Pohled na to, co to je prach, se může u čtenářů lišit, jelikož v knížce je definice jen naznačena. Já osobně to pochopila tak, že prach je složen z částic a je to naše svědomí, naše hříchy, kterých jsme se dopustili, zkrátka naše nitro a naše duše.

V našem světě přebývá celá naše duše v nitru člověka, ale v jiném světě má část duše podobu démona, zvířete, které nás provází na každém kroku. Démoni dětí mění podobu, démoni dospělých mají podobu zvířete odpovídající povaze dotyčné osoby.

Již v prvním díle knížky je zmiňováno, že s prachem souvisí, proč démoni dětí mění podobu a dospělých ne. Protože děti si ještě plně nejsou vědomy svého svědomí a nejsou schopné nést plnou zodpovědnost za svoje činy. Navíc se jejich svědomí a povaha teprve tvoří, proto není rozhodnuto, jestli z nich vyrostou světci nebo hříšníci. Všechny děti se rodí čisté, nikdo na světě se nerodí jako zločinec.

Také se v knížce píše, že alethiometr, neboli zlatý kompas, funguje za pomoci prachu, který je uvnitř. Majitel musí zkoncentrovat svou mysl, popustit uzdu své představivosti a položit správně otázku. Položí ji pomocí třech symbolů a alethiometr ukáže jiné tři jako odpověď. Uvnitř něj jsou zrnka prachu, a proto přístroj dokáže odhalit pravdu. Je totiž je schopen nahlédnout do svědomí lidí, jen v jejich duši a vzpomínkách se ukrývá pravda, čistá a nezprostředkovaná.

V posledním díle je uvedeno, že prach souvisí s dědičným hříchem Adama a Evy. Eva v ráji ochutnala jablko ze stromu poznání a Bůh proto Adama a Evu, první lidi, vyhnal z Ráje a všichni ostatní nesou na sobě břemeno dědičného hříchu, kterého se lze podle Bible zbavit křtem. Od té doby jsou lidé hříšníci, a mají své svědomí obtěžkané různými hříchy, ale i dobrými skutky, a tak vzniknul prach.

Ještě přidám jednu informaci – na Popeleční středu (ta je 46 dní před Velikonoční nedělí, což letos bylo 17. února) se dělá znamení popelem na čelo. To říká, že si jsme vědomi, že jsme hříšníci, a litujeme toho.