Alíkovina

ZOO není žádný cirkus!

vydáno  •  Příroda
Už jste nejspíš slyšeli o sběratelské vášni císaře Rudolfa II. (1552 – 1612). Nejen, že kolem sebe shromáždil pozoruhodná umělecká díla i množství kuriozit a zvláštních lidí (astronomy, astrology či alchymisty), ale také zvířat. Právě za jeho panování zažil svou největší slávu Lví dvůr na Pražském hradě.

Koně Převalského - První koně Převalského, které ZOO Praha získala - Ali a Minka., © Zoologická zahrada Praha

Nechovali se tu jen lvi jako heraldická zvířata (lev coby symbol síly a odvahy byl přijat do znaku českého státu), ale i další unikátní druhy, jako orangutani nebo údajně i dnes již vyhubený dronte mauricijský. Ale než byla v hlavním městě založena skutečná zoologická zahrada, uplynulo ještě mnoho vody v řece Vltavě… 

Letná nebo Petřín?

V současné době máme na území České republiky 15 zoologických zahrad. Nejstarší z nich byla založena roku 1907 v Liberci. V roce 1925 následovalo založení zahrady v Plzni a teprve pak se dočkalo hlavní město. Po mnoha pokusech najít nejvhodnější místo pro pražskou zoologickou zahradu bylo 28. září 1931 zpřístupněno její staveniště. Návrhy umístit zoo na Letnou či na Petřín byly zamítnuty a vyhrála lokalita v Tróji.

Profesor Jiří Janda, první ředitel pražské zoo, si výběr místa velmi pochvaloval: „Máme pozemek,“ napsal už v roce 1924, „jenž by vzbudil závist všech odborníků. Skály, jež jinde draho a nepřirozeně budují, rovinu, svah i náhorní větrné prostranství, a především starý, romantický porost. A to vše v amfiteátru směřujícímu k poledni.“ První návštěvníci, kteří prošli za slunného počasí její bránou, si mohli prohlédnout nové expozice – výběh vlků, dřevěný domek pro lvici Šárku, velkou voliéru pro dravce a 12 voliér pro papoušky. Celkem zoologickou zahradu tvořilo přibližně 200 zvířat.

Na konci roku 2006 v trojské kotlině našlo domov více než 4825 zvířecích jedinců, kteří představují 652 druhů. A ne jen tak ledajakých!

  • 172 druhy jsou zařazené v Červeném seznamu IUCN
  • 51 druh je zařazený do evropských záchovných programů EEP
  • 51 druh je vedený v mezinárodních plemenných knihách ISB
  • 48 druhů je vedených v evropských plemenných knihách ESB
  • 46 druhů je zařazených mezi ohrožené druhy fauny ČR
  • 246 druhů je vedených v seznamu CITES
Ano, už dávno není pravda, že zoologické zahrady jsou pouze jakýmsi lepším penzionem pro přestárlé cirkusové zvířecí hvězdy. Právě zoologické zahrady pomáhají zabrzdit rychlost vymírání živočišných druhů:
  • od začátku našeho letopočtu až do roku 1800 vymřel za období 55 let jeden živočišný druh
  • v 19. století už k tomu stačilo jen 18 měsíců
  • od roku 1900 vymírá každý rok několik živočišných druhů

Poslední divoký kůň

Díky zoologickým zahradám zůstal zachráněn jelen milu, bizon, zubr, kůň Převalského (Przewalského), berneška havajská. Pražská zoologická zahrada se významně podílela na záchraně koně Převalského. Dlouhá léta byla největším a nejvýznamnějším chovatelem těchto koní na světě. Od roku 1933 se tady narodilo přes 180 hříbat. V roce 1959 byla proto pražská zoo pověřena vedením mezinárodní plemenné knihy koně Převalského, která vychází od té doby každoročně a zachycuje veškeré změny v celosvětovém chovu.

A že to zpočátku nevypadalo růžově: v letech 1889 - 1903 se do zajetí dostalo 54 koní Převalského, z nichž však pouze 13 přežilo a stalo se základem dnešní celosvětové populace čítající více než 1650 kusů. Do Československa se dostali koně Převalského zásluhou prof. Františka Bílka, který v roce 1921 koupil od prof. Julia Kühna z Halle čistokrevné trio pro pražskou vysokou školu zemědělskou. Hřebec Ali a klisna Minka se později stali zakladateli světoznámého chovu posledního druhu divokého koně v pražské zoologické zahradě. A tak není divu, že právě kůň Převalského se stal symbolem pražské zoo.

Plemenná kniha za odměnu

Možná jste si někdy zkoušeli sestavit rodokmen a doplnit si, kdo je čí babička, maminka, strýc či teta. Něco podobného mají i ohrožené druhy zvířat. Takovému seznamu se říká plemenná kniha. Slouží k přesné registraci všech zvířat daného druhu, která jsou chována v lidské péči. S jejich pomocí lze sestavovat chovné skupiny tak, aby nedocházelo k nežádoucímu příbuzenskému křížení apod. Kdo povede plemennou knihu a zda bude plemenná kniha pro ten který druh vůbec vedena, určují odborné komise Evropské asociace zoologických zahrad – tzv. Taxonomic Advisory Group. Nezáleží jen na tom, kdo kolik zvířat vlastní, ale také na tom, zda má schopnosti a podmínky k vedení plemenné knihy.

Třeba vzácné želvy – orlície bornejské – se dostaly do pražské zoo velmi zvláštním způsobem. V roce 2001 byly zadrženy na pašerácké lodi směřující na potravinový trh v Číně. V pražské zoo se je nejen podařilo zachránit, ale daří se je i rozmnožovat. Pondělí 25. 6. 2007 se vylíhlo první mládě orlície bornejské, druhé následovalo o dva dny později.

Pražská zoo vede:

  • Mezinárodní plemennou knihu koně Převalského
  • Evropskou plemennou knihu ocelota stromového
  • Mezinárodní plemennou knihu hroznýšovce kubánského
  • Mezinárodní plemennou knihu leguána kubánského
  • Mezinárodní plemennou knihu želvy černavé
  • Mezinárodní plemennou knihu orlície bornejské

Další informace o pražské zoo najdeš na stránkách www.zoopraha.cz.

Autor:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (1)

Příspěvek z 19. srpna 2008 v 8:02.
Martinka1198 v něm napsal:

lešná

stejně je nejhezčí zoo lešná111616