stejných družstvech. A byly 4 úkoly. První byl, že jsme stříleli z praku na plyšová kuřátka, krabice a nebo na kelímky. Na každé z věcí byl napsaný počet bodů (5 nebo 10), který tým dostane, když se do ní někdo (samozřejmě z týmu) strefí. Můj tým dostal 20 bodů. Druhý úkol bylo zas střílení. Vybral se někdo z týmu, kdo se pomocí malého praku pokusil zastřelit plyšové zvíře, na kterém byl zas počet bodů, který po zastřelení dostane tým. Tentokrát jsme dostali 30 bodů! Třetí úkol, byl opět střílení. Teď ale z luku. Tentokrát jsem střílela za svůj tým já. Byla tam pyramida z kelímků, a já jsem měla jen jeden šíp na to, abych sestřelila co nejvíc těch kelímků. Ale střelila jsem do toho úplně dole a tím zničila celou pyramidu. Já a můj tým jsme za to dostali 50 bodů! A pak už byl jen poslední, čtvrtý úkol. Zas a opět se střílením. Byla tam vodní pistole, se kterou jsme opět museli sestřelit pyramidu z kelímků! Dostali jsme 30 bodů! Teď už byl večer a my se začali chystat na táborák. Upekli jsme si buřty, co jsme dostali, a když byly hotový, přinesli jsme je ještě na vidlích k praktikantům a oni nám je sundali a dali nám kečup nebo hořčici. Zpívali jsme písničky a užívali si. Bylo to moc hezké! Pak už jsme šli spát.
PS: Tentokrát nikdo neutekl!
6. den: Nebyla celotáborovkaaaaaa!!! Celý den jsme si mohli dělat, co jsme chtěli! Já si s holkama teda hrála na psy! A večer byla diskotéka! Byly tam spíš dětský písničky, ale to bylo jedno. Když tam bylo „jede jede mašinka“, všichni se seřadili do mašinky a jezdili tam! To bylo hrozně vtipný! Jinak jsme všichni prostě celou dobu různě poskakovali do rytmu... Když už byl konec a všichni byli unavení, vyhlásila se bojovka! Mohli jsme jít ve skupině nebo sami, a pokud jsme se hodně báli, mohli jsme jít s vedoucíma. Já jsem šla s dvěma vedoucíma a taky dvěma klukama (najednou, dvakrát bych nešla ani za nic!!!), protože to vypadalo jako opravdu hooodně strašidelná bojovka! A udělala jsem dobře! Hned, jak jsme vešli do lesa, tak jednomu z kluků chytli nohu, a začali ho tahat do keře. Já jsem se tak lekla, že jsem tomu monstru přišlápla ruku!
Hned kluka pustil a začal nadávat, taky nám řekl, že o 5 metrů dál je díra. Tak jsme šli a samozřejmě jsme zjistili, že tam žádná není! Šli jsme dál a dál, až jsme se dostali na takovou malou pěšinku, lemovanou svíčkama. My jsme tedy šli, až najednou za námi vyskočila velká monstra v černým mikinách! Utíkali jsme pryč jako o závod. Ale jak jsme běželi rychle a ve tmě, tak jsem zakopla. Hned na to se před námi objevily další obludy, které znova vybafly. My jsme málem dostali infarkt! Ale už jsme byli ozbrojeni velkýmy klacky a začali je mlátit. Když se stáhli a opět strašně nadávali, vystartovali jsme tak, že bychom předběhli i olympijského běžce! Hned na to jsme se dostali do tábora, kde jsme zalezli do chatek a tam už zůstali!
Nikdo večer neutekl, protože se všichni ještě hrozně báli!
7. den: Dneska se odjíždí domů! Byl to krásný tábor! Hned ráno jsme si šli pro dárky, co jsme dostali od vedoucích. (Mimochodem, dva měsíce prošlá čokoláda mezi nimi nechyběla!) Já si vybrala vak, dvě propisky a čokoládové bonbóny. (Doufám, že nebyly taky prošlé!) Nakonec mi ale dali ještě jeden vak, a s ním jedno z těch plyšových kuřat, které jsme při celotáborovce odstřelovali! Potom jsme si sbalili fidlátka a vydali se k autobusu, ve kterém už seděl netrpělivý pan řidič. Asi se už taky těšil domů! Taky jsem si všimla že měl před sebou na tabletu puštěnýho Harryho Pottera!
Dodatek: Nechť se přihlásí někdo, kdo se mnou na tom táboře byl!!! (Snad se nepřihlásí pomeranč!) Díky, že jsi dočetl/a až sem!!!