Advent – křesťanský pojem

V týdnech před Vánocemi se hodně mluví o adventu a adventních nedělích, pořádají se různé adventní akce, adventní koncerty a podobně. Tak tomu však nebylo vždy. Například před takovými asi 40 až 50 lety se v předvánočním čase o adventu moc nehovořilo.

Vánoce jsou v křesťanském prostředí slaveny jako svátky narození Ježíše Krista, jenže kromě toho jsou slaveny i jako svátky zimního slunovratu, zimní svátky, svátky rodinné pohody a podobně. Prostě v našem kulturním prostředí jsou Vánoce slaveny i v rodinách, které nejsou křesťanské. Tyto svátky byly tudíž slaveny i před rokem 1989, za vlády komunistů, kdy náboženství nebylo zrovna moc podporováno. Ze strany oficiálních míst se dokonce tvrdilo, že dárky nosí Děda Mráz, importovaný z ciziny, konkrétně ze Sovětského svazu; ale v mnoha rodinách stejně dárky pořád nosil Ježíšek. Ale prostě Vánoce se slavily a dny 25. a 26. prosince byly státem uznávané svátky.

Naproti tomu advent je poměrně vyhraněně křesťanské období. Slovo pochází z latinského „adventus“, což znamená příchod, a advent je období očekávání příchodu (narození) Ježíše Krista. Proto se před rokem 1989 oficiálně slavily Vánoce, ale o adventu se na veřejnosti moc nemluvilo, o adventu se mluvilo hlavně v kostelích a v křesťanských rodinách. Advent jako období očekávání příchodu Krista vznikal již kolem 5. století, adventní věnce se objevovaly v polovině 19. století.

Zlatá neděle – obchodní značka

Zatímco tedy v kostelích a některých rodinách se slavily adventní neděle, jinde se tento pojem moc nepoužíval. Mnohem známější byla tzv. zlatá neděle. Co to bylo?
Zatímco v současné době, pokud není zrovna stav nouze, je většina obchodů otevřená i v neděli, před rokem 1989 byly v neděli všechny obchody zavřené, včetně obchodů s potravinami. A v sobotu bylo otevřeno jen dopoledne. Kdo si nenakoupil základní potraviny v pátek a nebo v sobotu ráno, ten až do pondělí byl o hladu nebo se živil konzervami. Existovala však výjimka, a to poslední neděle před Štědrým dnem. V tuto neděli bylo otevřeno ve všech obchodech po celý den, aby lidé měli možnost si nakoupit před vánočními svátky, a to i ti, kteří na to v běžných pracovních dnech neměli dost času. A tato neděle, kdy bylo všude otevřeno, se nazývala zlatá neděle.

Prodej vánočních stromků u hypermarketu

Zlatá naděle velmi často připadala na čtvrtou adventní neděli, ale ne vždy. Zlatá neděle totiž byla poslední neděle před Štědrým dnem, zatímco 4. adventní neděle byla poslední neděle před svátkem narození Páně, tedy před 25. prosincem. Když tedy Štědrý den připadal na neděli, tak čtvrtá adventní neděle byla 24. prosince, zatímco obchody se v neděli 24. prosince rozhodně neotvíraly a zlatá neděle, kdy byly obchody otevřené, byla 17. prosince. To si dobře pamatuji z roku 1978, kdy jsem si právě všiml, že je to jeden z mála roků, kdy zlatá neděle je jindy než čtvrtá adventní neděle.

To, že zlatá neděle nemá nic společného s křesťanským adventem, se uvádí například ve Wikipedii, kde se uvádí: „Označení adventních nedělí jako železná, bronzová, stříbrná a zlatá má původ v obchodním ruchu před Vánoci a s církevním rokem nebo tradicí nemá žádnou souvislost.“

