Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Zimní hosté na Vltavě i jinde

    Zatímco lidé se stěhují do teplých či chladných krajin pro svou vlastní zábavu a potěšení, tedy aby si užili koupání v moři a nebo naopak pořádného lyžování na horách, zvířata jsou nucena ke stěhování z poněkud jiných důvodů. Pokud někde nemají obživu a nebo by jim bylo příliš zima (teplo), hledají místa, kde přežijí lépe.

    Praha, Císařský ostrov, leden 2009., © Radkaa

    Nejznámějšími zvířecími cestovateli jsou ptáci. Díky kroužkování a podrobnému sledování jejich pohybu se dozvídáme, odkud se k nám nejčastěji vracejí či kde jim hrozí velké nebezpečí. Ale na dlouhé lety se vydávají i některé druhy motýlů (na podzim odlétá na jih například babočka admirál).

    A protože v České republice díky mrazu v zimě mnoho vodních ploch zamrzá (především rybníky, jezera, ale i řada řek), stěhují se někteří ptáci na jakýsi „zimní byt“ i v rámci republiky. Jedním z oblíbených zimovišť a zároveň nocovišť ptáků je úsek Vltavy pod pražskou zoologickou zahradou. Nebývalo tomu tak vždycky. Bývaly doby, kdy byla i Vltava v Praze zamrzlá a Pražané se po ní proháněli na bruslích. Jak ale docházelo k budování staveb na řece, oteplovala se a přestávala zamrzat. A tak v těchto letech zde zkušení pozorovatelé dokáží objevit až dvě desítky ptačích druhů!

    Ale nemusíte být ani odborníky – ornitology - abyste mohli pestrou ptačí společnost pozorovat. Stačí, když se vybavíte dalekohledem (a nebo třeba divadelním kukátkem) a vydáte se na procházku podél vltavského břehu. Velmi dobré je vzít si s sebou i nějaký atlas, pomocí kterého dokážete určit i méně známé druhy ptáků. Čím větší zima, tím lépe. Máte pak větší šanci na skvělé pozorovatelské „úlovky“. Jakmile ostatní vodní plochy zamrznou, zamíří ptáci tam, kde voda proudí.

    Kromě kachny divoké (Anas platyrhynchos), můžete na Vltavě pozorovat potápivou kachnu s chocholkou na hlavě – poláka chocholačku (Sythya fuligula) či poláka kaholku (Authya marila). Je podobný chocholačce, ale nemá žádnou chocholku. Na schovávanou si před vámi budou hrát potápky malé (Podiceps ruficolis). Poznáte je jako poměrně malou kuličku, která každou chvíli zmizí pod hladinou.

    Letící kormorán velký zdálky připomíná černý kříž.

    Koho si s ostatními zimními hosty nespletete, je kormorán velký (Phalacrocorax carbo). Za své hlavní sídlo si v Praze zvolil Císařský ostrov, kde nocuje na topolech podél řeky. Půjdete-li tedy procházkou pod zoologickou zahradou, spatříte kormorány na protější straně. Nebojte, určitě je nepřehlédnete. Na každém stromu posedává větší množství kormoránů. Ale uvidíte je vysedávat i na kmeni stromu ležícím uprostřed řeky.

    V Praze byli poprvé spatřeni dva kormoráni 16. února 1986. O dva roky později přilétali na zimu do Prahy 4 jedinci. V současnosti už bývá na tomto zimovišti napočítáno přes 1000 kormoránů. S dalšími kormorány se můžete dnes setkat i na Mělnicku.

    V místech, kde na Císařském ostrově vytéká voda z čističky odpadních vod, rády hodují především lysky černé (Fulica atra). Poznáte ji snadno – je to pták podobný kachně, má černé tělo a bílé čelo.

    Z blízké zoologické zahrady se před lety „odstěhovalo“ na Vltavu několik zástupců volavek popelavých (Ardea cinerea). Ty se nejraději procházejí po jakémsi ptačím ostrově – štěrkové lavici naproti pavilónu vodních ptáků v zoo. Společně tu s nimi rádi sedávají nejen racci chechtaví (Larus ridibundus), ale také další druhy racků (racek bouřní, stříbřitý či bělohlavý).

    Spatřit tu můžete samozřejmě také labutě velké (Cygnus olor) a řadu dalších ptáků.

    A co u vás? Máte také zimní hosty?

    V mrazivých dnech pozorně sledujte vodní hladiny. Mohou být pro některé ptáky mrazivou pastí, z které se bez lidské pomoci nedokáží dostat. Zvlášť větším ptákům jako jsou labutě může v mrazivých dnech přimrznout křídlo či zobák. Do případné záchrany se však nepouštějte sami. Led, který udrží ptáky, nemusí unést člověka. Ale určitě dejte vědět dospělým, kteří už pomoc zařídí.

    Autorka:

    Tento článek byl zařazený ke zveřejnění bývalým vedením Alíka, jeho úroveň tedy nemusí odpovídat současným redakčním standardům.

    » přejít do diskuze

    Diskuze k článku  (0)

    O tomto článku zatím nikdo nediskutuje. Buď první!