Byl to polský malíř, grafik, jevištní výtvarník a architekt, tvůrce monumentálních obrazů v barokním a gotickém duchu, představitel polského symbolismu, surrealismu a modernismu.
Jeho práce jsou ovlivněny temnou dobou po druhé světové válce a tragédií jeho rodiny. Beksiński tvrdil, že někteří lidé jeho díla nechápou. Podle jeho názoru však byla spíše optimistická až humorná. Jeden z důvodu byl ten, že sám neznal význam svých děl a možné interpretace ho nezajímaly. Z toho důvodu odmítal pojmenovávat své malby a kresby, pouze je signoval na zadní straně. Později prohlašoval, že některé jeho práce byly příliš osobní nebo neuspokojivé a nechtěl, aby je lidé viděli. Být populárním mu začalo být nepříjemné, proto ve Varšavě hledal samotu a klid.
Konec 90. let byl pro Beksińského velmi těžký. Jeho žena Zofia zemřela roku 1998 a o rok později, na Štědrý den roku 1999, spáchal sebevraždu jeho syn Tomasz. Beksiński objevil tělo svého syna a s jeho smrtí se nedokázal smířit. 21. února 2005 byl Beksińki nalezen mrtev ve svém Varšavském bytě se 17 bodnými ranami, z nichž dvě byly smrtelné. Pohřeb se konal 8. března 2005 v Sanoku, kde byl také vyhlášen oficiální den smutku. „Přeji si malovat tak, jako bych fotografoval své sny.“ — Zdzisław Beksiński
Já osobně se hodně zajímám o umění, hlavně to výtvarné a jeho malby mi přijdou prostě geniální. Mají v sobě hodně tajemství a záhad. Dlouho jsem také přemýšlela, který z jeho obrazů sem dát. Nakonec jsem se rozhodla pro svůj neoblíbenější a myslím, že velmi fascinující obraz.
