Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Zimní krajina – líčení

    vydáno  •  Zima

    Přestaňte na chvíli myslet na okolní svět a raději se pokuste představit si tuto zimní krajinu.

    Zima, © Vvvvv

    Tohle líčení jsem psala jako školní slohovou práci při distanční výuce. Se svým dílem jsem spokojena, a proto bych se o něj s vámi chtěla podělit. Doufám, že se vám mé líčení bude líbit.

    Zimní krajina

    Je víkendové zimní ráno. Čerstvě napadlý bělostný sníh pokryl vše, co bylo v dosahu. Z okna se dívám na stromy, které jsou oblečeny do bílých načechraných kabátků. Počasí přímo pobízí jít ven a já tomuto lákání nedokážu odolat.

    Nedočkavě vezmu za kliku a dveře se se skřípáním otevřou. V tu chvíli se mi naskytne překrásný pohled na zimní krajinu a já strnu na místě úžasem. Z oblohy se sypou elegantní tanečnice. Každá je oblečena v jiné stříbřité šaty, které ušila šikovná matka Příroda. Po chvilce však ulehnou na studenou peřinu, která pokrývá vše, kam až oči dohlédnou, jako by pozbyly života.

    Nadšeně se vydávám zimní zázrak prozkoumat. Pod mými botami tiše křupe sníh a v bělostné pokrývce zůstávají hluboké stopy. Ty však dlouho nevydrží, jelikož za chvíli je znovu naplní nový a čerstvý poprašek.

    Zpoza krásných načechraných beránků, jichž je na obloze celé stádo, začíná vykukovat usměvavé slunce. Svými zlatavými paprsky šimrá přírodu po tváři a vše se překrásně třpytí.

    Vydám se směrem k blízkému lesu a po cestě uvidím i pár drobných stop, které zde zanechal malý živočich teprve před nedávnem. Vysoké jehličnaté stromy na svých větvích drží těžký sníh a připadá mi, jako bych je slyšela tiše naříkat. Když už je zátěž příliš těžká, unavené smrky ji neudrží, sníh se sesune dolů a jehličnany si spokojeně oddychnou.

    To už se otočím k lesu zády a vydám se zpět do tepla domova. Cestou se zastavím ještě u malého jezírka, které je zcela zamrzlé, což je úchvatná práce pana Mrazíka. U jezírka stojí vrba, která vždy vypadá tak majestátně, ale teď je unavená a tiše odpočívá.

    Náhle začne řádit Ledová královna a rozpoutá sněhovou vánici. To znamená konec mé procházky a rychle pospíchám domů. U uší mi nepříjemně hučí studený vítr. Brzy i přes divoce padající sníh uvidím siluetu našeho malého domku, z jehož komína se vesele kouří.

    Za chvíli se ocitnu v teple domova a na mých červených líčkách září úsměv při vzpomínce na příjemnou ranní procházku.

    Autorka: (12 let)
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (5)

    Příspěvek z 11. února v 16:58.
    Magda8 v něm napsala:

    Super! Ty jednou budeš spisovatelka...@)->-

    Příspěvek z 11. února v 10:31.
    Elisa_8 v něm napsala:

    Dobré popsání! Očividně ti jde čeština dobře;-)
    5 tlapekok

    Příspěvek z 11. února v 8:53.
    Fillipino v něm napsal:

    To se ti fakt povedlo. Moc hezky napsané. Určitě máš z ČJ za jedna.