Možná si říkáte: "To je ale chudinka, to bych nezvládla," nebo naopak, že takoví lidé jsou hrozní. Každý z nás je ale člověk, máme jen jiné potřeby. Ráda bych zdůraznila, že život na vozíčku není tak hrozný, jak vypadá - alespoň pro mě.

Studuji na střední škole, závodně plavu, mám úžasné rodiče, díky kterým si můžu připadat jako naprosto zdravá. Také mám úplně zdravého přítele, se kterým se máme moc rádi.

Nemám nic, co by neměla každá holčina v mém věku. Tím ale neříkám, že bych samozřejmě nechtěla umět chodit. Chci vás poprosit: važte si vlastního zdraví a zbytečně nedělejte věci, při kterých by se vám mohlo něco vážného stát. Říkám to proto, že kolikrát vidím omladinu, jak si vědomě ničí zdraví a neuvědomuje si následky. A za druhé: pokud nějaké problémy máte, nesmíte se vzdát jen tak. V životě člověk musí bojovat.