Vánoční strom u obchodního centra

O zlaté neděli 1978 se samozřejmě na internetu moc zmínek nenajde. Další Štědrý den připadající na neděli byl v roce 1989, kdy však lidé měli trochu jiné starosti než běhat po nákupech. Následovala neděle 24. prosince 1995, kdy u nás internet ještě nebyl běžný a zmínky o tehdejší zlaté neděli se hledají těžko. Avšak ještě v roce 2006 jsou doklady o tom, že za zlatou neděli byla považována neděle 17. prosince. Například na internetových stránkách zpěvačky Heleny Vondráčkové jsou fotky z koncertu „Zlatá neděle s Helenou Vondráčkovou“ ze 17. prosince 2006. Na internetových stránkách obce Lety v okrese Praha-západ jsou fotky z akce „Zlatá neděle 17.12.2006“. Na internetové stránce obce Žižice u Slaného jsou fotky z vánočního koncertu, kde je uvedeno, že „O zlaté neděli 17.12.2006 se letos již po šesté konal tradiční vánoční koncert.“ Na internetových stránkách města Ostravy se uvádí mimo jiné, že
„16. - 17. prosince, 10-18 hod.
Zlatá neděle na hradě plná vánočních zvyků, tradic, koled i divadelních představení
Slezskoostravský hrad “

Tyto internetové stránky ukazují, že ještě v roce 2006 se za zlatou neděli na řadě míst považovala poslední neděle před Štědrým dnem, tedy v případě, že Štědrý den byl v neděli, tak předcházející neděle 17. prosince.

Kdy vznikla zlatá neděle?

Zatímco advent, jak již bylo uvedeno, se utvářel již kolem 5. století a adventní věnec v polovině 19. století, zlatá neděle vznikla později. Na českém internetu se nejstarší zmínka o zlaté neděli najde na stránkách Ústavu pro jazyk český, a to v časopisu Naše řeč číslo 2 z roku 1926, kde je zveřejněn dotaz:
„Tak jsme čtli loni o vánocích několikrát v novinách jako pojmenování poslední neděle před Štědrým dnem (na př. v Ránu 28. pros. 1925). Pokud naše paměť sahá, neříkávalo se tak; byli bychom rádi, kdyby nám někdo pověděl, kde se tak říká po česku nebo po slovensku, či kde se to jméno vzalo.“
V tomtéž časopisu v čísle 3 z roku 1926 je pak odpověď na tento dotaz:
„Jak nás poučuje prof. Flajšhans, je toto pojmenování poslední neděle před Štědrým dnem, jakožto dne, v němž se hojně kupuje, rozšířeno v mluvě pražských obchodníků, zvláště židovských. Neděli před zlatou říkají ‚stříbrná‘.“
A další upřesnění je v čísle 6 z téhož roku:
„P. Jul. Sedlák, vrch. pošt. adjunkt v Šternberku na Mor., jenž již několik let žije v německých místech, zná odtud jméno ‚Goldener Sonntag‘ o poslední neděli před Štědrým dnem; jméno to pochází i podle jeho mínění od dobrých obchodů, jež v ten den obchodníci mívají nebo aspoň mívali. Soudí, že nové pražské pojmenování této neděle ‚Zlatou‘ je původu německého, a má asi pravdu. Sám je rodák z Nové Říše u Telče, z kraje čistě českého, a nikdy tam o ‚Zlaté neděli‘ neslýchal.“

Z těchto historických zdrojů vyplývá, že zlatá neděle se v českých zemích objevila někdy za první republiky, asi kolem roku 1925, byla převzata nejspíš z německy mluvících zemí, a od samého začátku šlo o poslední neděli před Štědrým dnem, a že šlo o čistě obchodní záležitost, která nemá nic společného s adventem ani náboženstvím. Naproti tomu advent je křesťanský pojem, jde o očekávání příchodu Krista, a čtvrtá adventní neděle je poslední neděle před Narozením Páně, tedy před 25. prosincem.

A proto v roce, kdy Štědrý den připadá na neděli, je 4. neděle adventní 24. prosince, zatímco zlatá neděle již 17. prosince, a v takovém roce tedy zlatá neděle nepřipadá na čtvrtou neděli adventní.

Když se tedy v roce 2017 objevily ve sdělovacích prostředcích informace, že „na zlatou neděli 24. prosince byly obchody zavřené“, šlo o naprostý nesmysl, neboť zlatá neděle je odjakživa již skoro sto let definována jako neděle, kdy jsou naopak otevřené i ty obchody, které jinak mají v neděli zavřeno.

Vánoční trhy v prosinci 2020