U autobusu na nás čekali vedoucí. Dali nám jmenovky a nastoupili jsme do autobusu. Po hodině jízdy jsme dorazili k chatě, kde jsme se ubytovali. Dali jsme si kufry nahoru a šli na večeři. Po večeři jsme si vybalili. Moc mě to tam nebavilo a myslím, že jsem nebyla jediná. V tom přišla jedna holka a řekla, že se půjde na bojůvku. Nikdy jsem na žádné nebyla, tak jsem se bála. Hlavně proto, že jsem to tam vůbec neznala. Šli jsme do lesa a najednou nám řekli, že se nějaká Marie ztratila a že ji musíme najít. Žádná tam ale nebyla. Potom jsme šli na pokoje spát.

Druhý den pršelo, tak jsme byli v tělocvičně nebo vevnitř. Přinesla jsem si míč a tričko s nápisem Luisa, které jsem si ten den roztrhla. Třetí den jsme měli krásně. Rozdělili jsme se do týmů v lyžování. Byla jsem v druhém a sestra ve čtvrtém. Jezdili jsme a moc jsme si to užívali. Třeba jsme se při jízdě koulovali. Některé věci mi vůbec nešly, jako třeba špekáčky. Po obědě jsme šli k jedné holce hrát flašku a potom jsme vyrazili ven a vrátili jsme se až na večeři.

Druhý den ráno, jsme si sbalili. Byl to totiž předposlední den a odjezd byl hned ráno. Měli jsme cvičení s lyžemi a po obědě závody. Sestra vyhrála druhé místo ve sjezdu. Večer se nás vedoucí při večeří ptali, co se nám líbilo a co ne. Potom jsme se šli převléct, protože následovala diskotéka. Všichni se modlili, ať je při Titaniku někdo vyzve k tanci. Každý si mohl vybrat skladbu. Tancovala jsem asi na čtyři, na které jsem znala sestavu. Nakonec ke mně přišel kluk, který mi byl asi po ramena a vyzval mě k tanci. Uměl dobře tancovat. Když jsme dotancovali, tak mě políbil na ruku.

Byl to opravdu nejlepší tábor.