Lidé si často pletou pojmy. Někdo má individuální plán, ale do školy chodí, jiný se učí čistě doma. Jak přesně to máš nastavené ty?
Do školy musí každý z nás, minimálně 2x ročně na takzvané přezkoušení. Já to mám právě na tom minimu, ale jiní mohou třeba každý měsíc na zkoušky nebo třeba jen na některé předměty.
Jak probíhá tvůj běžný den? Máš pevný budíček a rozvrh, nebo se rozhoduješ podle nálady?
Běžně začínám okolo deváté hodiny. Vstávám podle toho, kdy se probudím nebo jsem probuzen, abych stihl snídani. Ale znám i takové, kteří se učí až odpoledne nebo začínají přesně v 8:00.
Kdo tě vlastně učí? Pomáhají ti rodiče, studuješ sám z internetu, nebo máte na složitější předměty zaplacené učitele?
Učí mě máma. Dřív táta informatiku, ale teď jsem lepší než on. Učitele jsem měl půl roku na angličtinu. Ale poslední dobou se učím čím dál víc sám.
Škola, kde jsi oficiálně zapsaný, tě musí kontrolovat. Jak vypadají tvoje zkoušky nebo přezkoušení? Býváš nervózní?
Vrané nad Vltavou, kde jsem oficiálně zapsaný, musí mít krom kontrol také případně místo, kam bych nastoupil, tím myslím doslova místo ve třídě a židli. Přezkoušení je často spíš takové povídání s učitelem/učitelkou, nějaké testy také jsou, ale většinou si je člověk udělá doma, je to jen formalita. Samozřejmě pokud by to vypadalo, že dotyčný něco neumí, učitelé si ho vyzkouší pořádně.
Nejčastější argument proti domácímu vzdělávání je, že dítě ztratí kontakt s vrstevníky a nenaučí se žít v kolektivu. Kde si hledáš kamarády ty?
To není pravda, stále může na kroužky nebo na různé akce školy. Já třeba byl dvakrát na školním výletě, i když jsem byl doma. Kamarády skoro nemám. Jednoho jsem míval z tábora, ale nějak jsme se oba změnili a už kamarádi nejsme, a druhá je kamarádka, tu znám z školní akce SŠ, na kterou budu nastupovat od září.
Mám jiné hodnoty než lidé ze školy, kam jsem původně chodil (1 rok a 3 čtvrtletí), a kamarádi se mi hledají špatně. Jen považte, kdo by v 16 organizoval demonstraci?
Nechybí ti někdy ten klasický školní život? Třeba třídní výlety, přestávky nebo i to společné nadávání na přísné učitele?
Ne, protože dost učitelů může být i hodných a já se tohohle života nikdy neúčastnil. Jsem odjakživa samotář.
Máš pocit, že si díky tomuto stylu života rozumíš spíš s dospělými, nebo jsi pořád nastavený stejně jako tvoji vrstevníci v klasických školách?
Spíš si odjakživa rozumím s dospělými osobami. Nemyslím věkem, ale přemýšlením. Zajímavá mě nejen povrch, ale i podstata.
Donutit se k učení je těžké i pro dospělé na home office. Jak se motivuješ v šestnácti letech, kdy má člověk v hlavě úplně jiné věci než učebnice?
No, mně to problém zas až tak nedělá, prostě dopoledne se učím a jiné věci řeším jen pokud jsou nezbytné.
Zažil jsi někdy období krize, kdy jsi rodičům řekl: „Už mě to doma nebaví, chci jít normálně do školy.“?
Ne, nikdy. Vždycky jsem z okolí cítil tlak, že musím, a to mě tlačilo opačně.
V čem vidíš největší výhodu toho, že jsi domškolák, a co je naopak ta největší nevýhoda nebo oběť?
Mám čas, když potřebuji, můžu se učit věci, které mě víc baví, a věci, co mě nebaví, například hudebku, nechat v pozadí. Nebo třeba místo 2 měsíců letních prázdnin mám zhruba tři a i ostatní prázdniny mívám delší, ale ne vždy podle MŠMT, spíš podle toho, kdy jedeme s mámou na dovolenou.
Oběť je asi to, že se třeba musím učit skoro 2x tolik, ale to je u domškoláků běžné a protože člověk skoro nemá úkoly, tak to ani nevnímá.
Za chvíli budeš plnoletý. Jaké máš plány po skončení středoškolského věku? Chystáš se na vysokou školu? Myslíš, že pro tebe bude přechod do klasického akademického systému těžký?
Já jsem teď ještě na ZŠ. Od září nastupuji na soukromé gymnázium v Praze a pak určitě na vejšku.
Klasický akademický styl moc neřeším, nikdo neví, co bude za 4 roky. Spíš mě trochu děsí to gymnázium, ale asi spíš něčím jiným než výukou. Tu zvládnu určitě dobře.
Kdybys měl dnes možnost poslat vzkaz ministrovi školství nebo učitelům na běžných školách – v čem bys jim poradil, aby se od domškoláků inspirovali?
Aby nenutili děti učit se věci nazpaměť, stejně se to prakticky skoro nedá použít. Spíš aby uměly uvažovat logicky a věci si spojit.
„Nenuťte nás biflovat, učte nás, jak s informacemi zacházet a logicky myslet!“
Ještě jednou moc díky za tvůj čas a super rozhovor. Cením si toho, jak otevřeně jsi o domškoláctví mluvil. Měj se fajn!
