Když v roce 2020 přicházely Vánoce a já stále neměla napsaný dopis pro Ježíška, tak se moje maminka rozhodla, že mě vezme do zverimexu, kde jsme se obě shodly, že se nám líbí potkan. Jakmile jsem se vrátila domů, šla jsem napsat Ježíškovi své přání dostat potkana.
Jednoho dne, tuším, že to mohlo být 12. prosince, jsem se vracela domů od své kamarádky, když jsem ve svém pokoji uviděla na skříni zařízenou klec a v ní malého potkana, vlastně to byla samička. Netrvalo dlouho a začala jsem se s ní seznamovat. Pojmenovala jsem ji Popy.
Naše společné začátky nebyly tak snadné, jak jsem si představovala. První noc Popy dělala neskutečný hluk, protože lezla po celé kleci a dupala. Celou situaci jsem ale zvládla! Druhý den jsem ji poprvé vzala do ruky, byla krásně hebká, jen trochu škrábala. O svou novou kamarádku jsem se musela začít také starat. Bylo nutné jí pravidelně dávat krmení, vodu a měnit piliny.
V následujících dnech nás Popy překvapila tím, že porodila malé potkánky. Zpočátku jsme jich napočítali devět, ale nakonec jich bylo rovnou třináct. Popy se o své potomky s naší pomocí vzorně starala. Zpočátku jsme měli velké obavy, jak to bude zvládat, a proto jsme ji nenechávali doma o samotě. Po nějakou dobu jsme nenavštěvovali ani naši babičku.
Nejvíce práce jsme měli s častým útěkem malých potkánků z klece. Protože byli malí, lehko prolezli mezerami v kleci. I tohle jsme ale zvládli! Druhou naší starostí bylo hlídání, aby každý malý potkánek dostal od Popy mlíčko. Přeci jen nakrmit třináct potomků dalo zabrat.
Jakmile potkánci povyrostli, začali jsme je rozdávat. Byla jsem z toho smutná, ale chápala jsem to. Nakonec jsme si alespoň dva ponechali. Byly to holčičky a dostaly jména Mirka a Judy. Obě byly jako malé krásně hubené, když však dospěly, Mirka ztloustla. V září následujícího roku se moje potkaní rodina rozrostla o čtvrtou členku jménem Ňufi.
Ta byla oproti ostatním o něco starší a neustále se prala s Judy. Musím říct, že to občas bylo k nevydržení. Bohužel po čase začala být Judy unavená a moc se nehýbala. Zjistilo se, že prodělala mrtvici, a krátce poté uhynula. Do nebíčka odešla 21. března 2022. Po jejím skonu mi zůstaly už jen tři potkaní holky, které se vůbec nepraly.

Judy❤
Užila jsem si s nimi hodně srandy, ale na Judy jsem stále vzpomínala. V červnu stejného roku se zjistilo, že Ňufi má nádor, kvůli kterému odešla do nebe za Judy. Následně onemocněla i Popy, která mě opustila 5. září 2022. Zbyla mi už jen Mirka, která v době psaní mého článku byla nemocná. Bohužel i ta mi v prosinci zemřela.
Doufám, že se vám moje vyprávění plné zážitků s potkany líbilo, i když neskončilo vesele.